Největší smolaři a bojovníci historie Tour de France – 2. část

nabor

Historie Tour zná mnoho bojovníků. Jejich heroické výkony však dost často skončily neúspěchem a tak tito Titáni cyklistiky patří i k největším smolařům historie nejslavnějšího cyklistického závodu Tour de France. Potkáváme se s nimi od úvodních ročníků až do současnosti. Pojďme si je připomenout v 2. části našeho seriálu.

Raymond Poulidor

Raymond PoulidorS Christophem asi největší smolař Tour. V roce 1961 vítězí na Milan-San Remo a o rok později již stojí na startu Tour de France. Je kvalitní časovkář a nejlepší vrchař. Kvůli třem individuálním a jedné týmové časovce končí až na třetím místě. V roce 1963 se mu znovu daří. Vítězí na Valonském šípu, ale Tour mu příliš nevychází. Končí na osmém místě bez vyhrané etapy.

Tour de France 1964 má znovu dva závodníky, kteří výrazně převyšují zbytek startovního pole. Jacques Anquetil a Raymond Poulidor. Poulidor je v horách lepší, Anquetil má přesto před dvacátou etapou v držení žlutý dres, především díky vítězné časovce. Na řadě je patnáctá etapa. Stoupání na kráter Puy de Dôme. Poulidor a Anquetil všem ujíždí. Jedou bok po boku, vedle sebe. Poulidor nastupuje. Ohlédne se, za sebou však stále vidí muže ve žlutém trikotu. Anquetil se vrací k Poulidorovi. Poulidior to znovu zkouší. Anquetil ho však pokaždé znovu dojede. Pak se to ale přece jen Poulidorovi povede. Odjíždí od Anquetila, sám dojede do cíle a zvedá ruce nad hlavu. Je vítězem etapy, ale to ho teď zajíma ze všeho nejméně. Díva se do cílové rovinky. Anquetil nikde. Vteřiny ubíhají. Poté se však Anquetil vynořuje ze zatáčky a jen těsně udrží celkové vedení. Poslední etapa je časovka. Anquetil vítězí v etapě i celkově.

Anquetilův názor po etapě do Puy de Dôme:

„Kdyby se dnes Poulidor dostal do žlutého, udržel by ho až do cíle.“

Poulidor opět prohrává. Je to hořká porážka, kterou nezmírňuje ani vítězství na Vueltě. Na Tour de France 1965 vítězí dokonce i v časovce a jedné horské etapě. V celkovém pořadí je však znovu druhý. Porazi ho, tentokrát už ne Anquetil, avšak Ital Felice Gimondi. Na Tour stojí i o rok později. Znovu vítězí v časovce. Po roce je tu i Jacques Anquetil. Ten však není ten Anquetil co býval. Pomáhá svému týmovému kolegovi Lucienu Aimarovi. A to se mu daří. Aimar vítězí celkově před Janssenem. Poulidor bere třetí místo. Na Tour startuje i v roce 1967. Tentokrát se mu nedaří. Končí až devátý i přes jednu vyhranou etapu, kterou byla závěrečná časovka.

Na konci sezóny ještě končí osmý na Vueltě, kde vyhrává jednu etapu. O rok později na Tour odstupuje po šestnácté etapě. O rok později je však již na vítězství pozdě. Proč? V roce 1969 vstupuje na scénu legendární Eddy Merckx. Anquetil vítězil v časovkách, ale v horách byl Poulidor lepší. Eddy Merckx je nejlepší ve všem. Vyhrává časovky, horské etapy, dokonce i sprinty. Získává všechny trikoty a jeho stáj FAEMA vyhrává celkovou klasifikaci.

Poulidor končí třetí za Merckxem a bývalým vítězem Tour Pingeonem. V roce 1971 na startu Tour chybí. Jede Vueltu, končí devátý. V sezóně 1972 vítězí na Paris-Nice a chystá se na Tour de France. Na Tour s Merckxem znovu prohrává a poráží ho také i Felice Gimondi. Poulidor je opět až třetí. V roce 1973 obhajuje vítězství na Paris-Nice. Tour však musí vzdát po třinácté etapě. Přesto od začátku sezóny vyhlašuje, že porazí Merckxe. Merckx je však neporazitelný, a tak Poulidor končí druhý s jednou vítěznou etapou.

Po roce na startu Tour nechybí. Tentokrát Merckx nestartuje. Přesto Poulidor končí třetí, za Lucienem Van Impem a Joopem Zoetemelkem. To byla jeho poslední Tour. O dva roky později svou kariéru ukončil.

Tom Simpson

Tom SimpsonCyklista, jehož příběh skončil tak smutně. Mohl to být první britský vítěz Tour de France. Nebyl. Jeho nejlepším umístěním bylo šesté místo z Tour 1962. V roce 1961 se mu dokonce povedlo vyhrát závod Kolem Flander. Vyhrál i legendární klasiku Bordeaux-Paris, která se již dnes nejezdí.

V roce 1965 se stal se mistrem světa v závodě s hromadným startem. Jedno mu však stále unikalo. Vítězství na Tour de France. Ten rok se mu dařilo. Vyhrál Paris-Nice, dvě etapy na Vueltě (ta se ještě v tu dobu jezdila v březnu). Na Tour začal dobře. Před třináctou etapou měl stále šanci na vítězství. Třináctá etapa z Marseille do Carpentas, přes Mont-Ventoux. Simpson se dlouho držel ve vedoucí skupině. Pak se ale začal propadat. Stále se nevzdával. Náskok vedoucí skupiny nijak zvlášť nenarůstal. Pak se ale začal Simpson po silnici doslova motat. Jel z jedné strany silnice na druhou. Poté spadl do příkopu, ale vstal, nasedl na kolo a pokračoval. Ujel pár metrů, když nadobro spadl z kola. Umělé dýchání, masáž srdce, nic nepomohlo. A tak skončil život tohoto cyklisty na hoře Mont Ventoux.