Dnes Vám přinášíme další díl ze série Top 10. V tomto článku se zaměříme na deset nejlepších závodníků roku 2015 (podle naší redakce).
10. Zdeněk Štybar (Etixx-Quick Step)
Na 10. místo jsme zařadili Zdenka Štybara, několikanásobného krále české cyklistiky. Štybar sezónu začal třetím místem ve Španělsku na Vuelta Ciclista a Murica. Následovali Clasica de Almeria (29. místo), etapák Volta ao Algarve (11. celkově) a klasiky Omloop Het Nieuwsblad (7. místo) a Kuurne – Burxelles – Kuurne (35. místo). Následoval 7. březen a triumf na Strade Bianche. Štybar pak zůstal v Itálii, kde byl 3. v jedné etapě na Tirrenu – Adriaticu. Na San-Remu se s Kwiatkowskim pohybovali v čelní skupince, dokud je nepotkal pád a Štyby dokončil až jako 56. Poté na řadu přichází jeho nejsilnější stránka, severské klasiky, kde byl letos velmi výraznou postavou. Na E3 byl druhý za Thomasem, na Flandrech 7. a při ,,pekle severu“ dokázal dojet na druhém místě. Poté, co pomáhal Alaphilippovi na Lutychu, si dal pauzu. Před Tour se zúčastnil Kolem Švýcarska a Halle – Ingooigem. Následovalo narození syna a Tour de France. Štyby byl v prvních etapách hodně viditelný. Při druhé pomáhal roztrhat peloton, při čtvrté útočil a při šesté to přišlo. 800 metrů před cílem nasadil k útoku a ujel všem soupeřům. Po Tour se ještě zúčastnil Czech Cycling Tour (3. místo celkově + jedna vyhraná etapa), Tour of Britain (5. celkově) a MS, kde se pokoušel 3 kilometry před cílem odjet, ale soupeři si ho pohlídali. Sezónu zakončil na Lombardii a Binche – Chimay – Binche. Oba podniky nedojel.
9. Nairo Quintana (Movistar)
Věčně druhý letošní sezóny putuje na 9. místo. Quintana letos získal jediný etapový primát, ale rozhodně se neztratil. Sezónu začal začátkem ledna na Tour de San Luis, kde skončil celkově třetí. Poté se zúčastnil domácího mistrovství, které nedokončil. Následoval Tirreno – Adriatico a jeho jediné vítězství na Terminillu, které se zapíše do historie. Otřesné podmínky, mrazivý déšť, který přešel ve sníh, kluzká vozovka a maličký Quintana se vynořuje s obrovským náskokem z mlhy. Poté se zúčastnil tří klasik (Dwars door Vlaandern, E3 Harelbeke a Gran Premio Miguel Indurain). Na Kolem Baskicka ho minulo pódium o 10 vteřin. Na Valonském šípu a Lutychu dojel v hloubi pole. Při závodě kolem Romandie si dojel pro 8. místo celkově. Po Romandii přišlo ještě 2. místo na Route du Sud. Poté se objevil na startu Tour de France. Zde byl největším konkurentem Chrise Frooma a na Alpe d´Huez mu nedělil přes minutu a půl. Nebýt nepovedené druhé etapy a velké prohry v 10. etapě mohl slavit žlutý dres, ale stalo se co se stalo a Nairo se musí spokojit s bílou barvou. Po Tour de France zkusil vyhrát Vueltu, ale zde byl opět jednou pod stupni vítězů na 4. místě. Vuelta byla jeho posledním závodem sezóny.
