nabor

16. srpna roku 2019 zemřel jeden z nejlepších cyklistů historie, legendární Felice Gimondi. Vítěz všech tří Grand Tours zemřel po infarktu, který ho postihl během plavání v moři na Sicílii. Bylo mu 76 let.

Felice Gimondi se narodil 29. září 1942 v severoitalské Sedrině. Ke kolům měl vztah již od mala, protože jeho matka je jako poštovní kurýr každodenně využívala ke své práci. Už jako malý patřil k nejlepším a jeho talent přesahoval hranice Itálie. Když v roce 1964 zvítězil na „amatérské Tour de France“ – Tour de l’Avenir – bylo jasno. Musí se stát profesionálem. Pro příští rok pak podepsal smlouvu s týmem Salvarani.

Hned v první sezóně předváděl neuvěřitelné věci. Vysloužil si nominaci na Giro d’Italia, kde měl pomáhat k vítězství Vittoriu Adornimu. Gimondiho kapitán zde již v minulých letech skončil na 5.,2. a 4. místě. V roce 1965 si konečně jel pro vytoužené vítězství. Ovšem mladý Gimondi mu k němu napomáhal tak výborně, že sám obsadil 3. místo a všem tak dal najevo, kdo tu bude šéfovat v následujících letech.

Gimondi měl po Giru dva týdny volna, než se odebral na start své první Tour de France. Znovu zde nechyběl Adorni, ale od začátku bylo jasné, že Gimondi od Gira našetřil více sil. Vyhrál třetí etapu, což bylo jeho první profesionální vítězství, a oblékl se do žlutého trikotu. V sedmé etapě o něj sice přišel, ale o dva dny později si jej v pyrenejské etapě do Bagnères-de-Bigorre bere zpět. V následujících etapách na něj začne dotírat Raymond Poulidor. Ten po konci nadvlády Jacqua Anquetila doufá, že je to konečně jeho rok, ale za Gimondim, podobně jako za Anquetilem, výrazně zaostává v časovkách. Ital později ovládne obě dvě, co v závodě zbývaly, a zvítězí. Ve své první sezóně tak vítězí na Tour de France a po čtyřech po sobě jdoucích triumfech Jacqua Anquetila poznává Stará dáma nového vítěze.

Následující rok vyhrává svůj první monument – Paříž-Roubaix. Jinak ale celou sezónu obětuje domácímu Giru. Role se zde oproti minulému roku obracejí – Adorni bude Gimondimu pomáhat. Jenže tohle ještě není Gimondiho rok. Vyhrává zde etapu a celkově mu patří páté místo. Titul z Tour neobhajuje a jeho myšlenky už pomalu směřují k následujícímu roku. Znovu má k ruce Adorniho a tentokrát je silnější než předchozí rok. V celkové klasifikaci poráží o více než tři a půl minuty Franca Balmamiona a Jacquese Anquetila, který sice není ten Anquetil z dob své největší slávy, ale stále je jeden z nejlepších cyklistů světa.

O rok později přidává Gimondi titul z Vuelty a jako druhý po Anquetilovi vyhrává všechny tři Grand Tours. To se mu podaří teprve tři roky poté, co se stal profesionálem. Vyhrát za svoji karéru všechny Grand Tours se poté povede jen dalším pěti cyklistům (kromě Anquetila a Gimondiho ještě Eddymu Merckxovi, Bernardu Hinaultovi, Albertu Contadorovi, Vincenzu Nibalimu a Chrisi Froomovi). Vyslouží si tak přezdívku fénix.

Z Gimondiho se stal stroj na vyhrávání. Další rok znovu vyhrává Giro a poté mu patří závody jako Kolem Lombardie nebo Milán-Sanremo a v roce 1973 se stává mistrem světa v závodě s hromadným startem.

V roce 1976 se s ním již příliš nepočítá. Přesto všem vytře zrak a potřetí v kariéře mu patří Giro. Tentokrát jen o 19 sekund před Johanem De Muynckem. Jedenáct let poté, co se stal profesionálem. Tehdy, když zvítězil na Tour, patřil k jedněm z nejmladších vítězů Grand Tours, teď ve třiatřiceti letech je naopak jedním z nejstarších.

Ve své kariéře pokračuje ještě tři roky, než se rozhodne skončit. Za 14 let se mu podařilo získat 78 výher.

V cyklistice se poté angažuje i po skončení kariéry.

Jeho srdce dotlouklo 16. srpna 2019. Navždy bude pamatován jako vítěz všech tří Grand Tours, rekordman Gira d’Italia v počtu pódiových umístění. Objel 20 Grand Tours, všechny dokončil a osmnáckrát z toho byl v první desítce celkového pořadí, dvanácktrát na pódiu a pětkrát stál na nejvyšším stupínku.

Odpočívej v klidu.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.