Jednasedmdesátý ročník slavného španělského závodu Vuelta bude mít na startu hodně velkých jmen, která se budou snažit dostat v Madridu na pódium a převzít dres pro celkového lídra klasifikace. My se nyní podíváme, kteří závodníci by to mohli být.
Aby bylo učiněno za dost a čtenář si nevyložil, že některého jezdce preferujeme, je pořadí námi vybraných favoritů seřazen abecedně.
Warren Barguil
Lídr týmu Team Giant – Alpecin pro tento ročník Vuelty nezávodil v sezóně vůbec špatně, i když si ve dvou případech připsal „Nedokončil“. Poslední případ byl na Olympijských hrách v Rio de Janeiro.
Předtím však francouzský cyklista zářil na závodě Okolo Švýcarska, kde se postupně prokousával celkovou klasifikací až po sedmé etapě stanul v jejím čele. Jenže pak přišla jízda proti chronometru a ta Warrenovi příliš „nevoní“. Celkově třetí místo bylo jistým povzbuzením do následujícího závodu – Tour de France.
Nejslavnější etapový závod planety zastihl mladičkého Francouze ve skvělé formě. Však se celou dobu pohyboval v popředí celkové klasifikaci. Od začátku byl v první desítce, pak se ale začal propadat. V kopcích mu to příliš nešlo a s časovkami na tom nebyl o moc lépe. V Paříži mu však svítilo v tabulce celkové klasifikace třiadvacáté místo. Zároveň byl veden jako třetí jezdce do třiadvaceti let.
Hugh Carthy
Stáj Caja Rural – Seguros RGA sází na tohoto Brita, který po této sezóně španělský tým opustí a zamíří do Cannondalu. Ovšem nyní jej čeká ještě poslední „šichta“ v týmu, který je v soutěži na pozvání pořadatelů.
Sezóna dvaadvacetiletému vrchaři neprobíhala podle představ, i přesto, že jeho stáj objížděla spíše podřadnější závody. Objevil se však i na Giro Del Trentino, kde nijak nezářil a pořadí v sedmé desítce toho je důkazem. Druhý významnějším podnikem byla Vuelta a Burgos, ani zde však neměl nejmenší naději.
Alberto Contador
Příběh „El Pistolera“ na Staré dámě je všem známý. Dva pády a následná nemoc jej vyřadila natolik, že se nemohl zúčastnit ani OH v Riu. Španěl se dal nakonec dohromady a chtěl by před přestupem do nové stáje ukázat něco na domácích tratích.
Alberto se v Madridu celkem třikrát postavil na nejvyšší stupínek. Naposledy se tak stalo v roce 2014. Tehdy se na silnicích dokázal honit s Chrisem Froomem. V kopcích měl více sil než jeho velký konkurent a několikrát své umění předvedl.
V letošní sezóně se Contador dokázal vyhrát závody Okolo Burgosu i Vuelta Ciclista al Pais Vasco. Na Paříž – Nice byl druhý celkově. Na Criterium du Dauphiné byl pouze pátý. Jak dopadl na Tour de France již bylo zmíněno.
Chris Froome
Současnému vládci Staré dámy je Vuelta zatím zapovězena. Na španělských silnicích startoval již čtyřikrát. Dvakrát skončil těsně druhý, jednou čtvrtý. V minulém ročníku, kdy zazářil mladičký Ital Fabio Aru dokonce svoji pouť nedokončil.
V letošní sezóně se rodák z Nairobi poměrně činil. Na Herald Sun Tour vyhrál celkovou klasifikaci. Objevil se i na klasice Bastogne – Lierse – Bastogne, kde ovšem nezářil naopak vůbec. Pak přišel závod Kolem Romandie a celkově osmé místo. A pak již jeho vrchol sezóny, i když tím měl být olympijský závod v Riu. Vyhrál jak přípravu na Tour – Criterium du Dauphiné, tak i samotnou Starou dámu. V měsíci srpnu se před ním tyčila výzva v podobě olympijské medaile. Svůj sem si splnil jen částečně. Na těžké trati jej v hromadném závodě zradila fyzička. V případě jízdy proti chronometru jej předčil končící fenomén Fabien Cancellara a časovkářský mág Tom Dumoulin.
