Historie se nepřepisovala, Tadej Pogačar ardenský triptych nenamaloval. Na 109. ročníku Liège-Bastogne-Liège zvítězil jednoznačně Remco Evenepoel a získal pro Soudal-QuickStep konečně klasikářský vavřín s datem 2023. Očekávaná bitva dvou jasných favoritů se nekonala, na 70. kilometru se mimo kamery odehrál pád Tadeje Pogačara (UAE) a Mikkela Honoré (EF) a Slovinec kvůli zlomenině zápěstní kůstky ze závodu odstoupil. Teprve minutu za Evenepoelem dojela trojice Pidcock, Buitrago a Healy v tomto pořadí.
Závod byl letos vypsán na 258 kilometrů a 4500 nastoupaných metrů. Na rozdíl od loňského roku se po tzv. „Redutě“ (kde loni nastoupil Evenepoel 14 km před cílem a vyhrál) jelo ještě přes další dvě stoupání, nicméně scénář byl nakonec totožný.
Denní únik s 11 jezdci se vytvořil brzy a dostal se až na čtyři a půl minuty odstupu, ale po otočce u bastognského nádraží QuickStep v podání Pietera Serryho a Maura Schmida zapracoval a přes druhou polovinu trati s rozhodujícími devíti stoupáními držel uprchlíky na uzdě dvou minut. Jejich tempo už 90 km před cílem začalo třídit peloton.
Nástup Jana Tratnika (Jumbo-Visma)
V pětiprocentním stoupání Côte de Wanne o délce necelých 4 km se 85 km před cílem
rozhodl nastoupit Jan Tratnik. Pustil se s ním i Magnus Sheffield (Ineos-Grenadiers) a Valentin Madouas (FDJ), oba však časem Tratnikovo strojové tempo udolalo. V následujícím legendárním prudkém stoupání Côte de Stockeu (1 km do 13-15%), končícím u slavné sochy Eddyho Merckxe, se Jan Tratnik začal přibližovat zbytku úniku a vzdalovat už silně zredukovanému pelotonu, který táhl pro změnu Julian Alaphilippe. Na čele závodu jela v té době ještě pětice Jason Osborne (Alpecin Deceuninck), Georg Zimmermann (Intermarché-Circus-Wanty), Lars van den Berg (Groupama-FDJ), Paul Ourselin (TotalEnergies) a Simone Velasco (Astana). Na Col du Rosier (4,5km do 6%) je Jan Tratnik dojel. Ve sjezdu začalo pršet a mokrá silnice už vydržela až zpět do Lutychu.
Další domestici pro Remca Evenepoela
Na Col du Rosier se na čelo hlavní skupiny posunuli další vynikající vrchaři QuickStepu – Ilan van Wilder a Louis Vervaeke. Pro zbytek pole to rozhodně neznamenalo úlevu a snížení rychlosti. Náskok Tratnika, kterého se z úniku chytil ještě Simone Velasco, se z minuty ztenčil na 30 vteřin. Po Côte de Desuié (1,6km do 8%) přišla stejně dlouhá (nebo krátká?) historická Côte de la Redoute s 9 procenty. Těsně za triem Patricka Lefevera se drželi ještě Thomas Pidcock (Ineos), Ben Healy (EF Education-EasyPost), Giulio Ciccone a Mattias Skjelmose z Treku-Segafredo a také Romain Bardet (DSM).
Remco Evenepoel mizí v hustém dešti
Pod vrcholem Reduty se Belgičan, očekávaný v cíli davy fanoušků, konečně zvedl ze sed
la. Jeho nástup evidentně očekával Tom Pidcock a okamžitě reagoval, ale tempo na něj bylo příliš.
Během několika kilometrů na vrchol Côte des Forges si Evenepoel vypracoval náskok jedné minuty. Za ním se spojila trojice Pidcock, Ciccone a Skjelmose, k níž si dojeli ještě Santiago Buitrago (Bahrain-Victorious, pod vedením Romana Kreuzigera), Ben Healy (EF) a Ion Izagirre (Cofidis). Do cíle zbývalo 23 kilometrů.
Tom Pidcock dotahuje znovu a znovu, ale pouze k 2. místu
Na Remca Evenepoela už nikdo neměl. V posledním stoupání na Côte de la Roche (1,3km do 10%) se zřejmě Pavel Sivakov chtěl pokusit Toma Pidcocka ještě potáhnout dopředu, ale spíše ho uvařil. Do boje o stříbrný stupínek se posunula dvojice Healy – Buitrago, ale Pidcock je znovu dokázal dostihnout. Ve finiši doplatil možná Ben Healy na nezkušenost, pustil se do závěru příliš brzy, dvojice soupeřů se za ním vyvezla, pak nastoupil do spurtu Santiago Buitrago, ale přivezl si s sebou Toma Pidcocka, který ho na pásce „udělal“.
/zdroj obrázků: Getty Images/
