Bitvu titánů na Ronde van Vlaanderen ovládl Tadej Pogačar


Celé jaro pozorujeme velkou dominanci týmu Jumbo-Visma a když přijde hlavní závod, dominance se vytrácí, do popředí se dostávají ostatní, a nakonec je z toho velké mrzení. Tak by se dal shrnout i druhý monument, Ronde van Vlaanderen, z pohledu Jumbo-Visma. Naštěstí pro diváky jsme mohli sledovat úplně jiný průběh, než na jaký jsme letos z jara zvyklí. Ovšem konec závodu se vrátil do zajetých kolejí a byl režírován opět stejnými muži.

V 10 hodin se na startu 107. ročníku Okolo Flander sešla cyklistická smetánka v belgickém městě Bruggy. Už několik týdnů předem byl předpokládaný souboj trojice van Aert (Jumbo-Visma), van der Poel (Alpecin-Deceuninck) a Tadej Pogačar (UAE Emirates), která se setkala na startu velkých závodů již mnohokrát a vždy zásadně promluvila do dění v pelotonu. Dalšími zvučnými jmény na startu byli M. Mohorič (Bahrain Victorious), M. Pedersen, J. Stuyven (oba Trek Segafredo), S. Küng (Groupama FDJ), K. Asgreen, Y. Lampaert (oba Soudal-QuickStep), T. Pidcock (INEOS Grenadiers) a M. Jorgeson (Movistar).

Trasa a profil Ronde van Vlaanderen 2023

V 10 hodin a 15 minut, když už závodníci seděli na svých strojích, byl vydán oficiální pokyn ke startu a mnoho závodníků se snažilo opakovanými nástupy dostat do úniku. Ovšem dvojice Čechů, Pavel Bittner (Team DSM) a Mathias Vacek (Trek Segafredo), se starala o likvidování takových pokusů a velmi jim v tom pomáhalo počasí, jelikož pelotonu foukal vítr do zad a z rychle jedoucího pelotonu bylo náročné ujet, natož si vytvořit náskok. Asi největším snaživcem byl veterán Edvald Boasson Hagen (TotalEnergies), který byl v marném útoku asi sedmkrát. S větrem měl velký problém i tým okolo van der Poela, protože se peloton rozdělil a přibližně 40členná skupina ještě se Saganem, Štybarem a Girmayem zůstala zapomenutá 30 sekund za čelem závodu. Vše se po několika kilometrech opět spojilo, ale van der Poelovi lidé přišli o mnoho sil.

K vytvoření denního úniku bohužel přispělo i několik pádů, kvůli kterým postupně ze závodu odstoupil Taco van der Hoorn (Intermarché Wanty), Danny van Poppel (BORA-hansgrohe) a Valentin Madouas (Groupama FDJ). Největší pád však přišel 140 kilometrů před cílem, kdy jezdec týmu Bahrain Victorious nezvládl jízdu po nezpevněné vlhké krajnici, byl vymrštěn do pelotonu, který následně poslal téměř celý k zemi. Za tento riskantní počin si vysloužil od rozhodčích diskvalifikaci a byl nucen závod opustit. Po tomto incidentu se peloton uklidnil, opět poskládal dohromady a pokračoval v závodě. Po dalších pádech odstoupil i bývalý vítěz tohoto závodu a velká cyklistická superstar Peter Sagan a Pogačarův dvorní domestik Wellens.

Klíčový moment nastal na stoupání Molenberg, když s více než 100 kilometry do cíle zaútočil Mads Pedersen, kterého následovala velká jména – Trentin (UAE Emirates), van Hooydonck (Jumbo-Visma), Küng (Groupama FDJ), Powless (EF EasyPost), Wright (Bahrain Victorious), Florian Vermeersch (Lotto‑Dstny), Narvaez (INEOS Grenadiers) a Kasper Asgreen z QuickStepu. Právě předloňský vítěz Asgreen a jeho krajan Pedersen se tak dostali do skvělé pozice a dokázali si společně s ostatními uprchlíky vytvořit téměř 4minutový náskok.

Biniam Girmay dnes oslavil 23. narozeniny. Bohužel do cíle nedojel

Další divácky náročný moment přišel 70 kilometrů před cílem, kdy z neznámých důvodů spadl Girmay (Intermarché Wanty) a vyřadil tak sebe a Slovince Mateje Mohoriče. Při druhém průjezdu Oude Kwaremont však každý fanoušek zapomněl na dosavadní průběh závodu, když uviděl elegantní lehký útok Tadeje Pogačara, kterého ihned následoval van der Poel, Pidcock a sehraná dvojice Laporte s van Aertem. Před nimi ale stále byla skupina s Asgreenem a Pedersenem, ale její náskok se závoděním Pogačara a spol tenčil. Z vysokého tempa první skupiny nastoupil Pedersen, ale osudu dojetí se neubránil, nýbrž ho jen oddálil na poslední průjezd Kwaremontu, kde se kolem něho i zbytku uprchlíků nejprve kosmickou rychlostí prohnal Pogačar a vzápětí téměř totožnou rychlostí van der Poel. Dalo by se očekávat, že tam s nimi musel jet i domácí miláček van Aert, ten však musel dojíždět ztrátu z předchozího stoupání. Bohužel pro všechny, kteří očekávali sprint o vítězství trojice až v Oudenaarde, se mu ztrátu smazat nepodařilo, a to i přesto, že se k němu z úniku vrátil týmový kolega van Hooydonck.

Po Kwaremontu nebyl žádný čas pro taktizování, Pogačar v sobě sebral všechny síly a pokračoval v sólo jízdě za vítězstvím přes poslední kopec Paterberg až do cílového města Oudenaarde. Mathieu van der Poel sice pod finálním stoupáním ztrácel jen 10 sekund, ale po 260 kilometrech už byl jeho rezervoár sil prázdný a stěží uhlídal druhé místo před skupinou s van Aertem, Küngem, Pedersenem, Wrightem a Powlessem. Pogačar s více než 20sekundovým náskokem dojel první před van der Poelem. O třetím místě rozhodl sprint, ve kterém v sobě nejvíce sil našel Pedersen, a ještě tak přidal van Aertovi hořkost z dnešního výsledku.

Patrick Lefevre pravděpodobně namotivoval své hochy před startem

Cyklistický peloton sice neopouští Belgii, ale výraznější závody se v následujících týdnech pojedou na francouzském, respektive nizozemském území, kde by opět neměla na startu chybět slavná klasikářská jména. Závěrem lze říci, že Ronde ani letos nezklamalo, viděli jsme to, co sice každý proklamoval týdny dopředu, ale ještě dvě hodiny před finišem vše vypadalo úplně jinak. Tým QuickStep snad nalezl správný směr v podobně hektických závodech a Jumbo Visma s van Aertem opět musí čekat na vítězný monument. Možná se dočkají už příští týden na Paris – Roubaix a van Aert pozvedne nejprestižnější dlažební kostku na světě.

zdroj obrázků: Ronde van Vlaaderen a Getty Images