nabor

V našem seriálu památných etap jsme se věnovali počinům mnoha legend cyklistiky. Objevily se tu jezdci jako Miguel Indurain, bratři Schleckové, Fausto Coppi, Bernard Hinault, Johan Museeuw nebo Charly Gaul. Ale jednomu muži jsme zatím nevěnovali ani řádku. To napravíme a podíváme se na moment, kdy tento fenomén završil trojkorunu.

Od minulého dílu Památných etap se posuneme jen o 6 let v čase zpátky. Do doby, kdy se Bernard Hinault na svůj vstup a následné podmanění silnic teprve chystal. Teď je jiná doba, vrcholí vláda jiného muže. Muže, který je asi nejlepším cyklistou, kterého svět kdy poznal, Eddyho Merckxe.

Nyní se krátce podíváme, co už do tohoto srpnového dne v kariéře dokázal. Je pětinásobným šampionem Gira i Tour, vyhrál Vueltu, dvakrát se stal Mistrem světa, pětkrát Milán – San Remo, čtyřikrát Liége – Bastogne – Liége, třikrát Paříž-Roubaix, jednou Kolem Flander a dvakrát Kolem Lombardie.

Dosáhl téměř všeho, co v cyklistice jde, ale tady v Montrealu má šanci svoji jedinečnost ještě posunout. Eddy by mohl jako první v historii získat trojkorunu. Tedy vyhrát Giro, Tour a Mistrovství světa v jeden jediný rok, což se nikomu doposud nepovedlo.

Nejprve to však na velké věci nevypadá. Konec roku 1973 se nepovedl. Na Mistrovství světa v Barceloně prohraje ve spurtu čtyřčlenné skupiny a končí bez medaile. S reprezentačním kolegou Freddym Maertensem se pak obviňují, že jeden či druhý přenechal výhru Italovi Gimondimu, jen aby nezvítězil reprezentační sok.

Merckxe pak nemoc vyřadí ze závodu Kolem Lombardie, v listopadu padá na dráhových závodech a je na šest týdnů mimo trénink. Ani na jaře nezáří, přípravu mu hatí bronchitida a poprvé nevyhrává žádnou velkou klasiku.

Přesto přijíždí na Giro, ale je to přetahovaná o vteřinkách. Nakonec poráží Baronchelliho o pouhých 12 sekund. Giro ovládá po páté v kariéře a vyrovnává počiny domácích miláčků Bindy a Coppiho. Merckx vyráží i na Tour, kterou mu pro změnu zkomplikuje cysta v sedacích partiích. I tak je na Tour neporazitelný a vítězí o 8 minut. Druhý je, znovu, Raymond Poulidor, který v tomto příběhu svoji roli ještě sehraje. Merckx ovládá i pátou Tour a dorovnává domácího Anquetila v počtu celkových vítězství.

Merckx přijíždí s dvěma tituly z Grand Tours, ale s žádným z velké klasiky toho roku. Belgičani nechávají před závodem Merckxe s Maertensem trénovat spolu a chtějí se vyhnout podobné blamáži jako předcházející rok. Přesto oba vyhlašují, rozhodne se na silnici.

Je 25. srpna 1974 a závodníci se řadí na start 41. světového šampionátu v Montrealu. Čeká je trať plná kopců a dlouhých 262 kilometrů.

Více jak 100 kilometrů před cílem odjíždí Francouz Thévenet. Kolem trati je 150 000 diváků, kteří Francouze zuřivě podporují. Thévenet si nevypracoval velký náskok, jen ke dvěma a půl minutám, ale udržoval ho až do chvíle, než svoji hru rozehrál Merckx.

Belgičan rozjel stíhací jízdu a zničil peloton. Zůstali s ním jen Belgičani Maertes a Vanspringel, Francouzi Danguillaume, Martinez a Poulidor a Italové Battaglin, Moser a Santambrogio. Thévenetův náskok pomalu klesal a na předposledním výjezdu na Mount Royal už velmi trpěl, zatímco skupina se mu velmi rychle přibližovala.

