nabor

Posledním osmnáctým Worldtourovým týmem, který nám do výčtu chybí je tým UAE. Jde o bývalou italskou stáj Lampre – Merida nyní licencovanou pod vlajkou Spojených arabských emirátů.

Na začátku sezóny neměl “špatného nohy” Rui Costa. Na Vuelta a San Juan a na Abú Zabí Tour vyhrál po jedné etapě. Druhý jmenovaný závod dokonce ovládl celkově. Silný se zdál být i na Okolo Ománu. Proto se čekalo, že podobnými výsledky naváže i na ardenských klasikách. Na Amstel Gold Race skončil až na konci čtvrté desítky a v Lutychu to také nebylo dle představ. Čtrnácté místo byl mírný propadák, zvláště po třetí a čtvrté příčce z roku 2016, respektive 2015. Na Mur de Huy (Valonský šíp) se s Costou moc nepočítá, ale i tam si dokázal v roce 2016 připsat umístění v první desítce. Stejným výsledkem letos navázal Diego Ulissi, jinak na ostatních závodech také nepříliš viditelný. Amstel Gold Race dokončil podobně jako Costa více jak minutu za vítězným Philippem Gilbertem (QST)

Milano Sanremo 2017 – Matej Mohoric (SLO)

Podobně vysoká očekávání se vkládala i do dvou rychlých mužů Sachy Modola a hlavně Bena Swifta na monumentu Milán – San Remo. Jenže i na něj, jako kdyby padla tíha zodpovědnosti a tak za svým stříbrným maximem z loňského roku zameškal o rovných patnáct pozic.

To co se nepovedlo v jarní části sezóny, se dalo ještě zachránit na Grand Tours, ale jediná vítězství si připsal Jan Polanc ve čtvrté etapě na Giro d’Italia a Matej Mohoric na Vueltě. Costa byl nejblíže vítězné etapě na Giru. Ve spurtu z malé skupinky ho v 11. etapě, však “přetlačil” Omar Fraile (Dimension Data). Druhý v etapě na Tour de France byl třeba i John Darwin Atapuma, který jel dlouho sám jako první vstříc finiši 18. etapy na Col d’Izoard, ale kilometr a půl před cílem se kolem něj prohnal Barguil. Na Vueltě po druhém vítězství v sezóně na Grand Tour sahal Jan Polanc, ale v klasikářském dojezdu 8. etapy si neporadil Julianem Alaphilippem.

Na celkové pořadí na Tour de France jel Louis Meintjes, kterému se povedlo zopakovat svoje umístění v celkové klasifikaci z předchozího roku (8.) a v hodnocení jezdců do 25 let zaostal pouze za Simonem Yatesem. Na španělské Vueltě svoje maximum posunul na 12. příčku.

V druhé polovině sezóny se už rozjezdil Diego Ulissi. První místo obsadil na Grand Prix v Montrealu a v nejlepší sedmičce dokázal zajet i na dalších jednorázovkách v Itálii (Tre Valli Varesine (4.), Giro dell’Emilia (7.), Coppa Sabatini – Gran Premio citta di Peccioli (4.) Memorial Marca Pantaniho (2.)). Etapu a celkové první místo přidal i na Kolem Turecka.

Hodnocení sezóny 5/10

Na kostkované klasiky byl přiveden Marco Marzato, ale nejde o jezdce, který by dokázal sám vyjet výraznější výsledek. Stáj však klidně mohla pomýšlet na dva monumenty, alespoň tedy pódiová umístění, ale ke svým dřívějším výsledkům se nepřiblížil, ani Rui Costa na Lutych – Bastogne – Lutych, ani Ben Swift na Milán – San Remo. Příslibem pro stáj byla umístění na GT mladého Jihoafričana Louise Meintejnse. Ten ovšem tým po sezóně opouští. Etapová vítězství se čekala od Ruie Costy a Diega Ulissiho, i když byl Costa na Giru třikrát na druhé pozici na etapové vítězství nedosáhl. Vidět příliš nebyli ani sprinteři Swift s Modolem, ten si sice připsal čtyři vítězství, ale jen jedno bylo ze závodu nejvyšší kategorie.