V posledním díle seriálu o Top 10 jezdcích této sezóny si připomeneme Chrise Frooma. Tento Brit letos neobjel mnoho závodů, ale když už se na startu objevil, tak to většinou stálo za to.
Froome započal svůj závodní rok na Ruta del Sol nebo-li závodu Kolem Andalusie. Na tento závod má velice dobré vzpomínky, jelikož ho v roce 2015 vyhrál. Od začátku však bylo jasné, že zde nemá právě nejlepší formu a lídrem se tak rychle stal výborně jedoucí Wout Poels. Froome se nakonec umístil na desátém místě a Poelsovi dopomohl k druhému místu.
Britův cíl pro letošní sezónu byl jasný. Vyhrát Giro i Tour v jedné sezóně a tomu i přizpůsobil program. Před Girem tak absolvoval pouze minimum závodů a po Ruta del Sol si dal takřka měsíční pauzu. Čtyřnásobný vítěz Tour de France letos často trénoval v Jihoafrické republice. Právě zde sbíral tréninkové kilometry. Jeho brutální tréninkové jízdy často přesahovaly 250 kilometrů a několik tisíc nastoupaných metrů. Jenže Giro se blížilo, a tak se přesunul na italskou půdu, kde si vyzkoušel některá stoupání letošního ročníku. V jeho tréninkových jednotkách nechyběl například Monte Zoncolan.
I takové tréninky musel Froome letos podstoupit, aby byl v nejlepší kondici na GiruPoté se postavil na start Tirrena-Adriatica, ale ani zde neměl formu, kterou by mohl konkurovat těm nejlepším. V horských etapách se tak snažil vypomoci lídrovi Geraintu Thomasovi. Sám nakonec obsadil až 34. místo.
V Itálii zůstal, ale znovu se radši věnoval vysokohorskému tréninku než závodění. Více než měsíc po Tirrenu odstartoval do generálky pro Giro – Tour of the Alps. Zde se zdál být již v mnohem lepší kondici než na předchozích závodech. Ve všech z pěti etap byl v první desítce a celkově obsadil čtvrté místo. Bylo to lepší, ale stále se musel do startu italské Grand Tour zlepšit.
Giro d’Italia odstartovalo 4. května v Jeruzalémě prologem necelých deset kilometrů. První problém přišel pro Frooma ještě před jeho startem. Při průzkumu trasy spadl. Okamžitě všechny ujistil, že není zraněný a pád nebude mít takřka žádný vliv na jeho výkon. Ovšem, jak později přiznal, jednalo se o mnohem těžší pád než původně tvrdil a poznamenal ho i na první horské etapy. V prologu tak ztratil 37 sekund na Toma Dumoulina, což bylo mnohem horší než čekal.
Pád při prohlídce trati prologu byl těžší než na první pohled vypadalPrvní horská etapa přišla již o šest dní později a vedla na Etnu. Froome zde opravdu nevypadal v nejlepší kondici a spíše tahal za druhý konec. Brit se nakonec sice udržel skupiny favoritů, ale všem ujel Simon Yates. Jezdec týmu Sky všechny ujišťoval, že nejlepší formu si naplánoval až do třetího týdne a cílem pro úvodní závodní blok je ztratit co nejméně času.
Jenže v osmé etapě znovu spadl a v deváté etapě, která vedla do horského masívu Gran Sasso, ztratil na vítězného Yatese více než minutu. Celkově již zaostával o takřka dvě a půl minuty a společně s Fabiem Aruem byl hlavním poraženým prvního týdne. Alberto Contador prohlásil, že ani jeden z nich již nemůže Giro vyhrát. A opravdu. Froome ztrácel více a více času, ale z Gira nehodlal za žádnou cenu odstoupit. Před čtrnáctou etapou zaostával o tři a půl minuty a boj o růžový dres se zdánlivě zúžil na Simona Yatese a Toma Dumoulina.
Jenže ve čtrnácté etapě mohli diváci vidět jiného Frooma než v dosavadním průběhu. Etapa vedla na legendární Monte Zoncolan, který si Froome před Girem při tréninku vyzkoušel. Již v úvodu rozjel tým Sky ostré tempo. Wout Poels poté čtyři kilometry před cílem odstoupil a Froome snad poprvé na Giru doopravdy nastoupil. Zakrátko se zbavil všech svých soupeřů a osamoceně se vydal vstříc cíli. Jenže zezadu se začal nebezpečně dotahovat vedoucí muž celkového pořadí – Simon Yates. Následoval velmi těsný souboj, kdy Froome hájil pouze minimální náskok. V jednu chvíli se Yates přiblížil již jen na odstup čtyř sekund, následně Froome zase poodjel. Nakonec byl v cíli první, Simon Yates dorazil šest sekund po něm. Na ostatní získal mnohem větší náskok, na Toma Dumoulina to bylo téměř čtyřicet sekund. Ovšem důležitější než čas, který získal, byla psychická vzpruha.
