Je prosinec, a to znamená jediné! Opět vám přinášíme cyklistický adventní kalendář! Opět jsme vybrali 24 momentů uplynulé sezóny a ty vám budeme od prvního prosince až po Štědrý den vždy ve dvě hodiny odpoledne zveřejňovat.
Do profesionální cyklistiky každý rok vstupují noví a noví mladí závodníci. Někteří jsou vidět méně, někteří více a někteří se dokonce okamžitě začnou rovnat světové špičce. Na třítýdenních závodech Grand Tour jsou pro ně nachystány soutěže pro nejlepší mladíky, která je často v jejich hledáčku. Pak jsou tu ale výjimky, kteří takovou soutěž vůbec nepotřebují a rovnou bojují s nejlepšími. Jeden z nich takto dosáhl nejvyšší metu již ve 22 letech.
Egan Bernal vstoupil do profesionální cyklistiky v roce 2016, kdy se stal součástí prokontinentální italské stáje Androni Giocattoli. Zde vydržel dva roky a již v té době se o něm mluvilo jako o velkém talentu. To pochopitelně neušlo ani sportovní ředitelům týmu Sky, kteří se rozhodli přivést ho pod svá křídla. To se jim nakonec povedlo a Bernal se tak v 21 letech dostal do nejvyšší kategorie World Tour. Okamžitě se vyrojila spousta kritik. Bernal podle nich neměl ve Sky vyniknout a měl se stát jen jedním z domestiků.
Ovšem Kolumbijec již od začátku všechny začal přesvědčovat o opaku. Zvítězil na závodě Kolem Kalifornie, Colombia Oro y Paz nebo hrál klíčovou roli při vítězství Gerainta Thomase na Tour de France, sám pak obsadil 15. místo. Rok 2018 byl však jen předzvěstí toho, co mělo přijít letos.
Mladý Kolumbijec vlétl do roku 2019 po hlavě. Na Paříž-Nice přijel jako spolulídr společně s Michalem Kwiatkowskim. S polským jezdcem se výborně doplňovali a Bernal konečně potvrdil, že není jenom vrchařem, ale všeobecně velice komplexním závodníkem. To ukázal například v první etapě, kdy výborně exceloval na bočním větru a získal čas na své konkurenty. V horách byl pak tradičně nejsilnější a dojel si pro celkové vítězství.
Teď jako vítěz takového závodu, jakým je Paříž-Nice, byl označován jako jeden z hlavních favoritů na všech závodech, kterých se zúčastnil. Tým Sky (v tu chvíli spíše již Ineos) se mu proto rozhodl svěřit jeho první pozici lídra na Grand Tour. Měl vést britskou sestavu na italském Giru. Jeho doposud jedinou zkušeností s třítýdenním závodem byla Tour de France z předchozího roku, a tak někteří očekávali, že z důvodu nedostatku zkušeností v Itálii neuspěje. Jiní ho však zmiňovali jako možná největšího adepta na růžový dres. Jak by si vedl se již nikdy nedozvíme. Kolumbijec totiž během tréninku, pouhý týden před startem Gira, spadl a zlomil si klíční kost. Rekonvalescenci zvládl dobře a zanedlouho opět začal trénovat, ambice na Giru však byly pryč.
Následovala těžká volba. Má se připravit na Vueltu, kam by přijel jako lídr týmu, nebo bude stejně jako předchozí rok pomáhat dvojici Froome-Thomas na Tour de France. Volba padla na Tour.
Každý z lídrů Ineosu volil jinou přípravu. Zatímco Froome odjel na Critérium du Dauphiné, Bernal odcestoval společně s Geraintem Thomasem na závod Kolem Švýcarska. Poté však přišel pro britskou sestavu šok. Froome při projíždění trasy časovky utrpěl těžký pád, který ho vyřadil minimálně po zbytek sezóny. Lídrem pro Tour se tak stal Thomas, Bernal byl označen za plán B. Jenomže nadešla čtvrtá etapa a na zemi se ocitl i Thomas. Otřesený byl odvezen do nemocnice a závod pro něj skončil. Důležité ale bylo, zdali bude připraven pro Tour. Vyšetření v nemocnici nakonec žádná vážná zranění neprokázalo a Thomas tak setrval na soupisce pro francouzskou Grand Tour. Jenže sportovní ředitelé se již teď báli sázet jen na jednu kartu. Chtěli k Thomasovi ještě jednoho lídra a volba logicky padla na Bernala. Ten se zdál být ve výborné formě, zvláště poté, co závod Kolem Švýcarska vyhrál.
Karta se v průběhu Tour několikrát obrátila. Chvíli se zdál být v lepší formě Thomas, chvíli zase Bernal. Nakonec to však přeci jenom vypadalo spíše na Thomase. Ten byl o něco rychlejší ve výjezdu na La Planche des Belles Filles a navíc zajel podstatně lépe časovku. Vše ale opět změnil výjezd na Tourmalet. Thomas odpadl nedaleko cíli a vypadalo to, že lepší nohy má opět Bernal. Kolumbijec byl silnější i při výjezdu do Foix, lépe na tom byl však celkovém pořadí stále Thomas.
