nabor

Závod Kolem Ománu se vrátil po třech letech a nabídl fantastickou podívanou. Ve spurtech bojovali Fernando Gaviria (UAE Team Emirates) s Markem Cavendishem (Quick-Step Alpha Vinyl). V horách to byli zase Jan Hirt (Intermarché Wanty-Gobert), Élie Gesbert (Arkéa-Samsic) nebo Fausto Masnada (Quick-Step Alpha Vinyl).

Kolem Ománu je další ze závodů pořádaném na Arabském poloostrově. Posledním vítězem byl v roce 2019 Alexej Lutsenko. Od té doby se závod nedařilo uskutečnit (např. v roce 2020 pro státní smutek po úmrtí sultána, další ročníky zhatila pandemie). Letos se závod do kalendáře konečně vrátil, a tak pro celkově jedenáctý ročník přichystali organizátoři z A.S.O. tři rovinaté etapy, dvě kopcovité a v pátý den jednu horskou s cílem na „Zelené hoře“. Tam triumfoval český jezdec Jan Hirt a rozhodl tak o svém celkovém prvenství.

1. etapa  Al Rustaq Fort – Muscat (138 km)

Hned úvodní etapa byla určena pro spurtery a v Muscatu byl očekáván hromadný dojezd. Po startu do úniku vyrazila trojice jezdců, ale její složení peloton příliš nerozptylovalo a tak se Mohammed Al-Wahibi (Omán), Jan Dunnewind (Team Novo Nordisk) a Peio Goikoetxea (Euskaltel – Euskadi) dopracovali k nejvýše tříminutovému náskoku. Posledně jmenovaný nakonec vydržel v úniku nejdéle, ale byl necelých 8 kilometrů před cílem dostižen.

Vše se schylovalo k očekávanému hromadnému spurtu, což se ještě pokusil narušit Søren Kragh Andersen (Team DSM), ale i jeho snaha vzdálit se z balíku byla neúspěšná a spurterské týmy si vše hlídaly. Nakonec se v cíli radoval ze svého prvního letošního vítězství Fernando Gaviria, jemuž výborně rozjel spurt týmový kolega Maximiliano Richeze. Velmi sledovaný Mark Cavendish bral nakonec druhé místo a třetí skončil australský rychlík Kaden Groves (Team BikeEchange – Jayco).

2. etapa Naseem Park – Suhar Corniche (168 km)

Jestliže první dějství nabídlo alespoň nějaký kopec, druhá etapa do Suhar Corniche byla rovinatá prakticky celá. Do úniku dne se dostala dvojice jezdců Stephen Clancy (Team Novo Nordisk) a Antonio Angulo (Euskaltel – Euskadi), ale ta si dokázala vypracovat nanejvýš čtyřminutový náskok, více hlavní pole nedovolilo a 30 km před cílem bylo jasné, že vše směřuje k hromadnému spurtu.

To se ještě svým útokem pokusil změnit Gabriel Muller (Burgos-BH), ale velké týmy UAE a Quick-Step si vše bez větších problémů dokázaly pohlídat. V závěru se ze skrumáže spurtujících jezdců vynořil Mark Cavendish a ve větrem ošlehaném Suhar Corniche za sebou nechal Kadena Grovese a Amauryho Capiota (Arkéa-Samsic). Vítěz úvodní etapy Fernando Gaviria byl až čtvrtý, a tak přišel o celkové vedení závodu právě na úkor Cavendishe.

3. etapa Sultan Qaboos University – Qurayyat (180 km)

Po dvou úvodních rovinatých etapách, které skončily hromadnými sprinty, zamířila 3. etapa závodu do kopcovitějšího terénu Ománu, což umožnilo kandidátům na celkovou klasifikaci dostat se více do popředí. Nejdelší etapa závodu byla zahájena únikem ve složení Kevin Van Melsen (Intermarché Wanty-Gobert), Samuele Zoccorato (Bardiani), Louis Blouwe (Bingoal), Peio Goikoetxea (Euskaltel-Euskadi) a Angel Fuentes (Burgos-BH), jenže jezdci postupně odpadali a 12 km před cílem bylo vše pohromadě.

Peloton se už připravoval na závěrečné finále s 2,8 km dlouhým stoupáním Qurayyat. Na posledním kilometru se v tempu jedoucí Jan Hirt začal vzdalovat ostatním jezdcům, nicméně v závěrečných metrech byl dostižen a etapové vítězství si připsal třiadvacetiletý dánský jezdec Anthon Charmig (Uno-X). Ten se tak oblékl nejen do červeného dresu vedoucího závodníka, ale i do toho bílého, určeného pro nejlepšího mladíka.

