Deset největších překvapení Tour de France 2016

nabor

Dnes vám přinášíme deset jezdců, kteří nás nejvíce překvapili.

Julian Alaphlippe

Alaphilippe řiká, že nevidí sám sebe jako budoucího vítěze Grand Tour. Letos na Tour celkově sice strádal, ale viděli jsme od něj několik výborných výkonů. Od druhé do sedmé etapy vozil bílý trikot, než ho z něho vysvlékl Adam Yates. Vědět o sobě dal v etapě do Culozu. Před poslední prémií první kategorie-Lacets du Grand Colombier jel osamoceně na čele, stíhaný Pantanem s Majkou. Ovšem těsně před začátkem kopce měl defekt. Pantano s Majkou ho předjeli a on se propadl až do skupiny Reichenbachem, Pauwelsem, Zakarinem a dalšími. V etapě nakonec skončil pátý. Dobře jel i 20. etapu do Morzine. Ve sjezdu z Col de la Ramaz odjel společně s Jarlinsonem Pantanem. Vypracovali si více než minutový náskok na zbytek úniku. Na posledním stoupání-Col de Joux Plane je dojel Vincenzo Nibali poté i Ion Izagirre a Alaphilippe odpadl. Sjezd poté zajel znovu výborně a nakonec finišoval jen 7 sekund za Nibalim na pátém místě.

Alejandro Valverde

Tento jezdec jel Giro a dojel na třetím místě. Na Tour jel jako pomocník Naira Quintany, a tak se od něj čekalo, že dojede daleko za první desítkou. Valverde ale znovu přesvědčil všechny o opaku. Quintanovi pomáhal, ale tak jako loni byl i letos schopen sám držet výborné umístění. Nakonec skončil šestý.

Daryl Impey

Adam Yates většinou zůstával v horách sám. Kdo by čekal, že jeho nejlepší domestik bude Daryl Impey, založením spíše spurtér a klasikář. V sedmé etapě přes Col d’Aspin dostal i sám šanci a dojel a druhém místě hned za Stephenem Cummingsem.

Sondre Holst Enger

V letošní sezóně má jedno vítězství ze závodu Kolem Chorvatska, kde vyhrál šestou etapu, po které se zapsal do paměti fanoušků svým tanečkem na pódiu. Letos při prezentaci týmů předvedl něco podobného. Ovšem nezůstalo jen u tančení. Enger se dokázal v etapách hned čtyřikrát dostat do první desítky. Ve třetí a čtvrté etapě obsadil 6. místo, v jedenácté 9. místo a v šestnácté do Bernu dojel dokonce třetí.

Dylan Groenewegen

Před Tour se stal poprvé v kariéře mistrem Nizozemí. Na Tour jel překvapit. Ovšem nemohl se zúčastnit prezentace týmu, protože měl žaludeční problémy. I tak se dokázal v hromadných spurtech probojovat třikrát do první desítky (desáté místo ve třetí etapě, čtvrté místo v páté etapě a sedmé místo v šesté etapě).

Christophe Laporte

Jeho tým Cofidis budoval takřka celou sestavu kolem Nacera Bouhanniho. Poté co se Bouhanni těsně před Tour v potyčce zranil, neměl tým Cofidis až na Daniho Navarra prakticky nikoho, kdo by mohl uspět. Laporte byl Bouhanniho vrchní rozjížděč. Ale i sám umí dobře zaspurtovat, což potvrdil hned v šesti etapách! Tour začal šestým místem a ukončil ji místem osmým. Mimo jiné dokázal ve třetí etapě dojet osmý, v šesté a jedenácté pátý a ve čtrnácté devátý.

Ilnur Zakarin

Ruský cyklista již není pro cyklistický svět neznámým závodníkem. Dokázal vyhrát již etapu na Giru nebo celkově závod Kolem Romandie. Jeho největší okamžik na Tour přišel v sedmnácté etapě, kdy se stoupalo na stoupání nejvyšší kategorie-Finhaut-Emosson. Jeho první nástup zachytil jen Jarlinson Pantano a Rafal Majka. Jeho druhý nástup odpáral i polského cyklistu a po třetím se nebyl schopen držet ani Kolumbijec. Zakarin vyhrál etapu a získal již svou druhou etapu na Grand Tour. Mimo jiné měl obrovský podíl na tom, že se Joaquim Rodríguez dostal na konečné sedmé místo v celkové klasifikaci, kdy s ním v poslední horské etapě do Morzine poodjel všem favoritům na celkové pořadí.

Daniel McLay

Tento cyklista nás již mnohokrát přesvědčil o svých spurtérských schopnostech, ale to co předváděl na Tour se od něj nečekalo. V první etapě dojel devátý, ve třetí také devátý a v té šesté dokonce útočil na Cavendishe, ale nakonec to stačilo „až“ na třetí místo.

Louis Meintjes

Jihoafričan byl k překvapení všech schopný držet tempo těch nejlepších. Většinou se nacházel na konci skupiny a diváci jen čekali, kdy už odpadne. Jenže on neodpadal. V etapách se dokázal dvakrát probojovat do první desítky. V kopcovité časovce obsadil deváté místo a v devatenácté etapě dokonce místo čtvrté. V celkové klasifikaci skončil osmý, se stejným časem jako sedmý Rodríguez. V soutěži o bílý trikot ho porazil jen Adam Yates.

Jarlinson Pantano

Před Tour se s ním moc nepočítalo. Sice dokázal vyhrát jednu z horských zkoušek na závodě Kolem Švýcarska a celkově byl pak čtvrtý, ale na Tour uspět neměl. V prvních dvou týdnech dojížděl v poklidu, nabíral ztrátu a šetřil síly na třetí týden. V patnácté etapě ho dokázal několikrát odpárat Rafal Majka. Jenže Pantano, jak se později ukázalo, byl jedním z nejlepších sjezdařů na Tour. Právě ve sjezdu Majku dotáhl a v následném spurtu mu nedal šanci. Jenže Kolumbijec se s tímto výsledkem nespokojil. Znovu se dostal do úniku o dva dny později. I když v závěrečném stoupání nebyl schopen konkurovat Zakarinovi, získal výborné druhé místo. A konečně o vítězství bojoval i v poslední horské zkoušce. Přes poslední stoupání se dostal společně s Nibalim a Izagirrem, výbornými sjezdaři. A právě v mokrém sjezdu se mělo rozhodnout. Pantano přepálil hned první zatáčku, kterou naopak výborně projel Izagirre. Izagirre získal náskok, z kterého Pantano sice ukrajoval, ale nakonec to nestačilo. Ovšem dalším druhým místem si patrně vyjel i účast na olympijských hrách, kde pojede místo Quintany.