Eddy Merckx
Eddy Merckx stoupá na Mount Royal při MS 1974 v Montrealu (flickr.com; 2020)

Italové spoléhali na mladičkého Mosera, novou hvězdu jejich cyklistiky, který by byl do spurtu velmi nebezpečným jezdcem. Merckx v jednu chvíli uslyšel Mosera, jak říká Battaglinovi, aby zvolnil a v ten moment Kanibal zaútočil. Zbavil se Mosera i Battaglina. Thévenet mezitím přeskočil i University climb, ale už neměl sílu a při nájezdu do posledního kola měl k dobru jen 36 sekund na Merckxovu skupinu.

A Merckx byl připraven znovu trhat. Thévenet byl dostižen a Eddy v kopci znovu zaútočil. Způsobil další selekci, ale drželi se s ním stále ještě Poulidor, Martinez a Santambrogio. Zbývá 300 metrů k vrcholu a přichází další útok.

Jenže tentokrát to není Merckx, ale osmatřicetiletý Raymond Poulidor. Jen tak mimochodem, jeho vnukem je „nový Merckx” Mathieu van der Poel. Každopádně Poulidor si přes vrchol získal několik metrů k dobru a spěchá ze sjezdu k cíli.

Jenže najednou se ohlédne a má za sebou postavu. Postavu Eddyho Merckxe. Francouz to posléze okomentoval slovy: „Znovu byl se mnou, věděl jsem, že je konec. Merckx je Merckx. Neměl jsem žádnou šanci proti němu.“

Poulidor zkusil proti Kanibalovi zaspurtovat, ale ten 200 metrů před cílem vypálil a bylo po všem. Na Poulidora zbylo, znovu, stříbro, pro bronz si dojel Martinez. Eddy Merckx dokázal dosáhnout na možná nejcennější milník v cyklistice, na trojkorunu. Jedinečnost tohoto počinu dokládá i to, že se to v historii povedlo už jen jednou, a to v roce 1987 Stephenu Rochovi.

Poulidorova kariéra se chýlí ke konci, ale ještě jednou vystoupí na pódium na Tour, v roce 1976 mu je 40, přesto končí třetí a poté končí i fenomenální kariéru. Bohužel nikdy ji nekorunoval výhrou na Tour, porážel ho Anquetil, porážel ho Merckx, ale Poulidor si i tak vysloužil místo mezi velikány. Jeho život skončil loni v listopadu.

Merckxovi je 29, měl by být na vrcholu, ale přesto je tento den v Montrealu i koncem jeho éry. Merckxova vláda je u konce. Už nikdy nevyhraje závod Grand Tours nebo Mistrovství světa. Na Tour ho už další rok sesadil Bernard Thévenet, na Giro vyrazil už jen jednou a skončil osmý. Kariéru zakončil v roce 1978. Poté začal vyrábět kola (letos je sedlají třeba jezdci AG2R), porazil rakovinu a v pelotonu se prosadil i jeho syn Axel.

Celkem Eddy získal 286 vítězství, triumfoval v polovině závodů, do kterých nastoupil. Vyhrál úplně všechno, co v cyklistice vyhrát šlo. Dodnes je ikonou cyklistiky na celém světě a právem je považovaný za největšího cyklistu všech dob.

 

Datum Článek
19. 3. 2020 Jak si spravit kolo
21. 3. 2020 Když politika přinesla Museeuwovi výhru na Paříž-Roubaix
23. 3. 2020 Španělská partie na Mistrovství světa
27. 3. 2020 Anděl hor letí větrem a mrazem
29. 3. 2020 Vítěz pod vlivem
2. 4. 2020 Nejslavnější výhra Il Campionissima
7. 4. 2020 Mistrovský tah dánského stratéga
17. 4. 2020 Když mělo Roubaix dva vítěze
23. 4. 2020 Premiéra barbarské hory
3. 5. 2020 Vrchol Kanibalovy éry
??? ???

 

Zdroj obrázku:
Flickr (2016): 1974 MONTREAL World Champion Eddy Merckx, https://www.flickr.com/photos/67394469@N06/26218709111 (29. 4. 2020)
Flickr (2020): Eddy Merckx on Mount Royal Montreal Canada August 25, 1974 World Championship Road Race, https://www.flickr.com/photos/19886767@N00/428754894 (29. 4. 2020)

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.