Druhé desetiletí dvacátého prvního století, druhého tisíciletí je minulostí a my vybrali 50+1 největších momentů za toto uplynulé období. Každou středu v 10:00 vám jeden z těchto momentů odhalíme a podíváme se společně na mýtické bitvy, výhry a příběhy, které dokáže napsat jen cyklistika.
V našem celoročním seriálu pokračujeme dál časem k přítomnosti. Tentokrát se zastavíme v květnu 2017 a na mapě zamíříme do Itálie, kde právě startuje 100. ročník Gira d′Italia.
Do boje o růžový trikot se chystají jména jako Vincenzo Nibali, Thibaut Pinot, Nairo Quintana, Adam Yates, Bob Jungels, Ilnur Zakarin, Steven Kruijswijk, Mikel Landa, Thibaut Pinot, Bauke Mollema a také vyslanec Sunwebu Tom Dumoulin. Poprvé v kariéře vyhlásil opravdový útok na celkové pořadí, už to nebude „náhoda“ jako na Vueltě 2015.
Ale podívejme se nejprve na úvod závodu. Giro začalo na Sardinii a očekával se spurt. Měl to být souboj Ewana, Greipela, Gavirii, Mareczka, Nizzola, Modola, Bennetta a dalších rychlíků, ale po zmatcích v klikatých uličkách na posledních kilometrech se stalo něco zcela jiného.
Pád přišel 3200 metrů před cílem a v balíku způsobil zmatek a rozjížděcí vlaky se promíchaly. Hodně jezdců měla na čele sestava UAE a ta určovala tempo. Na posledním kilometru se přes ně dostala sestava Bory, kterou v tu chvíli táhl Lukas Pöstelberger.
Tehdy pětadvacetiletý Rakušan se asi 800 metrů před cílem prořítil zatáčkou a pokračoval ve vysokém tempu, ale za ním nebyl nikdo, když si toho všiml, dostával už informace do sluchátka aby pokračoval ve svém úsilí.
Navíc za ním panoval chaos a týmy nebyly schopné se zformovat a začít stahovat. Až teprve jezdci Quick-Stepu dokázali dát sjíždění nějaký řád. Ukázalo se, že je příliš pozdě. Pöstelberger si už dokázal vytvořit takový náskok, že mohl zvednout ruce nad hlavu už před cílem.
První horský dojezd obstarala Etna už ve 4. etapě. Všichni favorité přijeli pospolu. Druhé měření sil přinesla 9. etapa, jenže ještě před ní přichází drama. Policejní motorka během jednoho krátkého okamžiku poslala několik favoritů domů, jiní etapu dokončili s obrovskou ztrátou.
Závodníci jeli roztažení po celé silnici a snažili se svým lídrům vypracovat co nejlepší pozici do Blockhausu. Pak se ale stalo něco, co zásadně ovlivnilo průběh zbytku závodu. Policejní motorka zaparkovaná na levé straně vozovky částečně zasahuje do silnice, což přehlíží Wilco Kelderman. Kelderman, který v tu chvíli byl v přední části celého pelotonu, šel k zemi.
Závodníci jedoucí za ním neměli sebemenší šanci zareagovat a vyhnout se pádu. Samotný Kelderman na Giru končí. Nejvíce však na pád doplatil tým Sky, který měl za Keldermanem celý svůj vlak a takřka všichni jezdci spadli, včetně jejich dvou lídrů – Gerainta Thomase a Mikela Landy. Landa vyvázl z pádu s odřeninami po celém těle. Zvažoval, že závod vzdá, ale nakonec dokončil, jenže s takřka 27 minutovým mankem na vítěze.
V pádu se ocitá i Adam Yates. Yates vyvázne jen s menšími odřeninami, ale ztrácí kontakt s čelem. Cílové stoupání je již v plném proudu, a tak se na nikoho nečeká. Yates nasedá na kolo a etapu dokončuje se ztrátou čtyř minut a devětatřiceti sekund.
Geraint Thomas se poměrně rychle z pádu zvedá. Ovšem kromě četných odřenin si z pádu odnáší i vykloubené rameno, což není pro cyklistiku právě nejpříjemnější zranění. Dostává kolo od svého kolegy a pokračuje. Společně s Igorem Antonem a Jesperem Hansenem se snaží limitovat ztráty a do cíle dojíždí nakonec pět minut a osm sekund po vítězném Quintanovi.