8. Alberto Contador (Tinkoff-Saxo)
Španěl, společně s Olegem Tinkoffem, vyhlašoval, že získá double Giro – Tour. To se mu povedlo jen z půlky. Sezónu začal doma na Vuelta a Andalucia Ruta Ciclista Del Sol, kde byl druhý za Chrisem Froomem o 2 sekundy. Na Tirrenu – Adriaticu skončil ,,až“ pátý a v Katalánsku čtvrtý. Pak se vytratil ze scény a vrátil se až v květnu na Giro. To vyhrál o bezmála dvě minuty. Etapu nevyhrál, protože jel chytře, hlídal si Astanu, která ho mnohdy s pěticí jezdců nedokázala odpárat a neplýtval silami pro pár sekund. V Miláně pak mohl slavit splnění poloviny svého plánu. Mezi Girem a Tour se vydal na Route du Sud, kde dokázal zanamenat svůj jediný etapový primát v sezóně. Závod ovládl i celkově před Quintanou. Poté v Utrechtu začal svoji cestu za doublem, který naposledy vyhrál v roce 1998 Marco Pantani. A nezačal špatně. Ve druhé etapě byl v čelní skupině, na Huy se držel Quintany a na kostkách se za pomoci Petera Sagana udržel s čelní skupinou. Před prvními horami se držel v první šestce, což znamenalo dobrou výchozí pozici, ale v horách pouze potvrdil svoji pozici v tabulce a do konce závodu se pohyboval právě na šestém a pátém místě, které mu patřilo i v Paříži. Po Tour ukončil svoji sezónu a na podzim oznámil, že příští rok bude pravděpodobně jeho poslední.
7. Chris Froome (Team SKY)
Vítěz Tour de France se v našem výběru dostal ,,jen“ na 7. místo. Froomey začal sezónu na Vuelta a Andalucia Ruta Ciclista Del Sol, kde porazil Contadora o pouhé dvě vteřiny. Účast na Tirrenu – Adriaticu mu překazila nemoc. Její pozůstatky přetrvávaly i na závodu Kolem Katalánska. Na Valonském šípu upadl a dokončil až na 123. pozici. O týden později už triumfoval v úvodní týmové časovce na Romandii. Celkově dokončil závod na 3. místě. Na Dauphiné vyhrál dvě etapy a celkové pořadí naprosto ovládl. Na Tour de France si důležitý náskok vydobyl už při druhé etapě, kdy se dostal do skupinky, která se usadila na čele. Na Huy dojel těsně za Puritem a oblékl si žlutý dres, který sice na pár etap propůjčil Tony Martinovi, ale následně si ho vzal zpět (po Martinově pádu v 6. etapě). Svůj druhý žlutý dres si pojistil v 10. etapě, kdy zničil veškerou konkurenci. V dalších etapách už SKY kontrolovali peloton a vezli Frooma úspěšně do Paříže. Jediná horká chvilka přišla na Alpe d´Huéz, ale i toto Froome ustál. Po Tour se představil ještě na Vueltě, kde byl druhý v 9. etapě za Dumoulinem. V 11. etapě upadl. Sice se dobelhal do cíle, ale ztratil skoro 9 minut a ze závodu odstoupil, kvůli poraněním z pádu.
6. Fabio Aru (Astana)
Mladý Ital začal sezónu na Paříž – Nice, kde skončil celkově 39. Dalším závodem, do kterého nastoupil bylo Kolem Katalánska, zde byl 6. Poté už přišlo Giro a boj Astany proti Contadorovi. Vyhrál dvě etapy a vezl také růžový dres. Nakonec ho Contador porazil o 1:53 minuty. Dalším podnikem, kterého se zúčastnil, bylo Kolem Polska (5. místo celkově). Pak už přišla Vuelta. Byla to až do předposlední etapy přetahovaná o sekundy, ale ve 20. etapě vymyslela Astana výbornou strategii, odpárali Dumoulina a Aru mohl slavit své první Grand Tour vítězství. Po vítězství na Vueltě se zúčastnil ještě klasik Tre Valli Varesine (32. místo), Milán – Turín (3. místo) a Tour of Almaty (2. místo). Sezónu zakončil 2. místem na Abu Dhabi Tour.
