Vybrali jsme 24 momentů uplynulé sezóny a ty vám budeme od prvního prosince až po Štědrý den vždy ve dvě hodiny odpoledne zveřejňovat. Můžete to brát jako cyklistický adventní kalendář.
Před startem letošní Tour de France se mluvilo o hodně jménech. Hlavními favority byli Chris Froome, Richie Porte, Nairo Quintana nebo Mikel Landa. Mezi černé koně patřil i Geraint Thomas. Ovšem s jeho výhrou se příliš nepočítalo. Za prvé nebyl ani lídrem týmu a za druhé ještě nikdy nedokončil Grand Tour v první desítce.
Jenže tento Velšan má nezpochybnitelné vrchařské kvality a například v roce 2015 byl až do 18. etapy Tour de France na prvním místě. O den později klesl až na patnácté místo, ale dokázal, že Grand Tour je schopen objet mezi nejlepšími.
Letošní sezónu započal v únoru na Volta ao Algarve. Až do poslední etapy se zdálo, že vyhraje, ale poté ho zaskočil únik a tým musel zachránit Michał Kwiatkowski. Když přišel i o vítězství na Tirrenu-Adriaticu, kde ho o něj pravděpodobně připravil zaseknutý řetěz z posledního kilometru královské etapy, zdálo se, že pro Thomase to bude další sezóna plná smůly. Chuť si pak chtěl spravit na Paříž-Roubaix, ale jeho návrat ke klasikám mu nevyšel, přimotal se do hromadného pádu v úvodní části závodu a odstoupil.
Před zahájením vysokohorského soustředění pro Tour de France absolvoval ještě Lutych-Bastogne-Lutych a závod Kolem Romandie. Ani na jednom z nich nebyl úspěšný.
Jenže poté přišlo Critérium du Dauphiné. Tady již bylo jasné, že se s Thomasem musí pro Tour počítat. Velšan totiž generálku na francouzskou Grand Tour vyhrál. Následně se stal ještě britským šampionem v časovce.
Lídrem týmu Sky pro Tour byl Froome, ale Thomas byl plán B, připravený zaskočit.
Závod pro něj odstartoval výborně. Několik favoritů, včetně Frooma a Quintany, ztratilo kvůli pádům nebo technickým problémům hned v první etapě více než minutu. Když Sky obsadilo druhé místo v týmové časovce, byl Thomas již na třetím celkovém místě. Jenže ještě bylo brzy dělat jakékoliv prognózy, jezdci za sebou měli teprve tři etapy.
Velšan vyvázl bez poskvrnky i v etapě přes kostky, kde několik závodníků spadlo, a etapě vedoucí na Mur de Bretagne. Zde ztratil Tom Dumoulin po technických problémech 53 sekund. Naopak Thomas byl po „bretaňském kopci“ již na druhém místě.
První ostrý horský test celkových favoritů přišel ale až v jedenácté etapě vedoucí na stoupání La Rosière. Ještě před jeho začátkem však odstartoval bitvu favoritů Tom Dumoulin, který nastoupil ve sjezdu dvacet kilometrů před cílem a osamoceně najel do prvních kilometrů závěrečného kopce.
Pět kilometrů před cílem pak nastoupil Thomas. Froome mezitím začal brzdit tempo skupiny. Thomas se tak mohl dotáhnout k Dumoulinovi a společně se začali vzdalovat ostatním. Necelé čtyři kilometry před cílem pak vyrazil Dan Martin. Na to již musel reagovat Froome, ale ani Quintana, Bardet, Nibali, Roglič nebo Landa nereagovali. Froome se zakrátko Martinovi vzdálil a osamoceně se začal přibližovat svému týmovému kolegovi.
Ten však nemohl čekat. Vpředu zůstával z původního úniku dne Mikel Nieve a stále bylo ve hře ještě etapové vítězství. Thomas tak nastoupil osamoceně, dojel Nieveho a etapu vyhrál. Froome dojel na třetím místě ve stejném čase jako Dumoulin. Obhájce prvenství sice zůstával lídrem, ale Thomas šel do vedení.
O den později se rozpoutala bitva na Alpe d’Huez. Na tomto stoupání udělali fanoušci jako vždy výbornou atmosféru, ale jeden z nich nešťastnou náhodou zapříčinil konec Vincenza Nibaliho, který zavadil o popruh od kamery a v následném pádu si zlomil obratel.
Mezitím se vpředu vyčlenila skupina Landa, Froome, Bardet, Thomas a Dumoulin. Společně najeli do závěrečných metrů etapy a bylo jasné, že vítěz vzejde ze spurtu této skupiny. Geraint Thomas má velice dobrý spurt a očividně měl v závěru i nejvíce sil. Ve žlutém dresu tak vyhrál druhou horskou etapu v řadě a bylo jasno, stal se lídrem týmu.
Následující etapy zvládal bez jakéhokoliv zaváhání. V etapě na Saint-Lary-Soulan mu sice ujeli Quintana a Martin, ale ti ztráceli již hodně času z předchozích etap. Třetím místem tak pouze navýšil svůj náskok. Po devatenácté etapě bylo jasno. Thomas dojel druhý a celkově měl náskok přes dvě minuty na Toma Dumoulina.
Před ním stála již jen časovka na 31 kilometrů. Tu rozjel znovu excelentně. Na prvním mezičase vedl, ale poté mu v jedné ze zatáček podklouzlo kolo a jen tak tak se udržel na kole. Následně tedy lehce zvolnil a již neriskoval. Boj o etapu nakonec svedli Dumoulin a Froome, přičemž první jmenovaný byl nakonec o jednu sekundu rychlejší. Thomas dojel třetí se ztrátou čtrnácti sekund. O den později tak mohl slavit.
Etapu do Paříže již tradičně zapíjel žlutý muž šampaňským a mohl si pouze užívat – stal se vítězem Tour de France. Na pódiu ho doplnili Tom Dumoulin a Chris Froome.
Adventní cyklistické články 2018
