Wippert senzačním vítězem poslední etapy

Stáj Drapac byla odměněna za obrovskou snahu napříč Tour Down Under nejlepším možným způsobem. Wouter Wippert se vyhnul pádu, který zablokoval Kittela, a v rychlém finiši konečně uspěl se svým dlouhým nástupem.

 Záludnosti okruhu

Devadesát kilometrů ulicemi Adelaide po 20 okruzích. Zdánlivě jednoduchá, spurterská záležitost, ovšem s několika „ale“. Za prvé, okruh obsahoval drobné stoupání a po sjezdu už nebyl před finišem takřka žádný prostor pro úpravu pozice. Za druhé – ve hře byly bonusové sekundy na dvou sprintech a v cíli a sebemenší chyba mohla ústit (a ústila) ve ztrátu. Za třetí – šlo i o vítězství mezi vrchaři, neb ono drobné stoupání bylo ve dvou okruzích rovněž klasifikované.

Sprinty byly klasfikovány v 8. a 12. kole, zajímaly především Porteho, Dumoulina či Impeyho, vrchařské prémie v 10. a 15. kole – zajímaly Bobridge.

Únik versus Orica

Jako první si větší náskok vytvořili až ve třetím kole Boaro, Watson, Gougeard, Henderson a jeden z původních favoritů na top 10 Nathan Haas, jenž ovšem již nabral v šesté desítce velkou ztrátu. Za nimi se potom vydal ještě Caruso.

Peloton, kontrolovaný BMC a Oricou, si držel odstup kolem půl minuty. Postupně se však – jak rostl zájem Oricy na spurtu v osmém kole – snižoval až v pravou chvíli zcela zmizel. Impey skutečně zabodoval, druhé místo bral jeho kapitán Hayman, třetí pro jistotu Evanse s Dennisem Schar z BMC. Wouter Wippert, tou dobou jen jeden ze širšího okruhu favoritů, mimochodem v mezidobí bojoval o to, aby se po defektu vrátil zpět do pelotonu.

Druhý únik

Následně se vydal vpřed druhý únik, kterému ovšem mělo být dopřáno více slávy než prvnímu. Členové: opět Boaro, od začátku aktivní Kennaugh a s nimi Bak, Howes, Jensen, Boom.

Lars Boom následně ovládl první horskou prémii, což nijak nevadilo Bobridgeovi. Výhoda rostla již přes minutu a tak si únik dojel i pro všechna tři bodovaná místa na druhém sprintu dne. Totéž se opakovalo i na poslední horské prémii, jen s náskokem již pod minutu.

Pády hýbou pořadím

Závod najel do posledních pěti kol a na větru se peloton kroutil víc než leckterý had. Tři kola před koncem přišel menší pád. Zapleten do něj byl Isaichev z Katushy a Chad Haga, pomocník Marcela Kittela. Další špatný den pro Giant? Mělo to tak být.

Ve vzrůstajícím tempu totiž právě Kittel zůstával stále dost vzadu a nedařilo se jej dopravit za kola ostatních favoritů etapy. Možná to byla i taktika. Na každý pád se nevyplatila.

V předposledním kole – právě když byli uprchlíci dojížděni – totiž peloton postihl velký pád. Zapletl se do něj Marcel Kittel a také dva muži z top 12 celkového pořadí Machado a Rogers. Ujeli mu jen sprinteři a lídři v přední části pelotonu.

Následovala pasáž ohlížení se a hledáních svých mužů. Tu ale záhy vystřídal opětovný boj o pozice. V posledním kole bylo naprosto klíčové najet včas do kopce a to ústilo v hotové šílenství.

Lehký chaos svědčí Wippertovi

Po něm na posledním kilometru měla situaci „pod kontrolou“ Orica, jenomže z toho bylo zase jen ohlížení a hledání Impeyho. Po chvilce vakua se tak vedle sebe poměrně neorganizovaně ocitli spurteři a bylo to muž proti muži. Tradičně brzy vypálil Nizozemec v barvách lokální stáje Drapac Wippert. Ovšem tentokrát to vyšlo! Ačkoli ho Haussler mohutně stahoval, uhájil Wippert jedno z největších vítězství své kariéry.

„Byl to nervózní závod. Jelo se rychle, byl jsem unavený a propadl se balíkem. Pak mě ale jeden týmový kolega dotáhl zpátky a ve spurtu mi to vyšlo.“

Vítězem Tour Down Under se stal Rohan Dennis, kterého na pódiu doplnil týmový kolega – třetí Cadel Evans – a druhý Richie Porte. Horskou klasifikaci ovládl Bobridge, bodovací soutěž Impey, mezi mladíky byl nejlepší sám Dennis, mezi týmy Movistar.

Jak již zmíěněno, ztratili dnes Rogers a Machado, což posunolo do desítky mladého sprintera Bennetta, Novozélanďana, a na jedenácté místo zástupce ještě mnohem exotičtější destinace, Grmaye z Etiopie.

Pořadí 6. etapy Tour Down Under 2015

Celkové konečné pořadí Tour Down Under 2015