Šestým terminátorem je jezdec, který již ukončil kariéru a zase se vrátil – Joaquim Rodríguez.
Začátek kariéry
Rodríguez započal svou profesionální kariéru v týmu ONCE v roce 2001. První dva roky se spíše seznamoval s cyklistickým světem. Úspěchy přišly již však v sezóně 2003, kdy vyhrál i svou první etapu na Vueltě. Následující dva roky strávil týmu Saunier Duval–Prodir. Ovšem pak se již znovu stěhoval a to do týmu Caisse d’Epargne – dnešního Movistaru. Tady zůstává celé tři sezóny a výrazně to ovlivní celou jeho kariéru.
Na vrcholu
Zde se setkal i se svým pozdějším velkým konkurentem Alejandrem Valverdem. Dosáhl tu velkých úspěchů. V roce 2008 se poprvé dostal do první desítky Grand Tour a to na Vueltě. První z jeho celkem dvanácti „Top ten“ na Grand Tour kariéře. Dostal se i na pódium mistrovství světa, ale v týmu rostla konkurence a Rodríguez chtěl dostávat více šancí, především na Grand Tour.
Tak dostal nabídku z ruské stáje Katusha. Rodríguez ji přijal a tým mu zaručil pozici lídra na Tour de France. Purito (Rodríguezova přezdívka) se úkolu zhostil obstojně a kromě sedmého místa celkově, dokázal vyhrát i dvanáctou etapu vedoucí do Mende. To však nebyl konec sezóny. Na Vueltě se později dokázal probojovat až na čtvrté místo.
O rok později se zaměřil na Giro d’Italia a skončil čtvrtý, klíčová byla až sezóna 2012.
Ten, co nikdy nevyhraje Grand Tour
I přes to, že se pravidelně dostával do první desítky na Grand Tour, říkalo se o něm, že ji nikdy nedokáže vyhrát. Chtěl to vyvrátit na italském Giru. Vypadalo to velice nadějně. Vyhrál dvě etapy a před poslední etapou vedl celkově. Ovšem v časovce ho porazil Ryder Hesjedal, a tak na trase dlouhé 3 502,1 kilometrů, po třech týdnech závodění, prohrál o šestnáct sekund! Purito se však z porážky oklepal a připravil se na Vueltu.
Znovu to vypadalo na to, že by jezdec Katushy přece jen mohl celkově zvítězit. Vyhrál tři etapy a zdálo se, že Vueltu vyhraje před Albertem Contadorem. Ten však vymyslel v sedmnácté středně horské etapě plán. Rodrígueze zaskočil. V této etapě se nemělo stát nic důležitého, přesto zde Rodríguez Vueltu prohrál. Celkově ho ještě předstihl Alejandro Valverde a to odsunulo Rodríguéze až na třetí místo.
Následující rok se poprvé dostal na pódium Tour de France, obsadil čtvrté místo na Vueltě, ale další zklamání přišlo na mistrovství světa. Ve Florencii si Rodríguez vedl výborně. Nedaleko před cílem vedl. Ovšem za ním nastoupil Rui Costa, v cílové rovince ho dojel a ve spurtu porazil. Purito se v cíli neubránil slzám, další druhé místo.
Poté se dvakrát neúspěšně pokouší o puntíkovaný trikot na Tour de France, kde v roce 2015 vyhrává dvě etapy. Ten samý rok končí znovu druhý na Vueltě, tentokrát nestačí na Itala Arua.
Konec kariéry?
V roce 2016 jede Tour de France a v průběhu ní oznamuje konec své kariéry. Jeho posledním závodem má být silniční závod na olympijských hrách. Ten dokončuje na čtvrtém místě, ale rozhodne se ještě startovat na několika závodech v Itálii.
Poté přichází nečekaná zpráva. Rodríguez podepsal roční smlouvu s novým týmem Bahrain-Merida a konec jeho kariéry je o rok posunut.
Díl | Jezdec |
---|---|
1. | Alejandro Valverde |
2. | Adam Hansen |
3. | Vasil Kyriyenka |
4. | Matthew Hayman |
5. | Samuel Sanchez |
6. | Joaquin Rodriguez |
7. | Thomas Voeckler |