Esteban Cháves
Šetadvacetiletý Kolumbijec přijíždí do Španělska jako lídr stáje ORICA-Bike Exchange, se kterou má smlouvu až do roku 2018 a kam přestoupil i aktuální český mistr Roman Kreuziger.
Cháves se na Vueltě objevil dvakrát. Zatímco v roce 2014, kdy kraloval Contador, pouze paběrkoval a skočil na jednačtyřicátém místě, tak v loňském ročníku skončil mezi nejlepšími 5.
Svoji vzrůstající výkonnost prokázal i na prvním závodě velké trojky Giro d’Italia v letošním roce. Po 14. etapě, kterou vyhrál se posunul na pódiové umístění. Po 19. etapě, kterou vyhrál Nibali se dokonce oblékl do růžového trikotu, a to i protože doposud vedoucí Steven Kruijswijk nezvládl sjezd z jednoho s kopců a skončil v kotrlecích, když se otřel o sněhovou bariéru. V následující etapě rovněž i on zaváhal, jako by vedení přinášelo smůlu. Do čela se dostal „Žralok z Messiny“ a už tam zůstal až do Turína. Cháves hrdě dojel pro druhé místo celkově.
Steven Kruijswijk
I pro tohoto Holanďana je letošní Vuelta druhým podnikem a rovněž tím prvním stejně jako u Chávese bylo Giro. Jak už bylo zmíněno, tak Steven byl v jednu chvíli lídrem a dokonce to vypadalo, že by mohl v Turíně slavit vítězství, ale nakonec tomu tak nebylo, když v 19. etapě na vítězného Nibaliho ztratil přes 4 minuty. Na konci závodu byl klasifikován na výborném 4. místě.
Zkušenosti se španělským závodem na rozdíl od toho italského téměř nemá. Poprvé startoval na Vueltě v roce 2011, ale jeho 41. příčka nedávala tušit nějaké zlepšení. V letošním ročníku a především díky výborně zvládnutému Giru je jedním z favoritů. Zdali svoji roli zvládne se uvidí v následujících dnech.
Miguel Ángel López
Mladičký Kolumbijec je pro nás velkou neznámou. I přesto do něj Astana vkládá velké naděje. Tento dvaadvacetiletý mladík není velkým favoritem na výhru, ale Vuelta přináší dost často nečekané výhry, a proto je nutno i s Lópezem počítat.
V jeho neprospěch hraje fakt, že se teprve loni stal profesionálem a nejdelší závod, který doposud objel, bylo Kolem Švýcarska s devíti etapami. Ale jak loni, kdy byl sedmý, tak letos, kdy závod vyhrál, předváděl skvělé výkony a ukazuje, že se na své vrcholy umí připravit.
Louis Meintjes
Právě u tohoto Jihoafričana platí výše zmíněné, že Vuelta přináší nečekané výsledky. U Meintjese se tušil talent na celková pořadí, ale on ho nebyl schopný dokázat a nějakým výsledkem zaujmout. Když nastupoval na Vueltu 2015, měl za sebou účast na tomto etapáku už z loňské sezóny, ale neprorazil, to samé se mu stalo i na Tour 2015, kterou nedokončil. Ovšem v roce 2015 už dozrál a byl připraven útočit na čelní příčky.
Nakonec závod dokončil na parádním 10. místě a porazil jezdce jako Landa, Schleck, Rosa, Zubeldia, Arroyo nebo Pozzovivo. Letos už přešel do World Tour a tým Lampre – Merida ho použil jako lídra na Tour, kterou dokončil jako osmý. Uvidíme, jestli se mu povede zajet kvalitní výsledek i na Vueltě.