4. etapa Al Sifah – Muscat (120 km)

Ve čtvrté etapě došlo též k brzkému úniku ve složení Samuele Zoccarato (Bardiani-CSF), Julen Irizar (Euskaltel-Euskadi) a ve skupině se ukázal i náš Michael Kukrle (Gazprom-RusVelo). Velký problém dělal jezdcům vítr, což dokonce rozdělilo hlavní pole na dvě skupiny, ale za pomoci dynamického tempa se v půli etapy vše zase spojilo v jeden celek. A začalo se nanovo.

Neúnavný byl především Mauro Schmid (Quick-Step – Alpha Vinyl) do jehož skupiny uprchlíků se přidali krom jiných i jezdci týmu DSM Søren Kragh Andersen a Jonas Hvideberg, ale ani tato snaha nebyla úspěšná a na druhém přejezdu stoupání Bousher Al Amerat byli dostiženi hlavními favority.

Po posledním přejezdu tohoto stoupání ve sjezdu zaútočil Fausto Masnada a postupně získával náskok. I když se ho snažili ostatní jezdci stíhat v čele s vedoucím Charmigem, nakonec se radoval z vítězství s více než minutovým náskokem. Jako bonus pro tým Quick-Step dojel na druhém místě hrdina tohoto větrného a náročného dne Mauro Schmid. Až za ním přijela další skupina favoritů, ale to již nic nezměnilo na faktu, že Fausto Masnada se stal novým lídrem závodu.

5. etapa Sama il – Jabal Al Akhdhar (151 km)

Královská etapa se závěrečným šestikilometrovým stoupáním (10,5%) a cílem na „Zelené hoře“ měla výrazně napovědět, kdo že se přiblíží celkovému triumfu v Ománu. Hned po startu se opět staral o zábavu únik šesti jezdců, z něhož bezesporu nejzajímavější jméno bylo Nicolas Vinokourov (Astana Qazaqstan Development), tedy syn slavného otce.

Snaha uprchlíků však nebyla úspěšná a byli sjeti 60 km před cílem. Posléze na bočním větru zkoušel útočit tým DSM a na chvíli se mu dokonce podařilo rozdělit peloton na dvě skupiny, nicméně před úpatím „Zelené hory“ bylo vše opět pospolu a zdálo se, že tým Quick-Step bez problémů chrání svého lídra a vedoucího závodníka Fausta Masnadu.

Na čelo závodu najeli jezdci Intermarché Wanty-Gobert a začaly se dít věci. V polovině stoupání již bylo čelní pole zredukováno na 15 jezdců, pak Rein Taaramae (Intermarché Wanty-Gobert) zredukoval skupinu na pouhých 10 jezdců a zbývaly tři kilometry do cíle.

Teď přišla velká chvíle Jana Hirta, který v závěru zaútočil. Přesto, že se ho pokoušeli zpočátku držet Kevin Vauquelin a Élie Gesbert (oba Arkéa-Samsic), svůj útok dotáhl rodák z Třebíče do vítězného konce. Ba co víc, na dosud vedoucího Masnadu najel skoro dvě minuty a vzal si tak dres vedoucího muže závodu.

6. etapa Al Mouj Muscat – Matrah Corniche (133 km)

Závěrečná etapa, i když mírně zvlněná, byla určena spíše spurterům. To se snažilo narušit několik týmů a objevily se i pokusy zvrátit celkové pořadí. Tým Intermarché Wanty-Gobert lídra závodu Jana Hirta však dobře chránil a tak vše směřovalo k závěrečnému spurtu, kde opět vyvstala otázka: Gaviria nebo Cavendish?

V cíli se radoval Fernando Gaviria, druhý spurtoval Kaden Groves a třetí místo obsadil Amaury Capiot. Mark Cavendish bral nakonec až šesté místo, když velmi nespokojeně gestikuloval směrem k Maximilianovi Richezemu, týmovému parťákovi a dvornímu rozjížděči vítězného Gavirii.

Ten ho totiž u jedné z bariér tzv. zavřel a znemožnil mu tak závěrečný finiš. To, že se při závěrečném spurtu odklonil od své linie, potvrdili nakonec i rozhodčí a Richeze byl diskvalifikován. Dres bodovací soutěže však již zůstává vítěznému Fernandu Gaviriovi.

Poslední šestá etapa byla jedinou, kdy se nepřevlékal dres vedoucího jezdce celkového pořadí. Nás může těšit, že tím mužem byl Jan Hirt, který si připisuje velmi cenné celkové vítězství v závodě Kolem Ománu a jeho jméno se tak objeví ve vybrané společnosti předchozích vítězů, jakými jsou Fabian Cancellara, Vincenzo Nibali nebo Chris Froome.

 

Tour of Oman (2.Pro) – celková klasifikace

Zdroj obrázku:
Cyclingnews (2022): Hirt hoping to profit from Tour of Oman GC win, https://www.cyclingnews.com/news/hirt-hoping-to-profit-from-tour-of-oman-gc-win/ (15. 2. 2022)

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.