nabor

Vybrali jsme 24 momentů uplynulé sezóny a ty vám budeme od prvního prosince až po Štědrý den vždy ve dvě hodiny odpoledne zveřejňovat. Můžete to brát jako cyklistický adventní kalendář.

Třetí prosincový den je letos i první adventní nedělí a dnes se podíváme zpět na první monument sezony – Milán – San Remo. „Primavera“ jako každý rok přitáhla největší jména cyklistické scény. Na start se postavili nejlepší klasikáři pelotonu v čele s Peterem Saganem (BORA-hansgrohe), Julianem Alaphilippem (Quick-Step Floors) či Michałem Kwiatkowskim (Team Sky). A stejně tak dorazili do Itálie i špičkoví spurtéři jako Fernando Gaviria (Quick-Step Floors), Alexander Kristoff (Kaťuša), John Degenkolb (Trek-Seagfredo), Nacer Bouhanni (Cofidis) nebo obhájce titulu Arnaud Démare (FDJ).

Krátce po startu se vytvořil 10-ti členný únik, ale především zásluhou týmu FDJ se jejich náskok nepřehoupl přes 5 minut a peloton tak měl uprchlíky celý den pod kontrolou. Ani další týmy ale nechtěly nechat nic náhodě a na čele balíku se brzy střídalo 5 nebo 6 týmů. Únik byl pohodlně dojet necelých 30 kilometrů před cílem ještě před nájezdem do Cipressy.

A právě na Cipresse se poprvé začalo doopravdy závodit. Z pelotonu vystřelil Tom Dumoulin (Team Sunweb) a společně s pár dalšími jezdci se mu podařilo vytvořit si malý náskok. Ještě před vrcholem byli ale dojeti a závod mohl začít znovu. Ve sjezdu to poté zkusil Tony Gallopin (Lotto-Soudal), ale ani jeho atak úspěch neslavil a balík se tak zase uklidnil.

Michal KwiatkowskiTým Sky si poté pohlídal výjezd na závěrečný kopec Poggio a 500 metrů pod vrcholem byl peloton stále pohromadě. Už to začínalo vypadat dobře pro spurtéry, když v tom vyrazil vpřed Peter Sagan. Colbrelli i Degenkolb se ho snažili dojet, ale bez úspěchu. Zareagovat stihli jen Kwiatkowski s Alaphilippem.

Tato trojice poté ve sjezdu překvapivě dobře spolupracovala a pod kopcem měla k dobru již více než 20 vteřin. Peloton je ale začal v mohutně stahovat a hlad sprinterů po vítězství byl doslova cítit ve vzduchu. Trio Sagan-Kwiatkowski-Alaphilippe přesto neházelo flintu do žita a bojovalo do posledních sil. Pod Flamme Rouge už to vypadalo dobře a ani skvělý finiš balíku je nemohl zastavit. Peter Sagan šel do sprintu možná až přespříliš sebevědomě. Do cílové rovinky najel z první pozice a spurtovat začal nepochopitelně brzy. Sprint na Milán – San Remo po 291 kilometrech je totiž o něčem úplně jiném. Kwiatkowski si zkušeně počkal a o centimetry si dojel pro skvělé vítězství. Alaphilippe v závěru viditelně neměl nejlepší nohy a skončil třetí.

Pro Michała Kwiatkowskiho to bylo po Strade Bianche druhé vítězství v sezoně. Tohle ale mělo zvláštní příchuť, porazit svého mládežnického rivala na jeho půdě, to se často nestává.