Belgickou klasiku Dwars door Vlaanderen dokázal vyhrát v náročných podmínkách Yves Lampaert, který se tak zde raduje znovu po roce. Zdeněk Štybar si dojel pro šesté místo.
Závod Dwars door Vlaanderen je považován za jednu z hlavních generálek na závod Kolem Flander. Na startu chyběli z velkých klasikářských jmen snad jen pouze Philippe Gilbert a Peter Sagan. Letos však již od začátku závodníky sužovaly náročné podmínky, kdy se k nižším teplotám přidal i vydatný déšť.
V těchto podmínkách nechtěl nikdo riskovat a v závodu, který měřil 180 kilometrů, nastoupil jako první až Luke Rowe 90 kilometrů před cílem. Rowe si během raftování v Praze v září zlomil jak holenní tak lýtkovou kost na pravé noze a očekávalo se, že vynechá celou letošní sezónu. Ze zranění se však zotavil až překvapivě rychle a útokem na Dwars door Vlaanderen všem ukázal, že se vrací do formy. V tomto sólovém úniku vydržel po dvacet kilometrů, než byl dojet, aby pomáhal svému lídrovi – Giannimu Mosconovi.
Nepříjemný okamžik potkal překvapení dosavadní sezóny Wouta Van Aerta. Mladý Belgičan jel na úplném okraji silnice, ale přehlédl motorkáře, který zde zrovna závodníkům dával signály. Van Aert závod dokončil, ale již se nezapojil do boje o vítězství.
Krátce po dojetí Luka Rowa nastoupil Tony Martin. Němec jel osamoceně asi sedm kilometrů než v jedné zatáčce podklouzl. Martin rychle znovu nasedl na kolo, ale mezitím ho již dojel peloton. Následovalo stoupání Kruisberg. Zde zaútočil Zdeněk Štybar a marně se ho snažil stíhat Van Avermaet. Český mistr byl však za vrcholem tohoto stoupání dojet pelotonem.
V čelní skupině se překvapivě stále držel Alejandro Valverde a byl to právě on kdo zaútočil. K němu se Van Avermaet, Benoot, Tony Martin, Lampaert, Moscon, Boasson Hagen, Pedersen, Vanmarcke a Degenkolb. Ačkoli byla tato skupina velmi silná, za nimi měl velké zastoupení tým LottoNL-Jumbo, který dokázal čelní skupinu dojet.
Netrvalo dlouho a skupině favoritů ujel Benoot a také Van Avermaet. Nikdy si však nevypracovali náskok větší než patnáct sekund. Jakmile byla dvojice dojeta, nastoupil Sep Vanmarcke. Na Vanmarcka zareagoval již pouze Lampaert, Pedersen, Teunissen a Hagen. Toto rozdělení se ukázalo být jako klíčové, protože skupiny se již znovu nespojily.
Zdálo se, že vše dojde do spurtu vedoucí skupiny, ale méně než kilometr před cílem nastoupil Lampaert. Ostatní závodníci se po sobě chvíli ohlíželi a mezitím si Lampaert vypracoval rozhodující náskok. Šestadvacetiletý Belgičan tak dokázal obhájit své vítězství z loňského roku. Pro druhé místo si dojel Mike Teunissen a pro třetí Sep Vanmarcke. Pro šesté místo si dojel Zdeněk Štybar. Skvělý výkon podal i Alejandro Valverde, který cílem projel na 11. místě po boku největších klasikářských hvězd pelotonu.
Pořadí
Pořadí | Jméno – tým | Čas |
---|---|---|
1. | Yves Lampaert – Quick-Step Floors | 4:09:40 |
2. | Mike Teunissen – Sunweb | + 0:02 |
3. | Sep Vanmarcke – EF Education First-Drapac p/b Cannondale | ,, |
4. | Edvald Boasson Hagen – Dimension Data | ,, |
5. | Mads Pedersen – Trek-Segafredo | ,, |
6. | Zdeněk Štybar – Quick-Step Floors | + 0:29 |
7. | Tiesj Benoot – Lotto Soudal | + 0:30 |
8. | Greg Van Avermaet – BMC | + 0:59 |
9. | Niki Terpstra – Quick-Step Floors | ,, |
10. | Jasper Stuyven – Trek-Segafredo | ,, |