Adventní kalendář: 23. 12. 2018 – Sedmá medaile je konečně zlatá

nabor

Vybrali jsme 24 momentů uplynulé sezóny a ty vám budeme od prvního prosince až po Štědrý den vždy ve dvě hodiny odpoledne zveřejňovat. Můžete to brát jako cyklistický adventní kalendář.

Dokázal téměř vše co mohl. V kariéře vybojoval neuvěřitelných 122 výher. Mezi nimi ční čtyři triumfy na Lutych-Bastogne-Lutych, pět výher na Valonském šípu, jedenáct etap z Vuelty a celkový triumf v roce 2009, etapy na Tour i Giru, celková vítězství v závodech Kolem Katalánska, Critérium du Dauphiné, Kolem Baskicka, tituly z domácích mistrovství a mnohé další. K tomu nesčetná podiová umístění na rozličných podnicích od jednorázovek, přes týdenní závody, Grand Tours (hned 8x), až po mistrovství světa.

A u mistrovství světa se dnes zastavíme. Řeč je pochopitelně o Alejandru Valverdem. Osmatřicetiletý borec je favoritem kdykoliv se objeví na startu a svoji pozici během celé kariéry potvrzoval i na světových šampionátech.

Hned ve svém druhém roce (2003) mezi profíky se blýskl stříbrem na MS. Tehdy byl v Kanadském Hamiltonu lepší jen jeho krajan Igor Astarloa. V sezóně 2005 šampionát hostilo Španělsko a Valverde na domácí půdě v hromadném spurtu podlehl pouze Tomu Boonenovi. Další rok se šampionátu ujal Salzburg a v závěru se rozhodovalo mezi třemi závodníky Paolem Bettinim, Erikem Zabelem a Valverdem. Bettini zde vybojoval první ze dvou titulů mistra světa před Zabelem a Valverdem.

Následoval dlouhý medailový půst, a to až do sezóny 2012, kdy se šampionát konal na trati Amstelu Gold Race mezi Maastrichtem a Valkenburgem (tento závod Valverde nikdy nevyhrál). Španěl dovedl do cíle peloton za vítězným Gilbertem a druhým Boassonem Hagenem. Další rok to byla Florencie a náročný okruh. Zde do cíle přijížděla čtveřice Rui Costa, domácí Vincenzo Nibali a dva Španělé Joaquín Rodríguez a Valverde. Costa zaútočil a odjel s ním Rodríguez, zatímco Valverde si hlídal Nibaliho. Costa získal duhový dres, druhý skončil Rodríguez a Valverde bral další bronz.

2014 a další domácí šampionát, tentokrát v Ponferradě. Chytrý nástup Michala Kwiatkowskiho překazil všechny plány a Polák si dojel pro titul. Za ním finišovala šestičlenná skupina, kterou do cíle dovezl Simon Gerrans. Valverde skončil potřetí v řadě třetí.

Do roku 2018 získal dvě stříbra a čtyři bronzy a příležitostí ubývalo. Jenže letošní šampionát nabídl jednu z nejtěžších tratí vůbec. Brutální stoupání Höll, se sklony více než 25%, trať napěchovaná stoupáními dávala tušit skvělou bitvu a Valverde byl zase jednou mezi hlavními favority.

Závod začal v poklidu, vytvořil se únik, kde byl i náš Karel Hník. V posledních 100 kilometrech už se začalo tempo stupňovat. Nejprve domácí Rakušané, po nich i Britové. První velký útok přišel 55 kilometrů před cílem.

V tu chvíli se odpoutal olympijský šampión z Ria Greg Van Avermaet. S ním odjeli Damiano Caruso a Omar Fraile. Toto trio vydrželo na čele 10 kilometrů, než je peloton znovu pohltil. Přicházely další útoky, ale nejsilnější týmy Itálie, Španělska a Francie všechno pokrývaly.

Hodně útoků šlo ze strany Nizozemců, kteří se snažily oslabit čelní skupinu, což by nahrávalo Tomu Dumoulinovi. 20 kilometrů před cílem se na čele závodu osamostatnil Michael Valgren. Dán najel i do stoupání Höll s náskokem, ale za ním jela hned trojice Francouzů Pinot, Bardet, Alaphilippe, Ital Moscon, Kanaďan Woods a pochopitelně Valverde.

Valgren byl brzy dostihnut a odpárán. Stejný osud ale čekal i Pinota s Alaphilippem a na čele byla rázem čtveřice. Následoval Woodsův útok, který zlomil odpor Moscona. Trojice Bardet, Woods, Valverde přejela společně brutální Höll a začala klesat k cíli.

Jenže z trojice se stala čtveřice, když se dokázal dotáhnout ještě Tom Dumoulin, který si Höll projel svým tempem a limitoval své ztráty, které smazal v následném sjezdu.

Mezi touto čtveřicí se nakonec rozhodlo o novém nositeli duhového dresu. Valverde začal spurt z první pozice. Byl to poměrně dlouhý spurt, ale s úspěšným koncem. Španěl se dočkal. Po šesti medailových porážkách mu to nyní vyšlo a stal se mistrem světa.

Tento šampionát byl výjimečný i pro Českou republiku. Lídr týmu Roman Kreuziger zajel šampionát na jedničku a dojel si pro 6. místo, což je nejlepší umístění v historii samostatného Českého státu.

Ohromná radost po zisku titulu mistra světa

Etapa odstartuje 1.1.1970 z . dlouhá km startuje v 10:30. Předpokládaný dojezd je v 17:25.

Adventní cyklistické články 2018

Datum Článek
1.12.2018 Popáté na stejném místě
2.12.2018 Neobvyklý klasikářský double
3.12.2018 Cyklokros na Strade Bianche
4.12.2018 Dramatická koncovka a nečekaný vítěz
5.12.2018 Domestik králem dvou moří
6.12.2018 Další monument pro Žraloka z Messiny
7.12.2018 Nizozemský triumf na nejslavnější vlámské klasice
8.12.2018 Kostka z Roubaix na Slovensko
9.12.2018 Konec jedné éry
10.12.2018 Ve stopách Andyho Schlecka
11.12.2018 Nezastavitelný?
12.12.2018 Historický comeback
13.12.2018 Konec pro žraloka na Holandské hoře
14.12.2018 Pepřový sprej a šedesát kilometrů se zlomenou čéškou
15.12.2018 Francouzský hrdina
16.12.2018 Podceňovaný vítězem nejslavnějšího závodu
17.12.2018 Mistrovství Starého kontinentu v brutálních podmínkách
18.12.2018 Dvakrát z úniku během jednoho týdne
19.12.2018 Nečekaný vítěz na Vueltě
20.12.2018 Napodruhé to vyšlo
21.12.2018 Kanadský double
22.12.2018 Dominantní vystoupení v Innsbrucku
23.12.2018 Sedmá medaile je konečně zlatá
24.12.2018 Italský monument pro Francii
BONUS Vánoční dárek pro naše čtenáře – celoroční tipovací soutěž