Vybrali jsme 24 momentů uplynulé sezóny a ty vám budeme od prvního prosince až po Štědrý den vždy ve dvě hodiny odpoledne zveřejňovat. Můžete to brát jako cyklistický adventní kalendář.
Psala se šestnáctá etapa letošní Tour de France mezi Carcassonne a Bagnères-de-Luchon. Etapa sice měla náročný profil, ale rozhodně se nečekala žádná velká bitva mezi celkovými favority. Ti skutečně tento den jeli spíše pasivně, ale o drama se postaraly jiné události.
První neobvyklá událost přišla již asi po 30 kilometrech etapy. Místní farmáři totiž byli nespokojení se změnami v členění a klasifikaci zemědělské půdy, a tak se zachovali tak, jak by se zachovali asi všichni nespokojení Francouzi – vydali se demonstrovat. Za objekt si vybrali Tour de France. Na silnici navezli balíky slámy. To by ještě nebyl tak velký problém. Peloton by zpomalil, případně by jezdci slezli z kola a balíky obešli. Jenže místní policie se rozhodla zasáhnout proti demonstrantům pepřovým sprejem. Jenže ten pochopitelně zasáhl i velkou část pelotonu. Závod tak byl přerušen, aby si jezdci mohli vymýt oči. Úvodních 30 kilometrů bylo vynulováno a závod mohl po asi čtvrthodinové pauze znovu začít.
Mnoho závodníků se snažilo dostat do úniku, ale ten se ne a ne vytvořit. Až po 100 kilometrech se podařilo odjet hned 47 závodníkům! V úniku nechyběli ani Adam Yates, Julian Alaphilippe, Pierre Latour nebo Philippe Gilbert. Právě poslední jmenovaný se měl stát jedním z hrdinů dnešní etapy.
Belgičan nastoupil osamoceně přibližně sedmdesát kilometrů před cílem. Právě se stoupalo na jedno ze známých stoupání Col de Portet d’Aspet. Toto stoupání je nechvalně proslulé svým nebezpečným sjezdem, kde v patnácté etapě ročníku 1995 zemřel olympijský vítěz Fabio Casartelli. O tři dny později ho uctil vítězstvím v etapě člen jeho týmu Motorola Lance Armstrong, který projel cílovou páskou s prsty namířenými k nebi, aby nebylo pochyb, komu svou výhru věnoval.
Gilbert jako první překonal vrchol Portet d’Aspet. Měl asi minutový náskok na skupinu za sebou, ale do cíle mu chyběly ještě dvě horské prémie první kategorie, a tak věděl, že ve sjezdu musí trochu zariskovat. První kilometry se mu dařilo, ale poté to přišlo. Gilbert do jedné ze zatáček najel až příliš rychle, a tak začal brzdit. Jenže brzdění mělo za následek smyk a Belgičan pokračoval stále rovně. Předním kolem narazil do malé zídky na straně silnice a po hlavě přeletěl do srázu za ní. Tento sjezd tak znovu ukázal, jak nebezpečný může být.
Pád vypadal opravdu hrozivě a k místu nehody se hned seběhli organizátoři, kteří se snažili pomoci Gilbertovi dostat se zpět nahoru.
Nakonec se jim to povedlo a poté, co Gilbert chvíli seděl otřesený na kraji silnice, zvedl se a do kamery ukázal palec nahoru – jsem v pořádku. Následně znovu nasedl na kolo a rozjel se vstříc zbytku etapy. Zbývalo mu ještě šedesát kilometrů a mezitím se přes něj přehnalo i hlavní pole. Gilbert musel ze zatnutými zuby překonat ještě další dvě náročné vrchařské prémie, zatímco vpředu v závěrečném sjezdu spadl Adam Yates a přišel tak o výhru v etapě, ve které se nakonec radoval Alaphilippe.
Třicet minut po Francouzovi se nakonec do cíle dostal i Gilbert. Bylo jasno, že něco není v pořádku a následný rentgen odhalil zlomenou čéšku – pro cyklistu velice nepříjemné zranění. Belgičan tak nemohl pokračovat a do další etapy již nenastoupil. Ovšem poté, co se několik metrů proletěl a zlomil si čéšku absolvoval ještě 60 kilometrů v náročném horském terénu. Tomu se sluší pouze zatleskat a říci bravo.
Po Tour si musel dát takřka dvouměsíční pauzu od závodění. Na konci září se pak poprvé po svém pádu objevil na startovní čáře. Absolvoval francouzskou klasiku Grand Prix d’Isbergues a vrátil se ve velkém stylu – vítězně.
