Druhý podnik Women’s WorldTour viděl desítky kilometrů kočkování a jeden velký rozhodující nástup. Ten předvedla italská šampiónka Elisa Longo Borghini a do cíle dorazila s velkou výhodou před Marianne Vos a dalším kvartetem pronásledovatelek.
Trofeo Alfredo Binda se vrátila na scénu po roční pauze a v roli poslední vítězky a spolu s Marií Canins nejúspěšnější závodnice 47leté historie italské jednorázovky se do něj vydala i Marianne Vos. Největší papírovou favoritkou však na zvlněném profilu zřejmě byla domácí Elisa Longo Borghini, která má dobré vzpomínky na rok 2013, kdy tu zapsala jednu z prvních velkých výher své profi kariéry.
Již dopoledne měl start závod juniorek, v němž se ve spurtu radovala hrdá nástupnice Lotty Henttala (někdejší Lotta Lepistö), která loni jako teprve 16letá ovládla finský juniorský šampionát, Anniina Ahtosalo. Úvod klání dospělé kategorie pak byl živý. Jednou z cyklistek, jež se dokázaly alespoň na pár kilometrů vzdálit pelotonu, byly Marta Bastianelli se Silvií Zanardi, což první jmenované vyneslo výhru na sprinterské prémii v Cuvegliu.
Nicméně než se jakýkoli únik mohl ustálit, najelo se necelých 100 kilometrů před cílem pod Cunardo, téměř pětiprocentní výšlap o délce čtyř kilometrů. Tam byla nejaktivnější Audrey Cordon-Ragot, jejíž tempařské dovednosti byly hrozbou, a tak se hlavní pole nadělilo při jejím nakonec úspěšném stíhání. Na první ze čtyř závěrečných okruhů s krátkou stojkou Casalzuigno (0,7 km, 7,2 %) a Orinem (3,9 km do 3,9 %) se najíždělo pohromadě.
A byl to právě výjezd na Orino, kde si vybudovaly náskok Rooijakkers a Guderzo z agresivních stájí Liv Racing, respektive Alé BTC. Při druhém výjezdu na tuto prémii se přidala Marta Cavalli a ze sjezdu poté opět útočila Cordon-Ragot a zkompletovala výsledné kvarteto, jež bylo sjeto 35,5 kilometrů od cíle a okamžitě jej vystřídala nová směna.
Zkoušela to Anouska Koster, zkoušela to Tiffany Cromwell, zkoušely to jiné. Při předposledním stoupání směr Orino to však byly top favoritky, které převzaly iniciativu. Na nástup Elisy Longo Broghini neúspěšně reagovala Cecilie Uttrup Ludwig a na vrcholu byla Italka osamocená s pětičlennou partou Niewiadoma, Ludwig, Vos, Paladin a Mavi García v zádech a patnáctkou stíhanou dalšími odpadlicemi o pár zatáček dále.
V prostoru cíle zářila trikolóra 14 sekund před nejbližšími pronásledovatelkami. Peloton nebyl organizovaný, takže množství adeptek výhry se definitivně smrsklo na šest. A protože žádná neměla sílu vydat se za Longo Borghini (naopak García sotva vlála na chvostu), navíc Italka situaci v nejmenším nepodceňovala, zbývalo již prakticky jen jediné – její – jméno.
Elisa Longo Borghini zvítězila s naprostým přehledem a podobně jasný byl redukovaný spurt o stříbrnou příčku, jemuž dominovala nesetřesená Marianne Vos. Třetí místo musí stačit Cecilii Uttrup Ludwig.
Trofeo Alfredo Binda-Comune di Cittiglio 2021
| P. | Jméno | Tým | Čas/Body | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Elisa Longo Borghini |  | TFS | 3:43:29 |
| 2 | Marianne Vos |  | JVW | + 0:01:42 |
| 3 | Cecilie Ludwig |  | FDJ | + 0:01:42 |
| 4 | Kasia Niewiadoma |  | CSR | + 0:01:42 |
| 5 | Soraya Paladin | | LIV | + 0:01:42 |
| 6 | Mavi García |  | ALE | + 0:01:42 |
| 7 | Elisa Balsamo | | VAL | + 0:02:46 |
| 8 | Sofia Bertizzolo | | LIV | + 0:02:46 |
| 9 | Emilia Fahlin |  | FDJ | + 0:02:46 |
| 10 | Floortje Mackaij | | DSM | + 0:02:46 |