Nairo Quintana
Na rozdíl od většiny jezdců, kteří startovali na Tour de France, jel Quintana domů do Kolumbie, kde relaxoval a trénoval. Zda to bude výhoda nebo naopak se dozvíme nejpozději za tři týdny.
Kolumbijec je považován za jednoho z nejlepších jezdců na celková pořadí, ale zatím vesele sbírá „pouze“ pódiová umístění (až na Giro 2014). Letos na Tour neměl vůbec formu, ale i tak se dokázal vklínit na třetí místo v Paříži. Uvidíme, jak se mu bude dařit na španělských silnicích.
Andrew Talansky
Sedmadvacetiletý Američan na Vueltu vyjíždí jako lídr stáje Cannondale Drapac. Téměř celou sezónu směřoval k závodu na španělských silnicích. Podle toho vypadal i výběr závodů.
V první polovině sezóny se příliš neprosazoval, navíc Paříž – Nice nedokončil vůbec. Zato druhá polovina byla lepší. V závodě okolo Kalifornie byl dlouho vzdálen od nejlepších, ale nakonec za to vzal v jízdě proti chronometru a vyhoupl se až na 4. místo, kde celý závod rovněž dokončil. Dalším závodem pro Američana bylo Švýcarsko, i zde se dostal mezi nejlepších 5. Poslední představení bylo v Utahu. V jedné z etap dokázal zvítězit a tím se dostal i do čela celkové klasifikace. V poslední etapě mu však došlo a o triumf přišel. Nicméně Utah bral jako dobrý trénink.
Co se týče představení na Vueltě, tak je to jeho páté představení. Nejlepší výsledek „uhrál“ v roce 2012, když skončil sedmý. Jinak jeho vystoupení nestojí za řeč. V loňském roce raději odstoupil a to skoro před koncem. Poslední co ještě zvládl byla individuální časovka, po ní se už v pelotonu neobjevil.
Tejay Van Garderen
Další Američan, který by mohl útočit na celkové prvenství. Ovšem v podvědomí má své účinkování na letošní Staré dámě. Když do Francie přijížděl, tak měl za sebou poměrně zdařilé účinkování v Romandii a Švýcarsku. Ovšem na Tour jako by se nesetkal s výkonností. V mnoha kopcovitých etapách ztrácel. Nakonec skončil na 29. místě, což je jeho druhé nejlepší umístění na Staré dámě. To vůbec nejlepší je páté místo z roků 2012 a 2014.
S Vueltou nemá Tejay skoro žádné zkušenosti. Byl na ni sice již dvakrát, ale poprvé skončil pětatřicátý, když dokázal se svým týmem vyhrát úvodní týmovou časovku. Druhé představení zvládl v loňském roce, ale stejně jako jeho krajan Talansky ze závodu odstoupil. Ovšem na rozdíl od svého reprezentačního kolegy to bylo již po sedmé etapě.
Alejandro Valverde
Zdá se to být neuvěřitelné, ale Valverde nastoupí do páté Grand Tour v řadě a do třetí v této sezóně. Dlouho se spekulovalo o tom, zda-li Vueltu pojede, ale Alejandro nás nezklamal a uvidíme ho i na Vueltě.
Pro šestatřicetiletého borce to bude už 21. Grand Tour v kariéře a 11. Vuelta. Uvidíme, co tento matador dokáže po Giru a Tour, ale nutno říci, že ani Giro a ani Tour nebyly nejtěžsí, navíc Valverdemu se vyhnuly pády, a proto je namotivován dokázat něco i zde.
Ještě zpátky k jeho sérii, která je v jistém smyslu také rekordní. Valverde od Tour de France 2015 nevynechal jedinou Grand Tour a navíc pokaždé, dokázal být v nejlepší desítce – Tour 2015 (3. místo), Vuelta 2015 (7. místo), Giro 2016 (3. místo) a Tour 2016 (6. místo).
