Vybrali jsme 24 momentů uplynulé sezóny a ty vám budeme od prvního prosince až po Štědrý den vždy ve dvě hodiny odpoledne zveřejňovat. Můžete to brát jako cyklistický adventní kalendář.
Pátý den se zaměříme na sezónu jarních klasik a to těch kostkatých. Tu zcela ovládlo jedno jméno. Jméno dvaatřicetiletého Belgičana – Grega Van Avermaeta.
Omloop Het Nieuwsblad
První klasikou byl Omloop Het Nieuwsblad, kde Avermaet slavil už loni, když ve finiši pětičlenné skupiny přespurtoval Petra Sagana.
První zaútočil Jasper Stuyven, toho se okamžitě chytil i Van Avermaet a následovalo postupné spojování a rozpadání skupin na čele. Nakonec se vykrystalizovalo trio – Sagan, Vanmarcke a Van Avermaet. Mezi touto trojcí se nakonec i rozhodovalo o vítězi. Po mnoha vzájemných nástupech, ale nikdo nebyl úspěšný.
Do spurtu musel jít z první pozice Sagan, který udělal chybu, když nastoupil příliš brzy. Avermaet se za ním vyvezl a nastoupil mu ve stejném místě jako v loňském roce a obhájil svůj triumf.
E3 Harelbeke
Po Omloopu nastoupil Avermaet na Kuurne, kde ovšem finišoval až na 7. pozici a druhé místo si zapsal na Strade Bianche.
Další klasikou byla E3. Na tomto závodě označovaném jako malé Flandry se hodně padalo a pády vyřadily z boje velké favority. Ovšem tým BMC svého lídra uhlídal a ten se dokázal dostat do odjíždějící klíčové skupiny. Z této početnější sestavy se ale nakonec oddělilo trio Belgičanů – Philippe Gilbert, Olivier Naesen a Greg Van Avermaet. Opakovala se situace z Omloopu, kdy trojka na čele spolupracovala, nastupovala, ale zůstala do poslední chvíle kompaktní.
Na prvním místě zůstal Gilbert, Avermaet byl druhý a Naesen útočil ze třetí pozice. Naesen také vyrazil první na hodně dlouhý spurt a chvíli to vypadalo nadějně, ale nakonec se zezadu přiřítil Greg Van Avermaet, krajana předjel a mohl se radovat z druhé klasikářské výhry sezóny.
Gent – Wevelgem
Po E3, která se jezdí tradičně v pátek, přišel nedělní Gent – Wevelgem.
K tomuto závodu přistoupil Avermaet jinak. Zatímco v závodech předchozích reagoval na nástupy jiných, zde je produkoval. Nejprve vytvořil menší skupinku, ta se ale spojila s hlavním polem, poté zkusil útok s Tomem Boonenem se stejným výsledkem.
Po pár dalších nástupech ostatních přišel sektor Kemmelberg a další útok od lídra BMC. Tento útok už skupinu separoval, ale spolupráce vázla. Od balíku ji posouvalo především trio Avermaet, Keukeleire a Degenkolb.
Při průjezdu městem Ypres se ze skupiny odpoutal Keukeleire a s ním se vyvezli i Andersen, Terpstra, Avermaet a dotáhl se i Sagan. Ovšem ani zde nebyla spolupráce ideální, jelikož Andersen s Terpstrou měli ve skupinách za sebou své lídry a tempu příliš nepomáhali. To naštvalo Petra Sagana, který se s nimi pustil do debaty, čehož využili oba Belgičané, kteří nedebatovali, ujeli a vytvořili si rozhodující náskok.
Mezi Keukeleirem a Avermaetem se rozhodovalo ve spurtu. Avermaet musel spurtovat z první pozice a začal spurtovat i jako první. Keukeleire udělal všechno správně, ale Van Avermaet měl příliš sil na něj a dojel si pro třetí výhru.
Kolem Flander
Loni na tomto závodě Van Avermaet spadl a vypadl ze sezóny, do které se vrátil až před Tour de France. Letos nic takového dopustit nechtěl a chtěl využít fenomenální formu k výhře na tomto monumentu.
Ale čáru přes rozpočet mu udělal jeho bývalý kolega Philippe Gilbert, který potrhal balík už 92 kilometrů před cílem na sektoru Muur Kapelmuur. Tento útok dostal do problémů dva největší favority – Avermaeta a Sagana.
Oba se nakonec dokázali vrátit do hry, ale Gilbert zaznamenal blížící se hrozbu a 52 kilometrů před cílem odjel z čelní skupiny sám.
Za ním se postupně útočilo a skupiny se různě spojovaly a rozpojovaly. Nakones se vytvořila stíhací skupina Sagan, Naesen a Van Avermaet. Tito tři snižovali Gilbertův náskok, ale na sektoru Oude Kwaremont se Saganovi připletla do cesty bunda jednoho z fanoušků a skupina šla k zemi.
Avermaet se ihned zvedl a pokračoval ve stíhací jízdě s Van Baarlem a Terpstrou, který ovšem nespolupracoval, kvůli Gilbertovi jedoucímu na čele. Gilbert tak závod ovládl a Avermaet po chybě na Kapelmuuru a po pádu dospurtoval pro stříbrnou příčku.
Paříž – Roubaix
Poslední z kostkatých klasik a nejslavnější z nich. To je proslulé „Peklo severu“. Pro fenoména letošního jara ovšem závod nezačal nejlépe. Na sektoru Haveluy musel měnit kolo a přes slavný Arenberský les se musel dotahovat zpátky do hlavního pole. Do pelotonu se vrátil až po sektoru Pont Gibus, protože v balíku mu situaci stěžovali Tom Boonen se Zdeňkem Štybarem.
Velmi brzy zaútočil Peter Sagan, ale BMC k němu poslalo Daniela Osse a Trek Jaspera Stuyvena. Sagana postihl defekt a na čele tak byla rázem dvojice Oss – Stuyven, která spolupracovala a trápila jezdce především Quick-Stepu. Nakonec dvojici dojeli a na sektoru Mons-en-Pévéle už favorité ukazovali sílu, ale bez výsledku. Proto znovu odjel Daniel Oss, za kterým vyrazili Roelandts, Langeveld, Štybar, Sagan, Avermaet, Stuyven a Moscon.
Mistra světa potkal další defekt a z boje o výhru definitivně odpadl. Na sektorech Camphin-en-Pévèle, Carrefour de l’Arbre a Gruson byl pohlcen Daniel Oss a skupina se rozpadla po útoku Avermaeta, Štybara a Langevelda.
Štybar ve skupině příliš nestřídal, protože v další skupině jel Tom Boonen a na něj Štybar čekal, ale čím blíž bylo trio cíli, tím více bylo jasné, že se bude rozhodovat v této skupince. Avermaet prozkoušel své soupeře nástupem, to mu vrátil o chvíli později Štybar, ale ani jeden neslavil úspěch.
Následoval už velodrom a taktizování. Díky tomu se vrátili do hry o výhru Moscon se Stuyvenem. Moscon ihned nastoupil a zkusil překvapit. Okamžitě se za něj pověsil Štybar, nasál si mladého Itala a vyspurtoval. Ale vyspurtoval moc brzy, protože za ním byl jeden rychlejší muž – Greg Van Avermaet, který pak neměl problém Štybara předjet a oslavit další výhru a korunovat svoji sezónu.