5. John Degenkolb (Giant – Alpecin)
Německý rychlík má za sebou velmi úspěšnou sezónu, kterou začal v Dubaji. Zde vyhrál jednu etapu, když v krátkém, ale prudkém stoupání porazil Valverdeho. Celkově dokončil závod na 2. místě, když prohrál pouze s Cavendishem. Na Vuelta a Andalucia Ruta Ciclista Del Sol byl ve dvou etapách druhý. Paříž – Nice se mu moc nepovedl, byl třetí. Ale poté vyrazil na Milan – San Remo a zde dokázal vyhrát první monument sezóny. Na belgických klasikách se mu moc nevedlo. Nejlépe byl 7. na Kolem Flander. Pak už přišlo na řadu ,,peklo severu“. Zde (k naší nelibosti) porazil Zdeňka Štybara a slavil vítězství. V Bavorsku na Bayern Rundfahrt vyhrál dvě etapy a celkově byl 27. Na závodě Kolem Švýcarska se mu vůbec nedařilo (nejlépe byl 4. ve 4. etapě). Na Tour přijel jako lídr Giantu. Měl zastoupit Kittela, ale v etapách byl pouze dvakrát druhý. Na závěr sezóny ještě slavil vítězství na jeho milované Vueltě a na MS překazil Štybarův útok, kdy se za něj pověsil a nenechal ho odjet.
4. Peter Sagan (Tinkoff-Saxo)
Slovenský Tourminator předváděl parádní výkony napříč celou sezónou, které korunoval titulem mistra světa. Sezónu začal v Kataru, kde byl dvakrát druhý a třikrát čtvrtý. V Ománu byl jednou pátý. První vavřín přišel v 6. etapě Tirrena – Adriatica. Na San Remu byl 4. stejně jako na Kolem Flander. Ostatní klasiky se mu moc nepovedly (30. místo na E3, 10. místo na Gent – Wevelgem a 23. místo na Paříž – Roubaix). Poté odcestoval do USA, kde se zúčastníl závodu Kolem Kalifornie. Zde byl nejhůře 6. v etapě s dojezdem na vrchol Mt. Baldy. Jinak se vždy vešel do 3. místa. Byl dvakrát třetí, třikrát druhý a dvakrát slavil vítězství (jednou v časovce). Vyhrál i celkově. Následovaly dvě vítězství ve Švýcarsku a tituly mistra Slovenska v hromadném závodě i v časovce. Na Tour sbíral umístění v Top 5 jako na běžícím páse. Do Top 5 se dostal hned jedenáctkrát. Hned pětkrát byl druhý, ale vítězství mu vždy uniklo. Buď ho pokořil Greipel a nebo byl nucen dojíždět ujeté jednotlivce sám, což se mu samozřejmě nechtělo (viz 4. etapa, 6. etapa a 8. etapa). Nejvíce ho patrně mrzela prohra ve 13. etapě, kdy byl v idelní pozici, ale udělal drobnou chybu, zpomalil a do ideální rychlosti se už nedostal. Jediná satisfakce pro něj byl už po čtvrté zelený dres. Na Vueltě své trápení ukončil. Hned ve třetí etapě vyhrál a v dalších hromadných dojezdech byl vždy hodně vidět. V 8. etapě byl v dojezdu největším favoritem, ale srazila ho motorka a Sagan následně odstoupil. Vše si vynahradil v Richmondu, kde byl celý závod neviditelný, ale v pravou chvíli byl na pravém místě, ujel svým soupeřům a oblékl si duhový dres. Sezónu zakončil dvěma druhými místy v Abu Dhabi.
3. André Greipel (Lotto Soudal)
Německá Gorilla začala sezónu jednorázovkami ve Španělsku (8., 38. a 2. místo). Na Volta ao Algarve vyhrál jednu etapu. Stejně tak na Paříž – Nice. Při San Remu se neudržel v čelní skupině a dojel se ztrátou 23 vteřin až 47. Na klasikách byl hodně aktivní, často útočil a tvořil závod. Na výraznější úspěch to nestačilo. V Turecku vyhrál etapu, ale závod nedokončil. Na Giru uspěl v 6. etapě, před časovkou odstoupil. Dále se zúčastnil ZLM Tour, kde ovládl dvě eatpy i celkové pořadí. Pak přišla na řadu Tour a Greipelovo gala představení. André vyhrál 2., 5., 15., a 21. etapu. Navíc byl druhý i v 7. etapě a druhý v soutěži o zelený dres. Etapu vyhrál i na Enecu, kde vyhrál i bodovací soutěž. Dalším vítězným počinem byl Vattenfall Cyclassics. Na Tour of Britain také vyhrál etapu, jednou byl druhý i třetí. Sezónu zakončil 105. místem na MS.
