Je prosinec, a to znamená jediné! Opět vám přinášíme cyklistický adventní kalendář! Opět jsme vybrali 24 momentů uplynulé sezóny a ty vám budeme od prvního prosince až po Štědrý den vždy ve dvě hodiny odpoledne zveřejňovat.
Julian Alaphilippe se během posledních let dostal do hledáčku fanoušků, především díky své všestrannosti. Ačkoliv hlavní specializací jsou pro něj ardenské klasiky, dokáže velice dobře vyjet i delší stoupání nebo rychle zaspurtovat.
Rokem 2018 se definitivně dostal mezi světovou špičku. Po čtyřech letech ukončil nadvládu Alejandra Valverdeho na Valonském šípu, vyhrál dvě etapy na Tour nebo získal triumf na Clásica Ciclista San Sebastián. Ani letos v jarní části sezóny nezklamal. Získal svůj první monument na Milán-Sanremu, obhájil výhru na Valonském šípu a k tomu přidal několik dalších etapových zářezů. Už teď mohl sezónu vyhlásit za úspěšnou. Ovšem žádná z těchto výher nebyla nijak překvapivá, všude, kde zvítězil, se již před startem řadil mezi hlavní favority. Šokovat se mu podařilo až o něco později – v červenci na Tour de France.
I ve Francii se čekalo, že Alaphilippe bude vidět, že obhájí puntíkovaný dres nebo zvítězí v některé z etap. Francouz se chtěl také alespoň na několik etap obléct do žlutého.
První krok ke žlutému udělal již ve druhé etapě, kdy společně se svým týmem Deceuninck-Quick Step obsadil třetí místo. O den později se mu tak příležitost na žlutý dres přímo nabízela, závěr třetí etapy totiž tvořilo několik krátkých kopců, ve kterých Alaphilippe exceloval. Zaútočil již na stoupání Côte de Mutigny, které vrcholilo 16 kilometrů před cílem. Do cíle pak přijel s 26sekundovým náskokem na stíhací skupinu a žlutý trikot byl jeho.
V šesté etapě přišla na řadu první velká stoupání. Končilo se na La Planche des Belles Filles (Planině krásných dívek) a očekával se nový majitel žlutého dresu. Jenže ze skupiny favoritů nikdo neútočil. Alaphilippe tak neměl problémy, držet s ostatními krok. Jediné, co mu mohlo dělat starosti byl únik. Vpředu stále jela dvojice Dylan Teuns a Giulio Ciccone, přičemž druhý jmenovaný se virtuálně posouval do celkového vedení. To nechtěl muž ve žlutém připusti a tak vyrazil sám. Ciccone již byl cíli poté, co nakonec prohrál souboj o etapové prvenství, které získal Teuns. Alaphilippa sice v závěru předstihli Geraint Thomas a Thibaut Pinot, důležitý byl však odstup na Cicconeho. Nakonec rozhodlo šest sekund, které hrály ve prospěch Cicconeho, který se tak stal novým majitelem žlutého dresu.
Ital si ho však moc dlouho neužil. Již o dva dny později zavelel Alaphilippe v závěru k útoku společně s Pinotem. Dvacetisekundový náskok plus bonus za druhé místo znamenal návrat Alaphilippa do žlutého. Když Francouz přežil i dělení pelotonu na větru v desáté etapy do Albi, bylo jasné, že první volný den přečká na vedoucí pozici celého závodu právě on.
Ztrátu měl však zaznamenat ve třinácté etapě. Tou byla časovka 27 kilometrů a Geraint Thomas zde měl výrazně zmenšit svůj odstup na vedoucí pozici. Brit zajel výborně. V cíli mu patřilo dokonce i průběžné první místo. Jenže na trati byl stále ještě Alaphilippe. Toho hnal žlutý dres kupředu. Nakonec stanovil čas dokonce o čtrnáct sekund rychlejší než Thomas, a tak nejenže o vedení nepřišel, ale dokonce si ho pojistil druhým vítězstvím v etapě. Neuvěřitelné.
