Druhé desetiletí dvacátého prvního století, druhého tisíciletí je minulostí a my vybrali 50+1 největších momentů za toto uplynulé období. Každou středu v 10:00 vám jeden z těchto momentů odhalíme a podíváme se společně na mýtické bitvy, výhry a příběhy, které dokáže napsat jen cyklistika.
Olympijské hry jsou asi pro všechny sportovce bodem, na který se soustředí a kde se chtějí předvést. Ty zatím poslední se konaly v Riu v roce 2016 a na další si budeme muset počkat do roku 2021, kvůli celosvětové pandemii. Nyní se tedy můžeme ohlédnout zpět do Brazílie, kde jsme byli svědky dvou skvělých závodů.
6. srpna 2016, hromadný závod
Do závodu, který měřil 237,5 kilometru vyrazilo 143 závodníků. Favoritů na startu bylo ohromné množství a na zlato si mohla brousit zuby klidně polovina balíku.
Krátce po startu se odpoutala velmi silná šestice ve složení Simon Geschke, Michal Kwiatkowski, Jarlinson Pantano, Sven Erik Bystrom, Michael Albasini a Pavel Kochetkov. Peloton jim nechal 7 minut k dobru, ale velmi brzy se v něm začalo závodit. Tempo dokonce přibližně 100 kilometrů před cílem udávali i čeští závodníci (Jan Bárta, Petr Vakoč a Leopold König) pro Zdeňka Štybara.
72 kilometrů před cílem z hlavního pole vyrazil Damiano Caruso. Okamžitě ho následovali Greg Van Avermaet a Geraint Thomas. Tím začalo postupně dělení pelotonu a série nástupů a následných spojování skupin na čele závodu.
V jednom ze sjezdů dokázali do čela doskočit další favorité, včetně Vincenza Nibaliho, Fabia Arua nebo Jakoba Fuglsanga. Nibali neváhal a téměř okamžité útočil. S ním odjel Sergio Henao a Rafal Majka. Tato trojice si vybudovala náskok na stíhací skupinu, která mezitím prořídla.
Přišel poslední sjezd a mimo záběry kamer přišel pád. Na zemi skončili Nibali a Henao, oba jen těsně minul Rafal Majka, který tak nyní na čele spěchal sám, pronásledovaný stíhací skupinou ve složení Zeits, Meitjes, Aru, Van Avermaet, Fuglsang, Alaphilippe a Rodríguez. Právě odtud přišel klíčový nástup dvojice Van Avermaet – Fuglsang.
Belgičan se s Dánem střídal a společně se blížili k Rafalu Majkovi, zatímco za nimi se začalo ještě více taktizovat.
Majka letěl ze všech sil, ale v dlouhé cílové rovince, v posledních dvou kilometrech závodu se ohlédl a uviděl za sebou oba soupeře. Okamžitě se zařadil na poslední pozici a doufal v zázrak. Něco musel vymyslet i Fuglsang, překvapit, zaskočit Van Avermaeta, protože ve spurtu by proti němu neměl šanci.
Jenže nebylo moc prostoru na to, cokoliv vymýšlet, stíhací skupina byla jen 20 vteřin za nimi a oni museli jet. Fuglsang tak v posledním kilometru Avermaetovi prostřídal a ocitl se na nevýhodné první pozici.
Greg Van Avermaet si počkal na značku 200 metrů před cílem a vyrazil. Majka spurt okamžitě vzdal, Fuglsang se snažil Belgičanovi konkurovat, ale marně. Greg Van Avermaet si dojel pro zlato z Olympijských her v Riu, Fuglsang bral stříbro a Rafal Majka bronz.
10. srpna 2016, časovka
Na start časovky se postavilo 37 jezdců. Pořadatelé je rozdělili do dvou skupin. První o 19 závodnících a druhá o 18 jezdcích. Start posledního z první skupiny a prvního z druhé dělil asi 48 minut. V první skupině startovali jména jako Christopher Juul-Jensen, Michal Kwiatkowski, Simon Geschke, Andrei Grivko, Damiano Caruso, Alexis Vuillermoz, Tim Wellens a Leopold König.
