Fenomenální vrchař Marco Pantani se narodil 13.1.1970, v italském městě Cesenatico. Zapsal se mezi sedm cyklistů, kteří zvítězili na Giro d’Italia i na Tour de France v jedné sezóně.
Útočil v kopcích, ve chvílích kdy ostatní jezdci sotva drželi záběr. Bojoval, když ostatní rezignovali. Vítězil v neskutečném tempu. Jeho jméno se spojuje i s užíváním nepovolené látky EPO.
Začátky
Malý Marco začínal v cyklistickém klubu GC Fausto Coppi. Později na sebe upozornil jako amatérský jezdec v takzvané „Babi Giro“, kterou v roce 1993 vyhrál. V roce 1994 už startuje jako profesionální jezdec stáje Carrera na Giro d’Italia. Po dvou vítězných etapách se umístil jako druhý v celkové klasifikaci. Po několika týdnech startuje na Tour de France, dojel třetí. Okamžitě si získává zájem fanoušků, kterým navrací kouzlo cyklistiky z počátků Tour de France.
Rok 1995 se Marcovi příliš nedařilo. Na Giro nebyl nominován vůbec, Tour de France skončil až na 13. místě. Rozhodující byl závod Milán – Turín, kde havaroval při srážce s terénním vozem. Následky havárie byla mnohočetná zlomenina holení a lýtkové kosti levé nohy, která zůstala po operaci kratší o sedm milimetrů.
Jeho budoucnost v profesionální cyklistice byla v tu chvíli velmi nejistá. Nicméně nebyla to jediná špatná zpráva, Pantanimu byla při odběru krve v nemocnici v Molinette zjištěna extrémně vysoká hladina hematokritu – 60,1%. O více než deset procentních bodů nad povolenou hranici UCI.
(Naštěstí pro Pantaniho budou vyšetřovací komise zjišťovat až po letech, jak lze dosáhnout zvýšení hladiny hematokritu pomocí zakázané látky EPO.)
I přes svůj handicap Pantani pokračuje dál. Znovu nasedá na kolo a opět trénuje.
Už v roce 1996 podepisuje smlouvu s Mercatone Uno a o rok později se vrací v plné síle jako jeho týmová jednička.
„Chtěl jsem být poražen soupeři, ale opět mě porazila smůla.“
Rok 1997 má být pro Pantaniho novým začátkem špičkového vrchaře. Nastupuje na start Giro d’Italia. Na začátku závodu, za zatáčkou na sestupu z průsmyku Valico di Chiunziv, na Marca čeká smůla v podobě kočky přebíhající přes cestu. Pantani havaruje, ale i přes svá zranění etapu dokončí. Kvůli hluboké ráně v levém stehně však závod opouští.
Jeho slova byla: „Chtěl jsem být poražen soupeři, ale opět mě porazila smůla.“
Ale sezóna pokračuje, Marco se rychle vrací do sedla a zanedlouho se objevuje na startu Tour de France, kde získává třetí místo v celkové klasifikaci a velkou pozornost fanoušků.
Místo helmy teď na hlavě nosí uvázaný šátek a v uchu náušnici. Italská veřejnost ho nazývá Il Pirata, zrodila se skutečná hvězda!
Il Pirata
Giro 1998 je Pantaniho triumfem. Ve stoupání na Montecampione za sebou nechává zničeného Tonkova a Zülleho.
Negativní dopingové testy jezdce stáje Mercatone Uno – Riccarda Forconiho a zvýšené hladiny jedničky týmu Pantaniho kupodivu nikdo příliš neřeší.
Itálie nyní miluje a uctívá svého Il Pirata. Pantani je idolem, nicméně nepříliš šťastným. Uvnitř je stále plachým, uzavřeným chlapcem, který si v dětství nesl přezdívku Elefantino, kvůli svým velkým uším. Marco trpí nespavostí a upadá do depresí, nesvědčí mu zákulisí tehdejší profesionální cyklistiky. Je na vrcholu svojí kariéry a přitom stačí pohled do očí, ve kterých se odrážejí spíš obavy než štěstí.
Doping
Na doping tučný rok 1998 pokračuje startem Tour de France v Irském Dublinu. Před začátkem závodu je vůz stáje Festina na hranicích mezi Belgií a Francií zastaven. Vůz převážel léky, narkotika a krevní plazmu. Vzniká obrovská dopingová aféra. Pro Stáj Festina v tomto roce Tour de France skončila. Stejně tak pro tým TVM.
