Bojovník Alejandro Valverde (Team Movistar)
Předposlední etapa jeho poslední domácí Vuelty… Alejandro Valverde o sobě dával celý den vědět. V úniku jely zpočátku dvě skupiny – on byl v té první. Nastupovalo se ve stoupání na Morcueru – on visel na zadním kole Roberta Gesinka. Na vrcholu byl jako druhý ze skupiny pronásledovatelů, tedy celkově pátý, a vyjel si svůj jediný bodík do vrchařské soutěže. V nájezdu do posledního stoupání byl stále v první stíhací skupině, třičtvrtě minuty za vynikající trojicí Higuita, Meintjes, Carapaz. I když se už nezachytil skupiny favoritů, která se „prohnala“ kolem Valverdeho skupiny ve stoupání na Puerto de Cotos a do cíle dojel se ztrátou 1:23 minuty, bylo to skvělé 12. místo, připomeňme, že na konci třítýdenního etapáku, takže titul bojovníka si španělská legenda určitě zaslouží.
Smolař Carlos Rodríguez (INEOS Grenadiers)
Díky druhému místu týmu Ineos v úvodní týmové časovce začínal Vueltu na 14. místě celkové klasifikace. V první španělské etapě poskočil na 8. místo, pak se to sice zase zhoršilo, ale po 8. etapě byl dokonce čtvrtý se ztrátou 1:47 minuty. V 18. etapě ale přišel těžký pád (společně např. s Madsem Pedersenem, který v závodě úspěšně pokračuje, nebo s Jayem Vinem, který musel odstoupit), spousta hlubokých odřenin na celé polovině těla, ale jednadvacetiletý Španěl přesto nasedl na kolo a ztratil na vítěze jen 1:19. Včerejší kratší etapu přežil na 5. místě, ale dnes začal již v prvním stoupání odpadat. Dokázal v sobě najít ještě spoustu sil, dojel ve druhé pronásledovatelské skupině se ztrátou 1:23 na vítěze, ale João Almeida a Thymen Arensman ho nakonec v celkovém pořadí předstihli, Arensman dokonce o jedinou vteřinku.