Po průjezdu první skupiny prvním mezičasem vedl Tim Wellens. Leopold König ztrácel necelou půl minutu na 7. místě. Na druhém mezičasu König zrychlil a pár vteřinek na stále vedoucího Wellense ubral.
Ve druhé skupině startovali jezdci jako Edvald Boasson Hagen, Julian Alaphilippe, Primož Roglič, Maciej Bodnar, Jan Bárta, Nelson Oliveira, Rohan Dennis, Jonathan Castroviejo, Taylor Phinney, Fabian Cancellara, Tony Martin, Vasil Kiryienka, Tom Dumoulin a Chris Froome.
Leopold König postupně zvyšoval svůj náskok a na třetím i čtvrtém mezičase se vyhoupl do průběžného vedení.
Do cíle dorazil Leopold König ve famózním čase 1:15:23.64 a ujal se vedení. Ale na mezičasech už do čela začala skákat jména z druhého sledu. Jan Bárta na prvním mezičasu zajel o něco málo rychlejší čas jako König.
Nakonec na první mezičas nejrychleji dojel Fabian Cancellara (15:12.88). Ale pouze o pár desetinek pomalejší byl Rohan Dennis.
Na druhém mezičasu přišel šok! Rohan Dennis (28:47.05) pokořil Cancellaru o 24 sekund a Švýcara virtuálně přeskočili i Castroviejo (+ 21.92) a Dumoulin (+ 16.91). Thomas, Izagirre a Froome byli těsně za ním.
Na třetím měření vrátil Cancellara úder svému soupeřovi, Dennisovi, když mu nadělil skoro 18 vteřin. O zlato si to měla rozdat pětice Cancellara, Dennis, Dumoulin, Castroviejo a Froome, která se na tomto mezičasu vmáčkla do 40 sekund.
Rohana Dennise potkal defekt, což byla velká rána pro jeho zlaté ambice. Přesto dokázal být o tři vteřinky rychlejší než Castroviejo na posledním mezičasu. Ovšem poté projel tímto úsekem Spartakus a Dennise porazil o 52 vteřin! Dumoulin ho zde přeskočil o 20 vteřin a Froome se stále držel o osm sekund za Dumoulinem.
V cíli byl mezitím nejrychlejší Geraint Thomas, kterého brzy vystřídal Castroviejo. Dennis Španěla nepokořil a zaostal o 4 vteřinky. Castrovieja vystřídal na čele Cancellara s časem 1:12:15.42, což byl nový nejrychleší čas o minutu a šest vteřin. Do cíle dojel také Dumoulin a bylo to druhé místo o 47 sekund pomalejší, než Cancellara. Na trati byl poslední jezdec, který měl určit jak bude vypadat pódium. Cancellara i Dumoulin měli medaili jistou, na průběžné bronzové příčce čekal Castroviejo.
Chris Froome, v té chvíli čerstvě trojnásobný vítěz Tour de France obhájil bronzovou medaili z Londýna, když do cíle přijel o čtyři vteřiny rychleji než Castroviejo. Tom Dumoulin tak zůstal druhý a Fabian Cancellara získal zlato.
Leopold König dnes těsně zaostal za nejlepší desítkou, když skončil jedenáctý. Jan Bárta dokončil časovku jako patnáctý.
Spartakus tak v Riu udělal zlatou tečku za svojí kariérou. A jaká to byla kariéra! Povedlo se mu posbírat 88 profesionálních vítězství. Vyhrál téměř vše, čtyřikrát byl mistrem světa v časovce (2006, 2007, 2009 a 2010), dvakrát olympijským šampionem v časovce (2008, 2016), třikrát si podmanil Paříž-Roubaix (2006, 2010, 2013), třikrát Kolem Flander (2010, 2013, 2014), vyhrál Milán – San Remo (2008), sbíral triumfy na všech Grand Tours a takto bychom mohli pokračovat do nekonečna, fenomenální kariéra.
Zdroj obrázku:
Cyclingtips (2016): Cancellara smashes Rio time trial to take second olympic gold medal, https://cyclingtips.com/2016/08/cancellara-smashes-rio-time-trial-to-take-second-olympic-gold-medal/ (21. 7. 2020)
