Vybrali jsme 24 momentů uplynulé sezóny a ty vám budeme od prvního prosince až po Štědrý den vždy ve dvě hodiny odpoledne zveřejňovat. Můžete to brát jako cyklistický adventní kalendář.
Mistrovství Evropy bylo až do roku 2015 záležitostí amatérů a mladých nadějí. Rok 2016 však znamenal přelom a poprvé se na startu tohoto závodu představili profesionálové a vítěz měl, podobně jako mistr světa, vozit speciální dres po celý rok. Tento nápad se uchytil, a tak jsme letos mohli sledovat již třetí ročník. Letos navíc závodníkům pořádně škodilo počasí, a tak se do boje o výhru dostali i dva cyklokrosaři.
Do úniku se na začátku dne dostali Mihkel Räim (Estonsko), Polychronis Tzortzakis (Řecko), Robert-Jon McCarthy (Irsko), Krists Neilands (Lotyšsko), Roland Thalmann (Švýcarsko), Matthias Krizek (Rakousko) a Českou republiku tu prezentoval také Josef Černý.
Jak už bylo zmíněno, jezdcům dnes příliš nepřálo počasí. Již od začátku na peloton dopadal silný déšť, který se postaral o velice náročné podmínky. Peloton tak nechtěl nic riskovat a únik si hlídal. Z čelní skupiny nejprve odpadl Mihkel Räim. Estonec se vrátil do pelotonu, ale zbytek úniku ho zanedlouho následoval. O to, že byl únik dojet daleko před cílem, se postaraly především sestavy Němců, Italů a Francouzů. Poté ještě navýšili tempo Belgičané a to již bylo na některé závodníky moc. Chladné a mokré počasí nevydržel například Peter Sagan, který více než osmdesát kilometrů před cílem zastavil a ze závodu odstoupil.
To však Belgičanům nestačilo a stále se jelo ostré tempo. Na několika krátkých stoupáních se jim podařilo roztrhat peloton a velká část spurtérů vypadla ze hry o výhru. Tato situace pochopitelně vybízela k nástupům.
Důležitý byl nástup Xandra Meurisseho. Ten si vypracoval malý náskok, ale následně se ho vydala stíhat větší skupina závodníků. Ti nakonec Belgičana dojeli a společně se začali vzdalovat. Kromě Meurisseho zde byli Davide Cimolai, Matteo Trentin (oba Itálie), Jesús Herrada (Španělsko), Nico Denz (Německo), Wout van Aert (Belgie), Mathieu van der Poel, Maurits Lammertink (oba Nizozemsko), Pierre-Luc Périchon (Francie) a Michael Albasini (Švýcarsko). Jelikož zde bylo zastoupeno mnoho týmů, peloton začal zpomalovat. Jejich ztráta se začala blížit již třem minutám. Zanedlouho bylo jasné, že vítěz vzejde z čelní skupiny.
Necelých deset kilometrů před cílovou páskou spadli na kluzkém povrchu Nico Denz, Michael Albasini, Xandro Meurisse a Maurits Lamertink. Meurisse se do skupiny stihl vrátit, zatímco Lamertink naprosto vypadl ze hry o medaile. Stíhací skupinu utvořili Albasini, Denz a Perichon, který mezitím odpadl z čelní skupiny.
Zde tak zůstávali Trentin, Cimolai, Herrada, Meurisse a dva cyklokrosaři – Van Aert a Van der Poel. O jediný pořádný útok se pokusil Davide Cimolai. Jeho nástup byl však zlikvidován, a tak bylo jasné, že se rozhodne ve spurtu. Spurtu šesti lidí, jelikož stíhací skupině se již nepodařilo dostat dopředu.
Meurisse se snažil vytvořit pozici Van Aertovi a Cimolai pak Trentinovi. Právě Trentin jako první vyrazil ke spurtu. Za ním se vydali Van Aert a Van der Poel, Herrada spíše zaostával. Jenže Trentin ukázal, kdo byl ve skupině nejsilnějším spurtérem. Stal se mistrem Evropy a příští rok ho tak budeme poznávat podle dresu s evropskou trikolórou. Na pódiu ho nakonec doplnili dva cyklokrosaři – druhý Van der Poel a třetí Van Aert.
Adventní cyklistické články 2018
