Top 10 jezdců sezóny 2018 – Peter Sagan

Ve čtvrtém díle našeho seriálu o deseti nejlepších jezdcích sezóny si připomeneme Petra Sagana. Tento Slovák je totiž velkou stálicí světového pelotonu a tak zde nesmí chybět.

Peter Sagan odstartoval sezónu na australském Tour Down Under. Zde měl do spurtérských dojezdů silnou konkurenci, a tak byl v rovinatých etapách vždy poražen. Čtvrtá etapa ale byla značně zvlněná a z rychlých závodníků se dokázal vpředu udržet pouze on. Ve spurtu na něj pak chvíli dotíral Daryl Impey (pozdější vítěz celkového pořadí), ale Sagan si vše pohlídal a získal svou první výhru v sezóně. Na jeden den se také oblékl do trikotu lídra celkového pořadí, královská etapa vedoucí na stoupání Willunga Hill na něj však byla až příliš náročná a propadl se na 33. celkové místo.

Slovenský závodník si pak dal od závodění více než měsíc volno a zaměřil se raději na kvalitní trénink pro nadcházející jarní klasiky. Startovní číslo na sebe připnul zase až 3. března, kdy se postavil na start Strade Bianche. To však ještě nevěděl, že je před ním jeden z nejnáročnějších závodů v sezóně. Po prudkém dešti se z legendárních šotolinových cest stala spíše trať vhodná pro cyklokros. Sagan se nakonec umístil na osmém místě.

Následovala série druhých míst z Tirrena-Adriatica a ani letos se mu nepovedlo získat skalp ze slavného Milán-Sanremo. Slovenský jezdec si výrazně zlepšil chuť na závodě Gent-Wevelgem, který potřetí v kariéře vyhrál. Na závodě Kolem Flander (Ronde van Vlaanderen) obsadil až šesté místo, ale o týden později odstartoval závod, který měl být jedním z vrcholů celého roku – Paříž-Roubaix. Peter Sagan se zde rozhodl nasadit k rohodujícímu ataku již necelých 55 kilometrů před cílem. Ze začátku se jeho atak snažil pokrýt Greg Van Avermaet, ale zakrátko to vzdal, což se ukázala být jako osudová chyba. Sagan totiž velice rychle dostihl denní únik a začal získávat náskok na skupinu favoritů. Nakonec s ním vpředu zůstal jen Silvan Dillier. Švýcar dokázal se Saganem držet krok překvapivě až do cíle. Po celodenním úniku a navíc proti Petru Saganovi však neměl v závěrečném spurtu šanci. Sagan tak získal své druhé monumentální vítězství.

Sagan si poté vyzkoušel i Amstel Gold Race, kde obsadil čtvrté místo. Vítězství mu tentokrát uniklo na jeho oblíbeném závodě Kolem Kalifornie. Naopak etapový zářez se mu povedl na závodě Kolem Švýcarska a poprvé od roku 2015 se stal národním šampionem v závodě s hromadným startem.

Následoval druhý velký cíl sezóny – Tour de France. Úspěch se mu zde podařilo zaznamenat již ve druhé etapě, kdy se dokázal vyhnout pádu ze samotného závěru a oslavil tak vítězství v etapě a na jeden den mu patřil i žlutý trikot. Ve zbytku Tour vyhrál ještě dvě etapy a navíc získal svůj šestý zelený trikot, čímž vyrovnal rekord Erika Zabela.

Sagan se nakonec rozhodl startovat i na španělské Vueltě, která ho měla připravit na mistrovství světa v Innsbrucku. Hned šestkrát se mu podařilo dostat na pódium v jednotlivých etapách, ale vítězství nevybojoval. V bodovací soutěži skončil druhý pouhých 12 bodů za Alejandrem Valverdem.

Mistrovství světa se pro něj stalo posledním závodem v sezóně. Chtěl se zde pokusit o malý zázrak, kdy by zaskočil na hornatém profilu všechny vrchaře. To se mu však nepovedlo a závod nakonec nedokončil.

Od příštího roku již nebudeme trojnásobného mistra světa Petra Sagana vídat v duhovém trikotu, ale i tak může sezónu hodnotit jako velmi úspěšnou. V konečném pořadí tabulky bodů UCI byl lepší pouze Simon Yates.