Podruhé v řadě mimo Francii a už počtvrté v řadě mimo její pevninskou část začíná letošní – sto druhá – Tour de France. Krátkou časovku, technicky vzato však nikoli prolog, hostí nizozemský Utrecht.
V den, kdy Američané slaví svou nezávislost, začíná jakási obdoba Ramadánu pro cyklistické fanoušky. Její svatost se u nich projevuje povětšinou jen v odpoledních hodinách, kdy mnozí z nich odmítají jakoukoli činnost – až na sledování jedné z největších sportovně-kulturních akcí světa, Tour de France. Jejím Grand Départem byl letos poctěn Utrecht. Město na Rýně, jehož historie sahá dva tisíce let zpátky, je také městem cyklistickým – každý den tu takřka sto tisíc lidí používá bicykl k dopravě do práce či školy.
Časovka, jež se zde pojede, má 13,8 kilometrů délky, je rovinatá a vzhledem k zasazení do města přiměřeně zatáčkovitá. Jejími kulisami bude horko nad třicet stupňů Celsia a s pravděpodobností kolem padesáti procent ji „zpestří“ pořádná bouřka, která hrozí zničit regulérnost podmínek a vystavit favority hrozbě pádů. Pokud se nejčernější scénář naplní, mohou se zde vytvořit až nečekaně velké rozdíly.
Časy výjezdu jednotlivých jezdců =>
Jasným favoritem první etapy Tour de France 2015 je Tony Martin. Německý časovkářský specialista si zatrénoval a zcela zničil konkurenci na domácím šampionátu a nyní vyráží na svou velkou misi. Za žlutý dres by prý nevyměnil ani výhru na mistrovství světa. Jeho hlavním konkurentem by měl být Tom Dumoulin. Domácí jezdec, který zářil ve Švýcarsku a v dlouhodobém horizontu nevylučuje ani útok na celkové pořadí, si na domácím mistrovství trochu ulevil a nevešel se ani na pódium. Prolog pro něj není prioritou tolik jako pro Martina, nemá ani takovou historii top výsledků, ale jako jeden z mála si trasu mohl projet v klidu, za policejního doprovodu, a znalost každého metru trati by mohla hrát v jeho prospěch.
Již ne ryzím favoritem, na druhou stranu jezdcem, jehož výhra by nikoho nepřekvapila, je Fabian Cancellara. Po zranění se předvedl ve skvělém světle na domácí Tour de Suisse. Mistr prologů se však přece jenom ve své „možná poslední“ Tour upíná spíše ke čtvrté, „kostkované“ etapě. Ve startovním poli bude samozřejmě i mnoho dalších specialistů (Dennis, Dowsett, Malori, Castroviejo, Brändle..), asi největším černým koněm je ale Michal Kwiatkowski. V prologu Paris – Nice porazil i Tonyho Martina, leč od Amstelu neukázal žádný top výkon a sám si není jistý svou formou Polák odstartuje jako poslední z těch, kteří mají realistickou šanci na výhru, a v případě zmoklé a usychající trati by mohl získat výhodu.
Podobný scénář možná tiše vyhlíží i Jan Bárta. Eso týmu Bora – Argon 18 přijde na řadu jen chvíli před Kwiatkovským, v 16:58, a po loňském třetím místě v časovce nyní trochu nesměle vyhlíží naději na žlutý dres. Uspěje? Nechme se překvapit. Většina televizních stanic nabídne časovku, jež začíná ve dvě hodiny, celou. Svou jízdou ji při první účasti afrického týmu na Tour otevře eritrejský mistr Daniel Teklehaimanot.
Na Islám nikdo nenaráží, jak již autor zmínil, jde pouze o přirovnání, nikoliv o náboženství nebo politické přesvědčení. Mě se naopak toto přirovnání jeví jako vhodně zvolené.
Neskrývám svůj názor, že Izrael by měl vrátit svobodu Palestině. – Tento názor pana autora už nepotřebuje další komentář. – Ať se probůh drží sportu nebo hubu.
Já se sportu držím. Jen si hraji s přirovnáními. Pokud se to vás nebo kohokoli jiného dotklo, je mi to líto, nicméně to, že je Ramadán muslimský, tady pro mě vůbec nehraje roli. Jde tu jen o jeho „příznaky“ a taky mi ho připomnělo to strašné horko venku. Pokud mi to v redakci nezakáží a bude se to hodit, ujišťuji, že budu v buducnu upomínat i Vánoce, Chanuku či lámy. 🙂
Mimochodem ne náhodou začínám větou o Dnu nezávislosti. To je taky jen zajímavost. Nepříliš typická pro náboženské fanatiky 😉
Jak můžete dávat do souvislosti Ramadán a sportovní akci? Jděte s tím Islámem do …