Druhé desetiletí dvacátého prvního století, druhého tisíciletí je minulostí a my vybrali 50+1 největších momentů za toto uplynulé období. Každou středu v 10:00 vám jeden z těchto momentů odhalíme a podíváme se společně na mýtické bitvy, výhry a příběhy, které dokáže napsat jen cyklistika.
Konec roku se blíží, blíží se i konec našeho seriálu. Končí také druhá dekáda tohoto století. Sezóna 2019 byla plná skvělých výkonů, ale tenhle ční bez pochyby nad nimi všemi.
Raymond Pulidor, poté Adrie van der Poel a na konci této linie je Mathieu van der Poel. Opravdu skvělé předpoklady pro mladého Nizozemce. Také je ihned začal prokazovat. Stal se nepolapitelným v cyklokrosu i na horských kolech. Jakmile byl v sedle, byl nezastavitelný. Porazit ho dokázal jediný muž, Wout Van Aert, ale to je jiný příběh.
Ten, kterému se budeme věnovat, se odehrál 21. dubna 2019. V tu dobu už Mathieu van der Poel na silnici dokázal mnohé. Ovládl mistrovství Nizozemska, získal stříbro na Mistrovství Evropy v Glasgow, ovládl Brabantský šíp nebo Dwars door Vlaanderen.
Nyní stojí na startu největší domácí klasiky Amstel Gold Race. Spolu s ním je v Maastrichtu nachystáno mnoho favoritů, včetně Alaphilippa, Fuglsanga, Bardeta, Trentina, Kwiatkowskiho, Matthewse nebo Avermaeta. Mezi favority pochopitelně nechybí ani Mathieu van der Poel a jeho pro kontinentální stáj Corendon-Circus.
Závod začal nenápadně. Hezké počasí a brzký únik jedenácti jezdců. Nic neočekávaného, favorité jeli v poklidu v hlavním poli a teprve se chystali ukázat, co v nich je. Jako první se předvedl právě Mathieu van der Poel. Nizozemec se zvedl 43 kilometrů před cílem.
To byl první varovný výstřel pro všechny a musela přijít reakce. Van der Poelův útok musel pokrýt tým Deceuninck-Quick Step. To se jim povedlo a okamžitě přešli do protiofenzivy. Nakonec pouze Devenyns, Alaphilippe, Fuglsang a Trentin zůstali sami na čele.
Julian Alaphilippe nelenil a zaútočil sám. Fuglsang se po chvilce váhání rozhodl doskočit Francouze a na čele vytvořili dvojici. Za nimi se snažil Trentin je stíhat. Pomoc mu nabídl Michal Kwiatkowski a společně se zkusili dostat do čela závodu.
Peloton za nimi panikařil, nikdo neměl moc snahu stíhat soupeře. Přicházely chaotické a bezzubé nástupy a skupina se dělila a začala výrazně ztrácet. Naopak Alaphilippe s Fuglsangem jeli jako o život, za nimi Kwiatkowski utrhnul Trentina a do boje o výhru se zkusil zapojit i Maximilian Schachmann.
Ale nevypadalo to nadějně. Televize přepínala mezi záběry na Kwiatkowskiho a vedoucí duo a monitorovala jejich rozestup. Jen nějakých 15 kilometrů před cílem se objevil rychlý prostřih na nastupujícího Mathieu van der Poela a údaj se ztrátou přes minutu.
Přenos se vrátil do starých kolejí. Až když Alaphilippovi s Fuglsangem zbývalo něco přes šest kilometrů k cíli, televize znovu nabídla pohled na van der Poela a časový údaj. Jezdec Corendonu doslova letěl, za ním se ho zuby nehty držel Valentin Madouas z FDJ a společně předjížděli Bjorga Lambrechta z Lotta, který měl co dělat, aby jejich tempu stačil. Ale ztráta stále byla větší než padesát vteřin a všichni očekávali souboj Alaphilippa s Fuglsangem.
Oba také společně přijeli do posledního kilometru a začali zpomalovat a taktizovat, když tu najednou se za nimi objevil Michal Kwiatkowski. Za Polákem ze zatáčky se navíc vyřítila početná skupina. Nikdo nemohl uvěřit, že Mathieu van der Poel smazal padesátivteřinové manko během pěti kilometrů a cestou dojel všechny jezdce, kteří mu předtím ujeli, včetně Schachmanna a Trentina.
Kwiatkowski si byl moc dobře vědom hrozby, která za ním číhala. Početná skupinka do závěrečného spurtu by mu rozhodně nehrála do karet, a proto se přitáhl za Fuglsanga s Alaphilippem, přejel na druhou stranu vozovky a zkusil ve svém úsilí pokračovat.
Nebylo mu to moc platné. Oba na jeho nástup zareagovali a schovali se za jeho zadní kolo. Kwiatkowskimu nezbývalo než jet tempo a alespoň znemožnit stíhací skupině návrat do boje. Navíc Mathieu van der Poel na chvíli zmizel z čela a Maximilian Schachmann neprojevoval příliš úsilí ve sjíždění, aby se zbytečně nevyčerpal.
Tak to van der Poel znovu vzal na sebe. Rozjel ďábelské tempo a začal ukrajovat metry k čelnímu triu. Alaphilippe věděl, že není na co čekat a začal spurt. Jenže van der Poel už měl rychlost a přibližoval se. Navíc se zvedl ze sedla a také přešel do spurtu.
No a zbytek už je historie. Anglický komentář: „I have never ever seen anything like this in my life“ (Nikdy v životě jsem neviděl nic takového), je podle mého výstižný.
Mathieu van der Poel zvítězil. Bezpochyby jeden z největších počinů desetiletí a je to jen ochutnávka toho, čeho je Holanďan schopný. Navíc svojí výhrou navázal na svého otce Adrie van der Poela, který na Amstelu triumfoval v roce 1990.