2. Alexander Kristoff (Katusha)
Nor vyhrál nejvíce etap ze všech jezdců v pelotonu. Proto ho řadíme na 2. místo v našem výběru. Kristoff začal sezónu v Qataru, kde se radoval hned 3x. V Ománu přidal další vítěznou etapu. Na Omloopu byl 11. a při Kuurne – Brusel – Kuurne 2. za Cavendishem. Další vítězství zaznamenal ve 2. etapě Paříž – Nice. Na San Remu dojel druhý a neobhájil loňský triumf. Na E3 byl v cíli jako 4. a na Gent – Wevelgemu 9. Gala představení přišlo při závodu Tři dny v Panne, kde všechny tři sprinterské dojezdy ovládl, v časovce byl třetí a navrch vyhrál i celkové pořadí. Další potvrzení jeho neuvěřitelné formy přišlo při Flandrech, kdy přes 20 kilometrů táhl Nikiho Terpstru a ve sprintu ho stejně porazil. Na Roubaix se nedostal do úvodní skupiny, ale i tak byl 10. Pak se představil na domácích závodech Tour of Norway (dvě vítězné etapy) a Tour des Fjords (tři vítězné etapy). Dále vyhrál i GP du Canton d’Argovie a etapu na Kolem Švýcarska. Na mistrovství Norska byl až 10. a při Tour se mu také nedařilo. Pouze dvakrát se podíval na 3. místo. Náladu si spravil na Arctic Race of Norway, kde vyhrál 1. etapu. Následně byl druhý na Vattenfallu, vyhrál GP de Plouay, byl třetí na GP de Québec a 29. na GP de Montreal. Sezónu uzavřel 4. místem na MS.
1. Alejandro Valverde (Movistar)
Podle nás na první místo putuje Alejandro Valverde. Španělský matador dojížděl na čele závodů od února do října. Sezónu začal klasikami ve Španělsku (40., 2. a 1. místo na Trofeo Serra de Tramuntana). V Dubaji byl v jedné etapě druhý a celkově dokončil závod jako čtvrtý. V Qataru najížděl tréninkové kilometry, ale v Ománu byl v etapách druhý i třetí a nakonec skončil třetí i celkově. Třetí byl i na Strade Bianche. Velmi dobře jel závod Kolem Katalánska. Zde vyhrál tři etapy a celkově skončil druhý za Richie Portem. Na začátku dubna nastoupil do dalších španělských klasik (5. a 6. místo). Poté už nastoupil na své nejsilnější kopcovité klasiky Amstel, Valonský šíp a Lutych. Na Amstelu prohrál ve sprintu s Michalem Kwiatkowskim. Vše si nahradil na Valonském šípu, kde na Mur de Huy nedal svým soupeřům šanci a podnik ovládl. Poslední z klasik je Lutych – Bastogne – Lutych, kde Valverde musel odolat tlaku Astany, Tinkoffu i Katushy. A právě Katusha mu zatápěla nejvíce, když v posledním stoupání nastoupil jeho nový kolega Moreno. Valverde nic neuspěchal, Morena stáhl a v následném sprintu nedal nikomu šanci. Následovala dlouhá pauza, Critérium de Dauphiné (2x 3. místo a 9. celkově) a mistrovství Španělska, které vyhrál. Na Tour de France nikdy nedojel v nejlepší trojce. To chtěl letos napravit a povedlo se mu to (pomohlo mu i odstoupení Tejaye Van Garderena v 17. etapě). Valverde byl i 2x třetí v etapách (8. a 9.). Poté dojel třetí na klasice San Sebastian. Na Vueltě vyhrál 4. etapu a byl třetí v časovce. Celkově závod dokončil až na 7. místě. Slavit mohl alespoň dres pro vítěze bodovací soutěže. Sezónu zakončil 5. místem na MS, 4. místem na Lombardii a 7. místem celkově na Abu Dhabi Tour.
