Vybrali jsme 24 momentů uplynulé sezóny a ty vám budeme od prvního prosince až po Štědrý den vždy ve dvě hodiny odpoledne zveřejňovat. Můžete to brát jako cyklistický adventní kalendář.
Vyhrát dvě etapy během jednoho ročníku Grand Tour je veliký úspěch. Ovšem vyhrát dvakrát horskou etapu z úniku se nestává jen tak často, navíc se to letos povedlo závodníkovi, který byl většinu své kariéry domestikem a do té doby vyhrál pouze tři závody.
Řeč je o Benu Kingovi. Tento Američan byl považován za velký talent světové cyklistiky, když v roce 2010 vyhrál národní šampionát. Jeho další výhra přišla ale až o pět let později na dnes již neexistujícím závodě Critérium International, kde vyhrál první etapu. O rok později se ještě radoval z výhry ve druhé etapě závodu Kolem Kalifornie. Celkově však zůstal za očekáváním, které do něj bylo na počátku jeho kariéry vkládáno.
Od sezóny 2017 závodí za Dimension Data. Letos se mu podařilo vyhrát soutěž na Volta ao Algarve a obsadil páté místo na národním šampionátu. Celkově to však vypadalo na další neúspěšnou sezónu. Nakonec se mu podařilo dostat do sestavy pro Vueltu. Tým sem přijížděl s Louisem Meintjesem, který je však dlouhodobě z formy a jezdci tohoto týmu tak dostávali na Vueltě hodně prostoru.
První opravdový vrchařský dojezd přišel již ve čtvrté etapě. Právě ten den se dostal King do úniku. Společnost mu dělali Nikita Stalnov (Astana), Jelle Wallays (Lotto Soudal), Lars Boom (LottoNL-Jumbo), Oscar Cabedo Carda (Burgos-BH), Aritz Bagues (Euskadi-Murias), Pierre Rolland (EF Education First), Luis Ángel Maté (Cofidis) a Ben Gastauer (AG2R). Peloton se jim ten den rozhodl nechat prostor, a tak se jednomu z nich mělo poštěstit vyhrát etapu.
Závěrečné stoupání bylo klíčové. Ještě před jeho začátkem se však necelých 17 kilometrů vzdálili ostatním Nikita Stalnov, Jelle Wallays a Ben King. Krátce po začátku stoupání odpadl Wallays, zatímco zbytek úniku se začal hádat. O výhru se tak měl poprat King se Stalnovem. Stíhat se je ještě vydal Pierre Rolland, ale již bylo pozdě.
Stalnov přivedl dvojici do závěrečné pasáže etapy. Poté předvedl razantní nástup King a Kazach na něj již nebyl schopen reagovat. King se tak po více než dvou letech radoval z výhry.
Další velký den přišel pro Američana o pět dní později. Tentokrát společně s Kingem ujeli Teuns (BMC Racing Team), De Gendt (Lotto-Soudal), Hollenstein (Katusha-Alpecin), Leezer (LottoNL-Jumbo), Mollema (Trek-Segafredo), Ezquerra (Burgos-BH), Mas Bonet (Caja Rural), Maté, Vanbilsen (Cofidis) a Bagües (Euskadi-Murias). Devátá etapa měla podobný profil jako ta čtvrtá. Opět se končilo na náročném stoupání. I tentokrát se peloton nikam nehnal a dal šanci úniku.
King nastoupil opět velice brzy, daleko před cílovým stoupáním a dokonce byl i chvíli ve virtuálním vedení, ale zakrátko se peloton přiblížil a King se tak mohl soustředit pouze na etapový triumf.
Americký závodník měl při nájezdu do závěrečného stoupání Covatilla již náskok sahající k jedné minutě a půl. Jenže stoupání bylo ještě dlouhé a Kingovi začaly pomalu docházet síly. Ze skupiny za ním mezitím nastoupil Bauke Mollema. Holanďan se začal velmi rychle přibližovat. Pět kilometrů před cílem se náskok Kinga zmenšil již na 20 sekund. Jenže Američan si jel své tempo a ani Mollema neměl neomezenou kapacitu sil. Postupně tak začal King získávat čas spíše na svou stranu. Nakonec si mohl v klidu dojet pro výhru. Ani sám tomu asi moc nevěřil, ale dokázal vyhrát již svou druhou etapu na Vueltě během pouhých pěti dní.
