Top 10 jezdců sezóny 2018 – Geraint Thomas

Dnes si shrneme sezónu závodníka, který byl dlouho považován za toho, který má sice velkou kvalitu, ale velký závod typu Grand Tour či Monumentu nikdy nevyhraje. Geraint Thomas všechna tato tvrzení letos vyvrátil, i když ze začátku to vypadalo na další smolnou sezónu.

Geraint Thomas odstartoval sezónu v polovině února na Volta ao Algarve. Tento portugalský závod dokázal vyhrát již v letech 2015 a 2016. Ačkoli sem nepřijel za každou cenu vyhrát, byl společně s Michalem Kwiatkowskim lídrem týmu. Kwiatkowski vyhrál hned druhou etapu, ale Thomas dokončil ve stejném čase na třetím místě a šel do celkového vedení. Další den se jela časovka, kterou Thomas vyhrál a navýšil svůj náskok již na více než dvacet sekund na svého týmového kolegu Kwiatkowského. Do poslední etapy poté vstupoval jako jasný adept na celkové vítězství. Ovšem na začátku etapy se vytvořil početný a nebezpečný únik. Thomas nechtěl zbytečně útočit, a tak sem vyslal Kwiatkowského. Únik to poté překvapivě dotáhl až do cíle. Tým Sky zachránil Kwiatkowski, který ovládl celkové pořadí, Thomas dojel takřka o dvě minuty později, přesto si udržel alespoň celkové druhé místo.

Následně se odebral do Itálie, aby se připravil na Tirreno-Adriatico. To ještě netušil jak podobný bude mít tento závod průběh jako Volta ao Algarve. Tým Sky sem přijel se dvojicí lídrů, kromě Thomase ještě Chris Froome. Již úvodní etapy připravily této dvojici perfektní pozici. V úvodní týmové časovce dojelo Sky třetí a získalo cenné sekundy na své největší rivaly. Série klasikářských etap dostaly Thomase do celkového vedení.

Jenže poté přišla smolná čtvrtá etapa. V cílovém stoupání mezi prvními odpadl Froome, což udělalo z Thomase nezpochybnitelného lídra týmu. Jenže kilometr před cílem to přišlo. Thomas musel kvůli technickým problémům zastavit. Dlouho trvalo než se znovu rozjel a mezitím ho dojel i Froome. Froome se pokusil svému kolegovi pomoct a limitovat jeho ztrátu, ale marně, čelo bylo již příliš daleko. Tým Sky tak stejně jako na Volta ao Algarve musel zachránit Michał Kwiatkowski, který nakonec celý závod vyhrál. Thomas ještě díky povedené závěrečné časovce obsadil třetí místo, přesto pro něj musel být závod zklamáním.

Následně se pokusil připravit na Paříž-Roubaix, ale zde se daleko před cílem přimotal do hromadného pádu a odstoupil. Z klasikářské části sezóny absolvoval ještě Lutych-Bastogne-Lutych, ale bez většího úspěchu. Díru do světa neudělal ani na závodu Kolem Romandie.

Po závodu Kolem Romandie si dal více než měsíční pauzu, aby se připravil na Critérium du Dauphiné. Jenže zde spadl hned v prologu. Ihned se vyrojilo mnoho komentářů o tom, že Thomas nikdy žádný velký závod nevyhraje. Paradoxně od této chvíle již bude Thomas víceméně jen vyhrávat.

Tým Sky suverénně vyhrál týmovou časovku, která Thomase posunula na čtvrté místo celkově, přičemž první tři závodníci byli jeho domestiky (Kwiatkowski, Moscon a Castroviejo). V následujících třech dnech pak obsadil třetí a dvakrát druhé místo. Před poslední etapou tak měl takřka minutu a půl náskok na druhého Adama Yatese. Ačkoli v poslední etapě v závěru odpadl, celkovou výhru si již vzít nenechal. V cíli neskrýval velkou radost. Podle jeho slov se také jednalo o doposud největší vítězství jeho kariéry.

Krátce na to se ještě stal britským mistrem v časovce.

To nejlepší však mělo ještě přijít.

Na Tour de France přijel jako plán B za Chrise Frooma, který měl za sebou již Giro. Závod pro něj však měl výborný začátek. Jako jeden z mála favoritů na výhru neztratil žádný čas v první etapě. Tým Sky výborně zvládl týmovou časovku a Thomas si i dobře poradil s etapou přes kostky.

První velká horská bitva přišla na řadu v jedenácté etapě. Thomasovi před ní patřila druhá příčka, ale lídrem zůstával Froome. Právě Froome několikrát nastoupil na cílovém stoupání Rosière. Obhájce prvenství si však ostatní favorité hlídali. Thomas následně využil situace a vydal se osamoceně stíhat závodníky před ním. Froome začal brzdit tempo skupiny a Thomas získával cenné sekundy na svou stranu. Thomas se následně dotáhl na Toma Dumoulina. Zezadu se navíc začal rychle přibližovat Froome, který mezitím nastoupil ze skupiny favoritů. Blížil se však cíl etapy. Thomas se musel rozhodnout zda počkat na svého kapitána nebo se ještě pokusit vyhrát etapu, na čele totiž stále jel osamocený Mikel Nieve – v minulé sezóně Thomasův týmový kolega. Thomas se nakonec rozhodl pro druhou variantu a v etapě se mu povedlo vyhrát.

Následující den byla na programu etapa s cílem na Alpe d’Huez. Froome z druhého místa zůstával lídrem týmu. Dlouhý a odvážný útok Stevena Kruijswijka nevyšel a tak do závěrečných metrů najížděli společně Dumoulin, Froome, Bardet, Landa a Thomas. Muž ve žlutém v závěru pak ukázal nejrychlejší nohy a vyhrál druhou etapu po sobě. Stal se tak lídrem týmu, i když Froome stále hájil celkové druhé místo.

Dalších náročných devět etap „Staré dámy“ zvládl Geraint Thomas bez jediné chyby. V Paříži tak mohl slavit svou první výhru na Grand Tour.

Po Tour se Thomas začal věnovat psaní knihy a zúčastnil se již jen Deutschland Tour a Tour of Britain. Oba závody objel bez větších úspěchů. Tour of Britain pro něj byla posledním závodem v sezóně, jelikož Mistrovství světa v Innsbrucku se rozhodl vynechat.