Ve zbytku závodu ale museli především spolupracovat. Stále totiž ztráceli na Alaphilippa a výborně vypadal i Thibaut Pinot.
Poté nadešla osmnáctá etapa. Tour vstupovala do nadmořských výšek přes 2000 metrů, do kterých se peloton dostal během výjezdu na Galibier. Kolumbijci, kteří jsou na podobné podmínky zvyklí, byli najednou jako polití živou vodou. Do úniku si naskočil Nairo Quintana a vyhrál etapu. Za ním odstartoval bitvu o žlutý dres Bernal. Ten razantně nastoupil ve druhé polovině výjezdu na Galibier a začal se vzdalovat všem ostatním. Vzápětí nastoupil i Thomas. Dostal tak do úzkých i žlutého Alaphilippa a oba lídři Ineosu byli najednou na koni. Thomas byl sice dojet, ostatním však ukázal, že se s ním musí stále počítat. Favorité stěží dojeli Thomase, ale na Bernala nestačili. Ten se vydrápal na vrchol Galibieru jako první z jezdců na celkové pořadí a rychle se pustil do sjezdu. V něm se do skupiny za ním vrátil i Alaphilippe, Bernal však získával sekundu za sekundou. Nakonec si připsal na své konto půl minutu k dobru a posunul se tak o pět sekund před svého týmového kolegu Gerainta Thomase na druhé místo. Nyní ztrácel rovnou minutu a půl na vedoucího Alaphilippa.
Následující den museli jezdci zdolat ještě vyšší vrchol. Na programu byl Col d’Iseran – s 2751 metry nejvyšší bod celého závodu. Nejprve zaútočil Thomas. Ten vytvořil menší skupinu, ve které nebyl vedoucí Alaphilippe. Francouz měl problémy a pomalu ztrácel virtuálně žlutý dres. Do skupiny vepředu si však mezitím doskočil Bernal a vzápětí hned nastoupil. Nikdo na něj nebyl schopen reagovat a Kolumbijec již jako virtuální lídr celého závodu vystoupal na vrchol Iseranu. Jenže počasí nás připravilo o atraktivní vyvrcholení celé etapy. Bouře vyvolala sesuvy půdy, které znemožnily průjezd několik úseků. Zbytek etapy byl anulován a za cílové se vzaly časy z vrcholu Iseranu. To znamenalo jediné – Egan Bernal se posunul do vedení a do poslední etapy měl vstoupit ve žlutém dresu.
I poslední etapa musela být kvůli počasí zkrácena. Nakonec neměřila ani 60 kilometrů. Jediné, co tak ještě mohlo změnit celkové pořadí bylo závěrečné dlouhé stoupání Val Thorens. To totiž měřilo přes 33 kilometrů!
Problémy měl opět Alaphilippe, ale ostatní favorité jeli pospolu. O etapu jim nešlo, vpředu jel totiž s náskokem Vincenzo Nibali, který se nakonec radoval z výhry, druhé místo bral Valverde, třetí Landa. Na čtvrtém místě a pátém místě pak dojeli ruku v ruce Bernal a Thomas. Kvůli ztrátě Alaphilippa se Thomas posunul na konečné druhé místo. Ačkoliv byl tým Ineos označován za mnohem slabší a méně dominantní než v předchozích letech, jeho jezdci získali v celkovém pořadí první dvě pozice. A na té nejvyšší stanul Egan Bernal. Teprve dvaadvacetiletý závodník, od roku 1919, co se uděluje vítězi žlutý trikot, neměla tato trofej mladšího vítěze.
Přitom to tak vůbec nemuselo být. Nebýt jeho karambolu před Girem, nebýt těžkého pádu Chrise Frooma na Critériu du Dauphiné, který dal Bernalovi možnost jet na celkové pořadí, pravděpodobně bychom oslavovali jiného vítěze. Jak se ale shodli experti, Bernalovo vítězství muselo dříve nebo později přijít. Vždyť jeho talent je naprosto výjimečný. I Kolumbie tak má nyní svého šampiona nejslavnějšího a největšího cyklistického závodu.
Tour de France 2019, 21. etapa
| P. | Jméno | Tým | Čas/Body | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Caleb Ewan |  | LTS | 3:04:08 |
| 2 | Dylan Groenewegen |  | TJV | + 0:00:00 |
| 3 | Niccolò Bonifazio |  | TDE | + 0:00:00 |
| 4 | Maximiliano Richeze |  | DQT | + 0:00:00 |
| 5 | Edvald Boasson Hagen |  | TDD | + 0:00:00 |
| 6 | André Greipel |  | PCB | + 0:00:00 |
| 7 | Matteo Trentin | | MTS | + 0:00:00 |
| 8 | Jasper Stuyven |  | TFS | + 0:00:00 |
| 9 | Nikias Arndt | | SUN | + 0:00:00 |
| 10 | Peter Sagan |  | BOH | + 0:00:00 |
