Poměrně překvapivého vítěze má úvodní dlážděná klasika sezóny Omloop Het Nieuwsblad. Stal se jím totiž dánský cyklista Michael Valgren, další překvapení je na druhém místě, na které se dostal Łukasz Wiśniowski. Třetí místo obsadil Sep Vanmarcke.
Početný únik se vytvořil hned v úvodu celého závodu a obsahoval hned desítku závodníků – Marco Mathis (Katusha-Alpecin), Michael Van Staeyen (Cofidis), Kenneth Van Bilsen (Cofidis), Brian van Goethem (Roompot), Edward Planckaert (Sport Vlaanderen-Baloise), Michael Svendgaard (Fortuneo-Samsic), Dries De Bondt (Veranda’s Willems Crelan), Ludwig De Winter (WB Aqua Project Veranclassic), Aleksejs Saramotins (Bora-Hansgrohe), Tim Ariesen (Roompot). Skupina si vytvořila více než pětiminutový náskok, který ale začal klesat, jakmile se dostala k prvním dlážděným a prudkým úsekům.
Jarní klasiky jsou velmi náročné jak psychicky tak fyzicky, a tak není divu, že pády jsou jejich nedílnou součástí. Ani letošní ročník Omloop Het Nieuwblad nebyl výjimkou. Na zemi skončil nejprve Michael Matthews a nedlouho po něm i Giacomo Nizzolo, ani jeden z nich bohužel závod nedokončil.
Tým Quick-Step byl aktivní i daleko před cílem a nastupovat se nebáli ani jezdci jako Philippe Gilbert. Aktivita belgické stáje vyústila v dojetí úniku, až na osamoceného Saramotinse, který i nadále trápil hlavní pole.
Peloton se na jednom ze stoupání rozdělil a v první části měl dominantní postavení tým Quick-Step. Pro jezdce, kteří zůstali v zadní části, to byla velmi nebezpečná situace, ale nakonec se peloton opět spojil. Následovala trochu poklidnější pasáž, kdy si chtěli jezdci trochu odpočinou po uplynulých kilometrech. Toho využil Alexis Gougeard, který nastoupil a zanedlouho dojel již značně unaveného Saramotinse. Zakrátko však byli oba dojeti po aktivitě Tima Wellense, na kterou museli reagovat ti největší favorité jako Štybar, Avermaet či Gilbert. Peloton se ale následně opět spojil.
Na trati zbývala poslední dvě stoupání. První bylo legendární Muur van Geraardsbergen. To mělo zásadní vliv na zbytek celého závodu. Zde totiž nastoupil Sep Vanmarcke. Na něj se snažil zareagovat Greg Van Aevermaet, ale na jeho nástup nestačil, a tak si Vanmarcke vypracoval malý náskok. Ten dokázal zlikvidovat Zdeněk Štybar, a na čele jsme rázem měli velmi silnou dvojici. Dva nejsilnější závodníci ze stoupání Muur van Geraardsbergen však neměli šanci proti velké početní převaze, která se je vydala pronásledovat a tempo udával především tým Astana, který tu měl hned tři závodníky. Vanmarcke a Štybar tak byli dojeti a na čele se utvořila jedenáctičlenná skupina.
Tuto skupinu dojel překvapivě Łukasz Wiśniowski, který měl při neúčasti klasikářských es týmu Sky volnou ruku. Wiśniowskimu se však podařilo dostat do čela těsně před závěrečným stoupáním – Bosbergem. Na Bosbergu se však vedoucí skupina nerozdělila, a tak se po něm Wiśniowski opět vrátil do čela.
O tempo se zde starali především Zdeněk Štybar, Oliver Naesen a Sep Vanmarcke. Stíhací skupinu vedli jezdci týmu Lotto Soudal, ale jejich ztráta byla takřka 40 sekund.
Zdeněk Štybar zkoušel několikrát nastoupit a stejně tak Vanmarcke. Ovšem jejich nástupy si ostatní hlídali. Jeden nástup si však skupina neuhlídala a ten se ukázal být jako zásadní. Dva kilometry před cílem totiž vyrazil Dán Michael Valgren a vypracoval si solidní náskok. Zanedlouho se ho vydali stíhat Wiśniowski a Vanmarcke, ale to se ukázalo být pozdě. Valgren si dojel pro vítězství. Wiśniowski nakonec Vanmarcka porazil a dorazil do cíle před Belgičanem jako druhý.
Zbytek jezdců ještě stihla předjet početná stíhací skupina, kterou přivedl do cíle Jasper Stuyven.
