Vybrali jsme 24 momentů uplynulé sezóny a ty vám budeme od prvního prosince až po Štědrý den vždy ve dvě hodiny odpoledne zveřejňovat. Můžete to brát jako cyklistický adventní kalendář.
Sezona 2017 nám přinesla mnoho zajímavých událostí, od Dumoulinova vítězství na Giru přes Froomův double až po Saganův hattrick na mistrovství světa. Většina cyklistických fanoušků si ale letošek nejspíše spojí s koncem kariéry jednoho z největších závodníků všech dob – Alberta Contadora.
El Pistolero dokázal ve své kariéře ovládnout všechny 3 Grand Tour (počin ke kterému byl do nedávna Chris Froome velmi vzdálený a brzy možná opět bude – viz. kauza salbutamol). Dvakrát zvítězil na Tour de France, stejný počet výher slavil i na Giru a hned třikrát opanoval Vueltu. K tomu přidal dalších 65 profesionálních vítězství, opět číslo hodné šampiona.
Přestože v Treku před sezónou podepsal smlouvu na dva roky, už od začátku se povídalo, že sezona 2017 bude i jeho poslední. Sám Contador tuto informaci potvrdil 7. Srpna prostřednictvím Instagramu.
Ve svém posledním roce hodlal ještě naposledy ukázat své schopnosti a rozloučit se na vrcholu. První část sezony směřovala k Tour de France, kde se ještě jednou chtěl postavit svému největšímu rivalovi Chrisi Froomovi. Svůj závodní program před Starou Dámou tak postavil klasicky okolo francouzských závodů Paris-Nice a Critérium du Dauphiné. K tomu přidal menší španělské etapáky jako Andalusie, Katlánsko a Baskicko. Na všech třech domácích závodech skončil celkově druhý a stejný výsledek zaznamenal i na Paris-Nice. Když tak přijel na závěrečný test před Tour, čekaly se od něj velké věci. Contador ale i přes solidní časovku zklamal, a skončil na málo lichotivém 11. místě.
Propadák na Dauphiné Libéré měl být první předzvěstí podobného výsledku i na Tour. V úvodním propršeném prologu dojel až 68. a hned zbytečně nabral ztrátu. Tu víceméně limitoval v 5. etapě na La Planche de Belles Filles, kde dojel 8. a vyhoupl se na průběžné 8. místo. To ale netušil, že to bude jeho nejlepší umístění po zbytek Tour. V etapě do Chambéry skončil na asfaltu a vypadl z první desítky. Hned dva pády ho potkaly v 11. etapě a i přesto, že další čas již neztratil, fyzická i psychická újma byla jasně vidět. El Pistolero se ale odmítal vzdát a v etapě do Foix se heroickým výkonem do top 10 znovu vrátil. Před závěrečnou časovkou byl na průběžném 10. místě, které chtěl za každou cenu udržet. Nakonec po skvělém výkonu dojel 6. a vyhoupl se na konečné 9. místo.
Tour de France tak skončila více či méně zklamáním, ale takhle Contador odejít nechtěl. Krátce po skončení Tour oznámil, že bude startovat na Vueltě, která měla být zároveň jeho posledním závodem kariéry.
Ani do Vuelty ale nevstoupil správnou nohou. Jeho tým Trek-Segafredo nezvládl úvodní krátkou týmovou časovku a na 11. místě ztratili borci z americké stáje přes půl minuty. Sám Contador se ocitl až na 63. místě, ale poté již pořadím jen stoupal. Postupně se prokousával až na 13. místo a po 11. etapě konečně pronikl do první desítky. Zlom přišel ve 40 kilometrové časovce, kde Contador skončil na skvělém 5. místě a na stejnou příčku se posunul i průběžně. V brutální etapě na Los Machucos se odvážně vydal stíhat únik a nakonec nestačil jen na Stefana Denifla. I přes velký slušný časový zisk se ale v pořadí neposunul. Jeho poslední sezona se pomalu chýlila ke konci a Alberto stále nezaznamenal jediné vítězství. Poslední šancí mu bylo ikonické stoupání na Alto de l´Angliru. Před etapou hýřil bojovnou náladou a odhodláním bojovat. A tak bojoval. Ještě pod Angliru nastoupil a postupně dojel všechny uprchlíky před sebou. Z posledních sil se ještě dokázal vzepřít Chrisi Froomovi a tolik zasloužené vítězství si již vzít nenechal.
El Pistolero ještě naposledy vystřelil a rozloučil se jako vítěz. Cyklistika tak přišla o dalšího šampiona.
