Druhá klasická etapa Santos Tour Down Under z Brightonu do Victor Harbor měřila 155 kilometrů a nabídla dvě sprinterské a dvě vrchařské prémie. Průběh etapy doprovázely vysoké teploty, poryvy bočního větru a technické a zdravotní problémy favoritů.
Na sprinterských prémiích byl vidět velký favorit na dnešní etapové vítězství Australan Michael Matthews (Team Jayco AIUIa), který bodoval na obou z nich a získával tak i bonusové sekundy na své soupeře. Okolo 50. kilometru začal trápit skupinu boční vítr. Peloton se rozdělil na dvě části, ale přibližně po 20 kilometrech se opět spojil před nájezdem na první vrchařskou prémii dne, Parawa Hill. Vrchol tříkilometrového stoupání se sklonem těsně pod 7 % se nacházel 68 kilometrů před cílem, zaútočil na něm Kazach Dmitriy Gruzdev (Astana Qazaqstan Team), kterého těsně před prémií následoval Ital Alessandro Covi (UAE Team Emirates). Tímto pozdním útokem si Ital připsal body za druhé místo na vrcholu a posunul se do průběžného vedení soutěže nejlepších vrchařů.
Rozhodující okamžik
Po sjezdu z Parawa Hill se na čele pelotonu střídaly týmy Ineos a UAE, které dovezly skupinu až na poslední hodnocené stoupání Nettle Hill. Ve výjezdu bohužel několik jezdců postihl problém s řazením, a to ovlivnilo jejich výsledek. Mezi nimi byl i favorit etapy a průběžně druhý muž Michael Matthews, který se nejprve snažil vyřešit problém sám, ale následně si nechal přivézt rezervní stroj. Ve stejné chvíli na čele zaútočil Jay Vine (UAE Team Emirates), kterého hned následoval Matthewsův týmový kolega Simon Yates a vzápětí trojice Rohan Dennis (Jumbo-Visma), Mauro Schmid (Soudal-Quick Step) a Jai Hindley (BORA-hansgrohe). Skupina společně projela prémií, na které se Vine dostal do vedení ve vrchařské soutěži před kolegu z týmu, Alessandra Coviho. Skupina vzorně spolupracovala kromě Simona Yatese, který měl lídra týmu Matthewse až v druhé stíhací skupině. Před cílem se nacházelo ještě jedno mírné krátké nekategorizované stoupání, které nemělo nijak ovlivnit průběh. Jenomže muž jedoucí v oranžovém dresu pro nejlepšího závodníka Alberto Bettiol měl problém udržet tempo se stíhací skupinou, která na vedoucí pětici v tom okamžiku ztrácela 25 sekund. Zprvu všechno nasvědčovalo technickým problémům, ale v detailních opakovaných záběrech se ukázalo, že Bettiol měl pravděpodobně křeče v pravé noze. Bettiol byl nucen zastavit a pod vlivem emocí se nevyvaroval ani teatrálním gestům.
Překvapení ve sprintu
S 5 kilometry do cíle, vzorně spolupracující skupinou s náskokem 25 až 30 sekund na zbytek z pelotonu, kde se společné síly na sjetí uprchlíků skládaly špatně, bylo jasné, že o vítězství se bude bojovat mezi pěticí. Za favority sprintu jsem osobně považoval Švýcara Schmida a Australana Vina, který v úvodu sezony předvádí skvělé výkony. Černým koněm mohl být taky Yates, který se do spolupráce skupiny zapojil až později, ale to, co předvedl domácí jezdec Rohan Dennis, mě opravdu mile překvapilo. V poslední levotočivé zatáčce po vnitřní straně předjel trojici Schmid, Vine a Yates, dojel drobnou mezeru za Hindleym a okamžitě začal svůj sprint přibližně 500 metrů před páskou, na kterou dorazil s dvousekundovým náskokem na Vina, Schmida a Yatese. Jai Hindley se v závěru propadl a na vítěze ztratil 5 sekund. Sprint skupiny pronásledovatelů dle očekávání vyhrál Caleb Ewan, startující v národních barvách Austrálie.
Vedení v průběžné klasifikaci nejlepších jezdců získal Rohan Dennis díky bonifikačním sekundám za vítězství. Jeho nejbližšími pronásledovateli v následujících dnech budou Jay Vine, Magnus Scheffield (INEOS Grenadiers), který je nejlepším mladým jezdcem, a Mauro Schmid.
Zdroj obrázku: APP (2023)
