Do nedávna mě ani nenapadlo se nad tím zamyslet proč?
Až nyní jsem si uvědomila, že to tak nějak vyplynulo přirozeně, když jsem před léty náhodou přepnula na kanál Eurosportu a tam probíhal cyklistický závod, který komentoval dnes již zesnulý Robert Bakalář a ten mě tak upoutal svým komentářem, že mě vtáhl do děje. Jednak svým odborným komentářem průběhu závodu a také tím, jaké měl znalosti o kamerou snímaném okolí, že jsem se nemohla odpoutat a začala jsem se zajímat, kdy budou další přenosy cyklistiky a už jsem byla lapena.
Pronikání do tajů cyklistiky
Obdivuji vůli, nadšení a elán závodníků, kteří se za každého počasí perou s kilometry, jejich nezdolnou dennodenní dřinu v trénincích, jak se nevzdávají a silou vůle překonávají překážky. Je to fantastický sport, který mě jako diváka vtahuje do děje. Začala jsem poznávat taktiku v pelotonu, taktiku jednotlivých stájí a vedoucí lídry. To, že v každém týmu jsou jednak vedoucí lídři a také domestici, kteří vlastně pracují na svoji hvězdu a nezištně se společně radují z výsledků. Nyní už vím kdo je dobrým vrchařem, kdo je spurtér a kdo nosičem vody. Fandím všem, protože pro mě jsou všichni vítězové. Když vidím například Kiryienka, jak tahá závod spoustu kilometrů, kdy ostatní se zvedají ze sedla a on stále jede v sedle a jenom na výrazu tváře je vidět jak ta cyklistika někdy bolí a on si svoje odpracuje pro lídra a v cíli už o něm nikdo nemluví, ale tak to je!!!
Můj oblíbenec Mark Cavendish
Nebo Marka Cavendishe, jakou vyvine dynamiku a dospurtuje do cíle, práci celého týmu tzv. vláček, jak se hoši obětují pro vítězství, jak se „vrchařské blechy“ v kopcích předhánějí v únicích, někdy za nelidských podmínek, to když se počasí zblázní. Je toho hodně a je na co se dívat a fandit a k tomu všemu krásné záběry na okolní krajinu z pohledu ptáků.
Jsem z generace, která své dětství prožila v bývalém režimu a jako školáci jsme chodili vítat peloton Závodu Míru a pamatuji si, že už tehdy mě při průjezdu pelotonu to svištění kol a vzduchu dostávalo do zvláštní euforie, ale v té době jsem to ještě nechápala.
Co říci na závěr?
Jsem ráda, že cyklistika se dostává v posledních letech na obrazovky a stále více se o ní hovoří, protože je to krásný a tvrdý sport, kde jste jeden den lídrem a v několika vteřinách může být všechno jinak. Máte natrénováno, těšíte se na sezonu a v mžiku vteřiny je po všem a zranění při pádu vás vyřadí ze závodění.
Když o tom vyprávím svým vrstevníkům, zvláště ženám, jak mě baví cyklistika, tak si sahají na hlavu a nechápou! Je to prý jen smečka „bláznů“ ženoucích se na kolech dopředu, no chápete to???? Já teda ne!!!!
Jsou asi dvě smečky:
Je to prý jen smečka „bláznů“ ženoucích se na kolech…..
ale především je první ta
smečka „bláznů“ držících v ruce mobilní telefon.