Yates v cíli prohlásil, že s Froomem se musí stále počítat. Jenže jezdec týmu Sky se na Zoncolanu zřejmě vydal až příliš a následující den ztratil minutu a třicet sekund. Časovku sice zvládl velice dobře a posunul se na čtvrté místo, ale na vedoucího Yatese v tuto chvíli ztrácel necelé čtyři minuty.
Poté však přišla osmnáctá etapa. Cíl byl umístěn na stoupání Prato Nevoso. Nejprve nastoupil Dumoulin, avšak všichni zareagovali. Následně vyrazil Froome. Jako první po něm vyrazil Pozzovivo a přidal se i Dumoulin. Jenže Yates, poprvé v celém závodě, ukázal slabost. Trojice Froome-Dumoulin-Pozzovivo mu začala ujíždět a do cíle dorazil o 28 sekund později.
O den později přišla královská etapa přes legendární šotolinové stoupání Colle delle Finestre. Froome ztrácel tři minuty a dvaadvacet sekund, ale na třetího Pozzoviva to nebylo ani čtyřicet. Brit se tak musel rozhodnout zda zaútočit na posledním stoupání, zlomit Pozzoviva a dostat se na třetí místo anebo zariskovat a ještě se pokusit celé Giro vyhrát. Nakonec se rozhodl pro druhou variantu, všechno nebo nic, buď Giro úplně obrátí naruby nebo vypadne z celkového pořadí nadobro.
Tým Sky měl rozeseté členy svého týmu po celé trati, připravené s občerstvením. Někde údajně čekal i generální manažer týmu Dave Brailsford. Celý tým pak od začátku etapy jel velmi ostře. Úniku dal jen malý prostor a v úvodní části Colle delle Finestre ho dojel. A jejich úsilí skutečně přineslo ovoce. Simon Yates ztratil kontakt s hlavním polem více než 85 kilometrů před cílem. Netrvalo dlouho a do virtuálního vedení se posunul Tom Dumoulin. Jenže to Froomovi nestačilo a 80 kilometrů před cílem nastoupil osamoceně. Nikdo na něj nebyl schopen zareagovat a na vrcholu Finestre měl již čtyřicetisekundový náskok na skupinu favoritů. Virtuálně však ztrácel na vedení ještě mnoho a jet 80 kilometrů osamoceně by bylo šílenství. A přesně pro to šílenství se Froome rozhodl. Skupina za ním se začala hádat a Froome ve sjezdu získál cenné sekundy. Yates již ztrácel přes patnáct minut, Pozzovivo přes pět, ale stále tu byl Dumoulin. Froome ale nezačal zpomalovat a své tempo si dokázal udržet. Etapu nakonec vyhrál. Začal se odpočítávat čas, až za tři minuty a dvacet sekund dorazil Dumoulin, až za osm minut Pozzovivo, Yates dokonce za devětatřicet! Bylo jasno, Froome šel po šíleném sólu do vedení. To uhájil i v následujících dvou etapách a stal se vítězem celého Gira.
Jenže tím sezóna nekončila. Přišel druhý cíl – Tour de France. Již v úvodní etapě však ztratil po pádu minutu. Tým Sky zajel výborně týmovou časovku, což ho vrátilo do celkového pořadí. V etapě přes kostky Froome sice upadl, ale vyvázl bez zranění a dojel s ostatními jezdci pro celkovou klasifikaci. První ostrý boj mezi těmito jezdci přišel až v jedenácté etapě. Froome zde dojel na třetím místě, společně s Tomem Dumoulinem. Etapu ovšem vyhrál Froomův týmový kolega Geraint Thomas. Tento Velšan zvítězil i o den později a stával se tak novým lídrem týmu. Froome se sice stále snažil udržet na pódiu, ale mužem číslo jedna byl od této chvíle Thomas. Ve třetím týdnu pak obhájce triumfu spíše zaostával. Nejprve ho v celkovém pořadí předskočil Dumoulin a v devatenácté etapě Primož Roglič. O den později však ze sebe Froome vydal v časovce vše co mu ještě zbývalo a Roglič naopak ztratil. Nejenže se tak britský jezdec vrátil na třetí místo, ale dlouho bojoval i o etapové vítězství. To mu nakonec uniklo o necelou sekundu, když ho porazil Tom Dumoulin. Thomas slavil celkové vítězství.
Froome již byl na Tour jednou druhý a čtyřikrát první, letos k této sbírce poprvé přidal třetí místoFroome ještě po Tour objel závod Kolem Británie a Mistrovství světa v Innsbrucku se rozhodl vynechat.
Za letošek nasbíral pouze 67 závodních dní. Vše totiž obětoval Giru a Tour. První a třetí místo je zatím nejlepší pokus o tento double od Marca Pantaniho v roce 1998 a tři vítězné Grand Tour v řadě (Tour 2017, Vuelta 2017, Giro 2018) je kousek, který před ním zvládli pouze legendární Bernard Hinault a Jacques Anquetil.
[content_block id=36685]
