Na neděli 1. dubna se chystá start 102. ročníku dost možná nejselektivnější a nejtěžší klasiky. Odhadem podél trasy závodu bývá až 750 000 diváků. Bohatá historie závodu Kolem Flander zná mnoho vítězů zvučných jmen, ať už je to Rik Van Looy, Walter Planckaert či Eddy Merckx. Nikdo však nedosáhl na více než tři vítězství. To se povedlo např. Johanu Museeuwovi, Tomu Boonenovi nebo Fabianu Cancellarovi. I tato statistika ukazuje, jak je těžké tento závod ovládnout. Po jednom vítězství mají ze současníků Alexander Kristoff, Peter Sagan a Philippe Gilbert. Osmatřicetiletý Belgičan Stijn Devolder startující za Vérandas Willems-Crelan, které získalo divokou kartu díky trojnásobnému mistrovi světa v cyklokrosu Woutu van Aertovi, má dvě vítězství z let 2008 a 2009.

Trasa

Na trati dlouhé 266,5 kilometrů čeká závodníky celkem 18 stoupání. Ve většině případů jde o takzvané hellingen, tedy krátká dlážděná stoupání, a 5 kasseien (rovinatých dlážděných úseků). Mezi nejdelší stoupání patří Oude Kwaremont – je poset kočičími hlavami v délce 1,6 km s průměrným stoupáním 4 %, pět set metrů na úpatí je vyasfaltovaných. Celkem se přes něj pojede třikrát. Poprvé na něj jezdci narazí na 120. kilometru. To ještě nebude následovat Paterberg, ale peloton bude po sjezdu mířit přes úseky Kortekeer, Edelare, Wolvenberg, Holleweg, Haaghoek, Leberg, Berendries a Ten Bosse k slavnému stoupání Muur Kaplemuur. Tento úsek trati byl po změně trasy závodu v roce 2012 na dlouhých 5 let pořadateli závodu zopomíjen. V loňském ročníku byl do itineráře opět zařazen. Nikoli však v posledních kilometrech, ale už na 170. km. V závodu by tak stoupání nemělo plnit větší úlohu při dělení pelotonu. Je dlouhé 1,1 km s 20% maximálním sklonem.

Po dalších 40 kilometrech přijde na řadu druhý přejezd Oude Kwaremont už v obávané kombinaci s Paterbergem. Z něj závodníci budou mířit na další ikonické stoupání Koppenberg, jen 77 m dlouhý kopec s 22% maximem. Druhý přejezd Oude Kwaremont je 55 km před cílem a jde o ochutnávku, která čeká závodníky i na 253. kilometru. Dvojboj Kwaremont, Paterberg je poslední překážkou na trati, pak už následuje jen 13,5 rovinatých kilometrů do cílového Oudenaarde.

Peter SaganV posledních dvou ročnících se ukázalo stoupání na Kwaremont jako rozhodující pro vývoj závodu. Loni zvítězil Philippe Gilbert, když nastoupil už na druhém přejezdu Oude Kwaremont a do cíle si tak „střihl“ sólo jízdu dlouho přes 55 km. Rok před Belgičanem na stejném stoupání, s tou výjimkou, že šlo až o poslední, třetí přejezd, rozhodl o svém prvním Monumentu kariéry Peter Sagan. Marně jej stíhal tehdejší obhájce prvenství Fabian Cancellara.

Favorité

Cancellara se nechal v předzávodních prognózách slyšet, že pro něj jsou Sagan a Van Avermaet největšími adepty na vítězství. S oběma se vždy počítá jako s favority, ale v závodech to letos potvrzují jen sporadicky. Zatím co byl loni Greg Van Avermaet na začátku jara k neporažení, letos má teprve jedno pódiové umístění. Tím je třetí místo na E3 Harelbeke. Sagan dokázal opanovat cílový spurt na Gent-Wevelgem, ale jinak jeho forma také není nijak oslnivá. Letos se navíc ani jeden nemůže moc spoléhat na týmové kolegy. Jürgen Roelandts je bezesporu posilou, ale velmi často se stává, že v koncovkách etap bývají oba lídři od svých pomocníků oproštěni. Viditelné to bylo i při prvním Monumentu sezóny, kdy německá Bora chtěla na Poggiu rozjet tempo pro Sagana. Vpředu začal tvrdit muziku Marcus Burghardt, ale to mělo za následek jen rozpoutání série útoků v neprospěch Slováka. Na pátečním E3 Harelbeke už po rozhodujícím úniku Nikiho Terpstry neměl ani sám chuť bojovat o druhou příčku.

Na tým si rozhodně nemohou stěžovat jezdci Quick-Stepu. Ten ve středu na Dwars Door Vlaanderen oslavil letos již dvacáté vítězství a v každém závodě jsou vidět modré barvy belgické stáje na špici, často i v těch druhých skupinách, kde skvělou kolegiální prací pokrývají nástupy soupeřů. Tuto úlohu častěji, než by si možná čeští fandové přáli, plní Zdeněk Štybar, který i přesto sbírá vynikající umístění a v posledních čtyřech klasikách, do kterých nastoupil, dokončil v nejlepší desítce a viditelně patří k nejsilnějším jezdcům v jarní části sezóny.

Dalším jezdcem, projevujícím před Flandry slibnou formu, je vítěz Strade Bianche Tiesj Benoot. Mladý Belgičan zkoušel ve středu nastoupit 40 km před cílem na Knoktebergu. Akceptovat jeho tempo dokázal pouze Van Avermaet, ale brzy byli v protivětru dojeti. Přesto dokončil na sedmé pozici.

Černými koňmi závodu mohou být cyklokrosový mistr světa Wout van Aert a nebo Vincenzo Nibali. Netřeba připomínat jeho impozantní jízdu na Milán-Sanremo, kde “ukradl” vítězství daleko větším favoritům.

Drobné problémy měl v závodě Dwars Door Vlaanderen Oliver Naesen. Připletl se do pádu a poranil si koleno. Ze závodu odstoupil a raději zahájil regeneraci. Rentgen vyvrátil zlomeninu a tak belgický mistr potvrdil svoji účast na nedělním závodě Kolem Flander. V něm přece jen nakonec, po různých dohadech, neuvidíme Alejandra Valverdeho.

Nezapomeňte si tipnout vítěze

Pošlete tip do naší soutěže a ukažte své cyklistické znalosti.

Hellingen

121.1km – Oude Kwaremont (2200m, 4%)
131.7km – Kortekeer (1000m, 6.4%)
138.6km – Edelareberg (1500m, 4.2%)
142.1km – Wolvenberg (645m, 7.9%)
151.0km – Leberg (950m, 4.2%)
155.0km – Berendries (940m, 7%)
160.0km – Tenbosse (450m, 6.9%)
170.4km – Muur van Geraardsbergen (750m, 9%)
189.0km – Pottelberg (1353m, 6.5%)
194.8km – Kanarieberg (1000m, 7.7%)
210.7km – Oude Kwaremont (2200m, 4%)
214.2km – Paterberg (360m, 13%)
220.8km – Koppenberg (700m, 9.4%)
226.2km – Steenbekdries (700m, 5.3%)
228.7km – Taaienberg (530m, 6.6%)
240.0km – Kruisberg-Hotond (2500m, 5%)
249.8km – Oude Kwaremont (2200m, 4%)
253.3km – Paterberg (360m, 13%)

Kasseien

87.3km – Lippenhovestraat (1300m)
88.8km – Paddestraat (2300m)
142.2km – Holleweg (350m)
148k.0m – Haghoek (2000m)
224.9km – Mariaborrestraat (2400m)