Druhé desetiletí dvacátého prvního století, druhého tisíciletí je minulostí a my vybrali 50+1 největších momentů za toto uplynulé období. Každou středu v 10:00 vám jeden z těchto momentů odhalíme a podíváme se společně na mýtické bitvy, výhry a příběhy, které dokáže napsat jen cyklistika.
Ardenské klasiky. Pro někoho se může jednat pouze o závody, které vyplňují kalendář mezi dlážděnými klasikami a Girem. Někdo je naopak považuje za ty nejatraktivnější v roce. Velké množství krátkých a prudkých kopců je dělá velice nepředvídatelnými. Úspěšní zde mohou být tradiční klasikáři, vrchaři, někteří jezdci se dají dokonce považovat za specialisty na Ardeny. „Ardenský týden“ zpravidla zahajuje nejvýznamnější nizozemský závod Amstel Gold Race. Následně se již jezdci dostávají do Belgie na Valonský šíp s pověstným závěrečným výstupem na „stěnu“ Mur de Huy. Vše pak uzavírá závod nejvýznamnější a také nejstarší v celém kalendáři World Tour – Lutych-Bastogne-Lutych, jehož první ročník se jel již v roce 1892. Amstel a Lutych zpravidla opravdu dělí pouze jeden týden a jelikož se velká část závodníků účastní všech tří závodů, jedná se o podstatně náročný program. Je unikátní, když se někomu podaří vyhrát více než jednu z těchto klasik v jednom roce, ale vyhrát všechny tři, to se stalo jen dvakrát v celé historii. Poprvé v roce 2004 zásluhou Davida Rebellina a podruhé v roce 2011.
Přenesme se tedy zpět o devět let. Na silnicích tehdy řádí Fabian Cancellara, Tom Boonen, Alberto Contador, Andy Schleck ale také Philippe Gilbert. Belgičan v předchozím roce vyhrál svůj první monument, když překonal Michele Scarponiho na závodě Kolem Lombardie. Gilbert často vítězí, ale zatím ještě neukázal, proč bude v budoucnu považován za jednoho z nejlepších jezdců celé dekády.
Belgičan ukazuje svou formu již z kraje sezóny, když vítězí na Strade Bianche. Strade sice ještě není tak významným závodem, jak ho vnímáme dnes, ale již tehdy se sjela silná konkurence. Gilbert později přidává triumf v etapě na Tirrenu a jen těsně mu uniká titul z Milán-San Rema, když obsadí třetí místo za Matthewem Gossem a Fabianem Cancellarou. Špatně si nevede ani na závodě Kolem Flander, kde mu nakonec patří konečná devátá příčka. Ještě před Amstelem se koná Brabantský šíp. Když zde Gilbert vítězí, přijíždí na Amstel nejen jako obhájce titulu, ale také jako jeden z hlavních favoritů.
Od roku 2017 je trasa jiná, ale před devíti lety závod ještě vrcholil závěrečným výstupem na Cauberg, nejznámější kopec tohoto závodu, a následnou krátkou rovinkou do cíle. Daleko před Caubergem však vyráží Andy Schleck. V té tobě druhý muž předchozí Tour de France (vítězný Alberto Contador bude později vyškrtnut z výsledkové listiny) chce rozhodnout závod již 12 kilometrů před cílem. Na Schlecka nikdo nereaguje. Lucemburčan získává sekundu za sekundou a stíhací jízdu musí zahájit týmy Vacansoleil nebo Omega. Schleck tak sice vjíždí jako první do Caubergu, ale vzápětí je dostižen.
Tempo je vysoké, ale ještě zrychlit dokáže Joaquim Rodríguez. Jeho nástup je velice razantní a chytit se ho dokáže pouze Gilbert. Mezeru se snaží zmenšit Björn Leukemans, ale jeho úsilí má spíše opačný efekt.
Cauberg postupně končí a přechází do závěrečného rovinatého úseku. Právě zde se Gilbert rozhodne zbavit i Rodrígueze. To se mu nakonec jen krátce před cílem skutečně povede a podruhé za sebou na Amstelu vítězí.
Již za tři dny se však jede Valonský šíp. Všichni se tak musí vzpamatovat a připravit na další nálož kilometrů. Po 200 kilometrech měl vše rozhodnout, stejně jako každý rok, výstup na Mur de Huy. Gilbert volí již od začátku čelní pozice. Vše chce mít pod kontrolou. Cíl se blíží a Gilbert nastupuje. Znovu ho stíhá Ridríguez a znovu na něj nestačí. Gilbert vítězí i v druhé ardenské klasice, Rodríguez je znovu druhý. Jeho chvíle na tomto závodě však přijde hned následující sezóně.
Zbývá již jen Lutych, předposlední monument roku. Závod je protkán kopci ještě více než jeho dva předchůdci. Jednadvacet kilometrů před cílem nastupuje bratrská dvojice Schlecků. Gilbert ví, že se jedná o extrémně silně duo. Proto se zavěsí za jejich zadní kola. Schleckům sedí Lutych asi o něco více než Gilbertovi. Frank tu byl v roce 2008 třetí, Andy o rok později dokonce vyhrál. Jenže cíl se blíží a všem je jasné, že Gilbert je v závěru rozhodně rychlejší. Jestli chtějí vyhrát, musejí se ho zbavit dříve. Jenže to se ne a ne podařit. Nakonec najíždí do cílové rovinky všichni tři společně. Nadchází Belgičanova chvíle. Zrychluje a jako první protíná cílovou pásku. Nemožné se stalo možným, podruhé v historii někdo ovládl všechny tří ardenské klasiky během jednoho roku. Philippe Gilbert se tímto kouskem nesmazatelně zapsal do historie.
Zatímco Amstel vyhrál Gilbert později ještě dvakrát (v roce 2014 a 2017) ani na Valonském šípu ani na Lutychu se zatím na nejvyšší stupínek znovu nepodíval.
