Monument Ronde van Vlaanderen nám přinesl souboj dvou možná největších hvězd pelotonu. A je to jméno van der Poel, které se vrátilo na nejvyšší stupínek závodu. Vítěz závodu z roku 1986 Adrie van der Poel má nyní svého následovníka. Jeho syn Mathieu van der Poel (Alpecin-Fénix) ve spurtu porazil svého největšího rivala Wouta van Aerta (Jumbo-Visma). Pro třetí místo si přijel Alexander Kristoff (UAE Team Emirates).
Vrchol klasikářské sezóny letos obstaral monument Kolem Flander. Závodníci vyrazili na trasu dlouhou 243 kilometrů z Antverp do Oudenaarde. Cestou ale museli překonávat legendární stoupání po kostkách jako Oude Kwaremont, Paterberg, Koppenberg, Kruisberg, Taaienberg, Leberg, Berendries nebo Kanarieberg.
V úvodu závodu hořela bitva o únik. Přibližně po dvaceti kilometrech se na čele utvořila šestice Gregor Mühlberger (Bora-hansgrohe), Gijs Van Hoecke (CCC), Samuele Battistella (NTT Pro Cycling), Dimitri Peyskens (Bingoal-Wallonie Bruxelles), Danny van Poppel (Circus-Wanty Gobert) a Fabio Van Den Bossche (Sport Vlaanderen-Baloise). Z ní se stal únik dne. Do jejich stíhání se pustil Julien Vermote (Cofidis), ale nebyl úspěšný.
Když se závod přehoupl do své druhé poloviny, začal být peloton nervózní, což mělo za následek pády. V jednom z nich skončili na zemi Wout Van Aert a Tim Wellens (Lotto Soudal). Mezitím se do osamoceného stíhání pustil Edvald Boasson Hagen (NTT Pro Cycling). Na jednom z železničních přejezdů hned za ním spadly závory a peloton byl krátce zdržen projíždějícím vlakem.
Zkušený Nor byl dostižen, protože závodníci začali nastupovat na sektorech Wolvenberg a Leberg více jak 90 kilometrů před cílem. Nás mohla těšit aktivita Petra Vakoče (Alpecin-Fénix), který si naskakoval do ujíždějících skupin. Aktivitou hýřil i tým NTT Pro Cycling, když do čela dostal Maxe Walscheida.
Za ním po chvíli vyrazila dvojice Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) a Michal Kwiatkowski (Ineos). Tyto útoky nadělily peloton do mnoha menších skupin. Došlo ke spojení, útoky neustávaly a padalo se. Další, kdo skončil na zemi, byl Sep Vanmarcke (EF Pro Cycling).
Peloton překonal Oude Kwaremont i Paterberg, kde nástupy nepřišly, ale za nimi už ano. Aktivitou hýřil debutant Julian Alaphilippe (Deceuninck-Quick Step), který zaútočil i na Koppenbergu a dokázal si získat náskok na své soupeře. K němu se připojil Anthony Turgis (Total Direct Energie).
Za ním musela spěchat stíhací skupina s Mathieu van der Poelem, Woutem van Aertem, Albertem Bettiolem (EF Pro Cycling), Dylanem van Baarlem (Ineos) a Oliverem Naesenem (AG2R). Skupiny se spojily, zatímco velký požár musel hasit tým Sunweb, který do čela nedostal nikoho. Mezeru nakonec překlenul Tiesj Benoot (Sunweb), za kterým dojela početnější skupina i se Zdeňkem Štybarem a Petrem Vakočem.
Alaphilippe nebyl spokojený a znovu nastoupil. Jediný, kdo na něj zareagoval byl Mathieu van der Poel. Zezadu se řítila i van der Poelova Nemesis Wout van Aert. Belgičan se na stoupání Taaienberg dokázal do čela připojit a trojice okamžitě začala ujíždět. Najednou přišel pád. Na zemi skončil Julian Alaphilippe, poté co vrazil do motorky. Mistr světa zůstal ležet ve velkých bolestech po tvrdém nárazu a ze závodu odstoupil.
Na čele tak nyní jeli jen dva hlavní favoriti a největší rivalové, ať závodí kdykoliv, kdekoliv a na čemkoliv – Wout van Aert a Mathieu van der Poel. Stíhací skupina za nimi místo stahování začala nabírat ztrátu.
Dvojice přejela Oude Kwaremont i Paterberg společně. Měli náskok přes minutu. Za nimi se do osamoceného stíhání pustil Oliver Naesen, ale na rovině před Oudenaarde ho znovu pohltila stíhací skupina.
Jak se přibližovali k cíli začali van der Poel a van Aert zpomalovat, což dávalo ještě určitou naději stíhací skupině. Wout van Aert zvolil výhodnější druhou pozici za svým sokem. Oba vyrazili ve stejnou chvíli, když minuli ceduli značící 200 metrů do cíle. Spurt to byl velmi vyrovnaný a Wout van Aert se celou dobu přibližoval, ale v cíli na Mathieu van der Poela nestačil.
Mathieu van der Poel touto výhrou navázal na svého otce Adrie van der Poela, který závod vyhrál v roce 1986. Oba dokonce vyhráli s číslem 51 na zádech. Van Aertovi chyběly k výhře pouze centimetry. Stíhací skupinu do cíle přivedl Alexander Kristoff, který přespurtoval Anthonyho Turgise a Yvese Lampaerta (Deceuninck-Quick Step).
Ronde van Vlaanderen 2020
| P. | Jméno | Tým | Čas/Body | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Mathieu Poel |  | AFC | 5:43:17 |
| 2 | Wout Aert |  | TJV | + 0:00:00 |
| 3 | Alexander Kristoff |  | UAD | + 0:00:08 |
| 4 | Anthony Turgis |  | TDE | + 0:00:08 |
| 5 | Yves Lampaert | | DQT | + 0:00:08 |
| 6 | Dimitri Claeys | | COF | + 0:00:08 |
| 7 | Oliver Naesen | | ALM | + 0:00:08 |
| 8 | Dylan Baarle | | IGD | + 0:00:08 |
| 9 | John Degenkolb |  | LTS | + 0:00:08 |
| 10 | Tiesj Benoot | | SUN | + 0:00:08 |
| 70 | Petr Vakoč |  | AFC | + 0:08:26 |
| 73 | Zdeněk Štybar | | DQT | + 0:09:36 |