Velšan se po volném dni přiblíží k první desítce po výborném výkonu v časovce, kde obsazuje druhé místo. V etapách, které trvají okolo pěti hodin se však již trápí. Ke třinácté etapě pak neodstartuje.
Etapu na Blockhaus vyhrál Nairo Quintana o 24 vteřin před dvojicí Pinot a Dumoulin.
Hned po volném dnu přišla na řadu časovka a Tom Dumoulin ji vyhrál a oblékl se do růžového dresu. Ten už v druhém týdnu nepustil a navíc si ho pojistil výhrou v etapě končící na Oropě.
Po druhém volném dnu následovala opravdu velká horská zkouška. Na rozehřátí Passo Mortirolo a poté hned dvakrát slavné Stelvio.
Hned úvod etapy byl náročný, když první hodina měla průměr 50,3 km/h. Až poté se oddělil první únik, kde bylo 26 jezdců a třeba tým Sky, zde byl zastoupen hned čtymi jezdci. Zároveň se v úniku prezentoval třeba Jan Hirt nebo jezdci z Top 10 Andrey Amador a Steven Kruijswijk.
První přejezd Stelvia únik protřídil a na čele zůstalo jen pár závodníků, včetně Jana Hirta. Stelvio bylo za pelotonem a mířilo se k němu znovu, tentokrát už ne úplně na vrchol, ale jenom na Umbrailpass – tedy za švýcarské strany. Jenže kamera najednou přestala sledovat tahanice čelního úniku a zamířila za peloton, kde u krajnice zastavovala postava v růžovém dresu. Tou postavou byl Tom Dumoulin, kterého přepadly zažívací potíže a problém musel ihned vyřešit vedle silnice.
Peloton nejprve čekal, ale tým Bahrain-Merida už nevydržel a zvýšil tempo a začalo se závodit. Tom Dumoulin po návratu na kolo začal stíhací jízdu za skupinou svých soupeřů.
Ve sjezdu se i oni roztrhali a Vincenzo Nibali ujel a vyhrál etapu. Quintana přijel se ztrátou 12 sekund a čekal na to, kdy dojede do cíle Dumoulin. Ten nakonec dorazil se ztrátou 2:18, což mu stačilo k udržení dresu, ale komfortní náskok klesl na 31 sekund a další těžké etapy následovaly.
Blížil se konec závodu a Quintana, Nibali a Pinot museli útočit. Klíčový moment přišel v etapě 19. Finiš v Piancavallo Dumoulinovi nesedl a přišel o růžový dres, do kterého se dostal Nairo Quintana. Nizozemec byl slabší i ve 20. etapě a zdálo se, že se opakuje scénář z Vuelty 2015, kdy mu výhra utekla v předposlední etapě.
Toto Giro ale bylo jiné. Dumoulin sice po dvaceti dnech závodění ztratil pozice na pódiu a přeskočili ho i Nibali a Pinot, ale tentokrát závod vrcholil časovkou. A ne ledajakou, startovalo se na motoristickém okruhu v Monze a po necelých třiceti kilometrech se končilo v centru Milána.
Navíc první čtveřice vstupovala do závodu v rozestupu pouhých 53 vteřin a všichni se ptali, dokáže Tom Dumoulin najet potřebný čas na Quintanu nebo to Kolumbijec udrží? A co domácí favorit Nibali nebo Francouz Pinot?
Odpověď přišla vlastně už na prvním mezičasu, kde měl Dumoulin k dobru téměř půl minuty na své soupeře. V nastaveném tempu pokračoval a na druhém měření už byl virtuálním lídrem závodu. V cíli mu pak zbývalo jen čekat, ale tušil, že to dokázal. Jako první přijel Pinot, který časovku vůbec nezvládl a Dumoulin byl rázem na pódiu.
Nibali si vedl mnohem lépe, ale jeho náskok na Dumoulina byl před etapou minimální a v pořadí šel také za něj. Nyní zbývalo čekat už jen na Quintanu, ale všichni vlastně věděli, že je hotovo, že rodák z Maastrichtu vyhrál 100. Giro a stal se vůbec prvním Nizozemcem, který to dokázal.