Obrovský skandál pokračuje. V hotelích probíhají policejní razie, závodníci jsou zatýkáni, vysvlékáni do naha a vyslýcháni. Zvažuje se varianta, že Tour de France skončí už na samém začátku. Pantaniho a stáje Mercatone Uno se ale aféra přímo netýká.
V té době byl Pantani symbolem takzvaně čisté a zdravé cyklistiky. Idolem pro všechny začínající, ale i profesionální cyklisty. Morální autoritou pro ostatní jezdce pelotonu TdF, kteří si ho zvolili za mluvčího ve stávce proti ukončení závodu.
Tour de France pokračuje
Tour pokračuje, pro Pantaniho zpočátku nepříliš dobře. Do vedení se dostal Jan Ulrich, který chtěl obhájit vítězství z roku 1997. Čtyři kilometry před vrcholem Galibier Pantani zaútočil. Během čtyř kilometrů stoupání dohnal čtyřminutové zpoždění na Ulricha a etapu ukončil se šestiminutovým náskokem.
Il Pirata vyhrál Giro i Tour de France jako poslední z elitní skupiny jezdců, kteří ovládli oba závody v jedné sezóně. Celá Itálie šílí nad triumfem svého Il Pirata. Pantani má obdiv, lásku, úspěch i sebevědomí.
„Když mám příležitost, musím ji využít.“
V Roce 1999 na Giru opět dominuje. V patnácté etapě před stoupáním na Santuario di Oropa Pantaniho postihl defekt. Po zdržení sprintoval ve stoupání čtyřicetikilometrovou rychlostí a etapu, se samozřejmostí jemu vlastní, vyhrál. Brzy se ale ukázalo, že prioritou týmu už není udržet Marca na špičce, naopak mu bylo doporučeno stáhnout se a vítězství etapy na Madonna di Campiglio vypustit.
4. června Pantani nastupuje na dvacátou etapu a opět vítězí, bylo to jedno z největších vítězství v dějinách Gira. Sám Pantani se vyjádřil takto: „Když mám příležitost, musím ji využít.“ Málokdo tušil, že tímto momentem končí Pantaniho hvězdná éra.
https://www.youtube.com/watch?v=eNtzqC9V5iA
Konec pro Pantaniho
Ráno v Madonna di Campiglio byl podroben plánovaným krevním testům, které prokázali 51,9% hematokritu oproti 50% povoleným pravidly UCI. Pantani se psychicky zhroutil, pouhé dvě etapy před koncem závod opouští. Jeho život se začíná pomalu rozpadat. Aféra kolem užívání nedovoleného EPO ho stojí mnoho sil a podlamuje mu kolena.
Po zdlouhavém vyšetřování a neúspěšné snaze očistit své jméno, se snaží vrátit zpět do profesionálního sportu. Na Giro d’Italia v roce 2000 se umístil na 28. místě. Tour de France končí jeho vítězstvím etapy na Courchevel. V tomto roce ještě reprezentoval Itálii na olympijských hrách v Sydney, kde mu náleží 69. příčka.
14. února 2004, v hotelu „Le Rose“ v Rimini, životní Tour Marca Pantaniho končí. Ve věku 34 let umírá Il Pirata po předávkování kokainem, sám, ale nikoli opuštěn. Itálie mu stále věří a věřit nepřestane ani po jeho smrti. Il Pirata odešel. Zanechal po sobě spoustu nezodpovězených otázek a v srdcích svých fanoušků hluboký smutek.
Marco Pantani informace o jakémkoli užívání erytropoetinu popřel.
EPO
V roce 2013 zveřejnil francouzský senát výsledek nového testu z Tour de France 1989. Stopy po EPO byly nalezeny u osmnácti cyklistů včetně Pantaniho a Ulricha.
Mezi rokem 1990 a rokem 2007 zemřelo nejméně 30 cyklistů na komplikace spojené s užíváním EPO.
Nyní se případ Marca Pantaniho opět otevírá. Předpokládá se manipulace s krevními vzorky před koncem Giro 1999 v Madonna di Campiglio. Vyšetřuje se možnost ovlivnění Pantaniho dopingových testů silnou sázkařskou lobby a znovu se prošetřují i okolnosti jeho úmrtí.
