Již před více než týdnem vstoupil do českých kin vcelku raritní počin: hollywoodský převážně hraný snímek, jehož jediným tématem je cyklistika.
V českém prostředí je samozřejmě The Program: Pád legendy o mnohem vzdálenějším pádu mnohem menší legendy než jak je tomu v Americe. Tam byl Armstrong opravdovým veřejným spasitelem, málem Kristem v pedálech. I proto tu nebudí zdaleka takový zájem.
Přesto snímek začne slibně. Bez jakéhokoli otálení vrhá diváka do magické horské scenérie, kde ten nejrychlejší – Lance Armstrong – kontemplativně nechává za sebou prudce stoupající vozovku. Problém nastává v momentě, kdy je třeba o Armstrongovi začít konkrétně vyprávět. Jeho příběh je totiž velmi dlouhý a plný výrazných bodů stejně jako zdánlivých drobností, které by se daly vypíchnout.
The Program problém řeší dost polovičatě. Vynechává Armstrongovo dětství i dospívání a příběh o rváči, kterého drží na živu porážení něčeho či někoho, začíná až ve chvíli, kdy se ocitá v Evropě jako velký talent, ale naprostý zelenáč co do praxe závodní i dopingové. Počátek velké kariéry vyznačuje rozhovor se třemi klíčovými postavami Lanceova života: Davidem Walshem – který v něm vidí sympatického vítěze menších podniků -, Johanem Bruyneelem – který v něm vidí losera, co na Evropu (zatím) nemá – a Michele Ferrarim – který vidí spíše kulturistu než cyklistu.
Taková je základní osa, nicméně příběh se jí nedrží moc pevně a chvílemi to působí intimně, chvílemi civilně, chvílemi zábavně, ale až do konce filmu divák pořádně nepochopí, co přesně bylo autorským záměrem. V tomto duchu proletíme prvními nákupy EPO, nemocničním přiznáním k dopingu před Andreuovými či seznámením s budoucí ženou Kristin. Ačkoli některé chvíle, například věrné vyobrazení stavů na pokraji smrti při chemoterapii, jsou samy o sobě velmi sdělné.
Zatímco Walsh nesdílí s kolegy nadšení z výkonů znovuzrozené hvězdy, jež musí brzdit po cestě do kopce, The Program se už obsahově trochu vyčerpává. Ne že by byla pro milovníka cyklistiky nuda sledovat dobové záběry s komentářem Phila Liggetta, ale pro to přeci není třeba celovečerního filmu. Spousta zajímavých bodů Armstrongova života je nadále vynechávána, pár zmíněno, přesto deset minut čistého času věnovaných Floydu Landisovi působí mnohem adekvátněji a vytěženěji.
Nakonec se dostáváme až do finále velké kariéry a znovu nesměle líčenému utvrzování kultu, které následuje poslední, ne zcela vydařená etapa Armstrongova závodění. Setkání s Contadorem, jízda na Mont Ventoux (sledovat zde můžeme i úžasný výkon Romana Kreuzigera) a asi vůbec „nejrychlíkověji“ podané obvinění a usvědčení z dopingu.
Celkově je The Program dílem, které si pro zpracování velkého příběhu nenastavuje laťku moc vysoko. Potýká se i s drobnými potížemi překladu, zejména pokud jde o „drogy“, tedy „drugs“ (v angličtině vše od léku po heroin). Je to příjemně a tam, kde mluví, věrně podaný příběh Lance Armstronga pro jeho milovníky i odpůrce. Ale cosi samo o sobě kultovního?