Jenže o den později měl již skutečně žlutý dres najít nového majitele. Cílový výjezd na Tourmalet měl konečně ukončit žluté ambice bojovného Francouze. Ovšem žádná z prognóz se opět nevyplnila. Na Tourmaletu se skupina favoritů postupně zmenšovala a zmenšovala. V závěru z ní dokonce odpadl obhájce triumfu Geraint Thomas. Jenže Alaphilippe byl v tu chvíli stále pohodlně vpředu. V závěru zaútočil Pinot a dojel si pro výhru. I Alaphilippe si nechal do cíle ještě hodně sil a přehnal se přes nevěřícně koukajícího Bernala a Kruijswijka pro druhé místo. Ani ten den se tak pořadí na nejvyšší pozici nezměnilo a Alaphilippe začal být konečně brán jako seriózní kandidát na celkový triumf.
Situace na bojišti se ale mění každým okamžikem, a tak následující den bylo vše opět jinak. Na jezdce čekala náročná etapa s výjezdem do Foix a výborně si počínal Pinot. Ten v závěru hned několikrát nastoupil. Po několika kilometrech snažení se ohlédl a naskytl se mu pohled, v který doufal. Alaphilippe s ním ztratil kontakt, poprvé v průběhu závodu se dostal do problémů. Jako klíště se ho však držel Egan Bernal. S tím pochopitelně nemohl být Pinot spokojen, a tak několikrát zaútočil a nakonec se zbavil i Bernala, který možná trochu špatně rozvrhl své síly.
Podstatně lépe vypadal i Geraint Thomas. Ten si sice na Tourmaletu nevybral nejlepší den, ale rozhodně se nevzdával ambic na obhajobu vítězství. Na stoupání do Foix nejprve dojel Alaphilippa a poté se i jemu společně se Stevenem Kruijswijkem začal vzdalovat. Alaphilippe se však nevzdával. Etapu nakonec dokončil sice až za Pinotem, Bernalem, Thomasem a dalšími, ale stále byl v pohodlně ve žlutém s náskokem jedné minuty a pětatřiceti sekund na druhého Thomase.
Jeho konkurentům tak již mnoho příležitostí nezbývalo. Ze zbývajících 6 etap byly jen tři horské. Osmnáctá etapa vedla přes Galibier. Zde zaútočil Bernal a Alaphilippe se dostal do problémů. Jenže etapa na Galibieru nekončila. Stále zbýval ještě poměrně dlouhý sjezd do cíle. Alaphilippe patří ve sjezdech k nejlepším na světě a rychle se do skupiny favoritů dotáhl zpět. Jediný, na koho ten den nestačil byl Bernal, který získal půl minutu k dobru.
Devatenácté dějství vedlo přes nejvyšší bod závodu – Col d’Iseran. „Teď nebo nikdy“ znělo z úst Alaphilippových konkurentů. A skutečně. Na Iseranu Francouzovi došly síly. Na vrcholu byl ve virtuálním vedení Bernal. Etapu nakonec ukončily předčasně sesuvy půdy. Francouzi nejprve běsnili, že Alaphilippe přišel o žlutý dres tímto způsobem, nutno však sportovně uznat, že nebýt předčasného ukončení, ztratil by Alaphilippe patrně ještě více než 2 minuty a 7 sekund, které se nakonec objevily ve výsledkové listině.
Zbývala poslední horská etapa. Alaphilippe se zde znovu dostal do problémů. Z druhého místa, které mu patřilo před etapou, tak klesl na konečné páté místo. Zpočátku možná zklamání, zpětně však musí Francouz hodnotit svůj konečný výsledek jako obrovský úspěch. Vždyť sám je spíše klasikářem než vrchařem a jezdcem na celkové pořadí. Žlutý dres držel neuvěřitelné dva týdny. V Paříži byl pak pochopitelně vyhlášen za největšího bojovníka celého ročníku.
Tour de France 2019, 21. etapa
| P. | Jméno | Tým | Čas/Body | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Caleb Ewan |  | LTS | 3:04:08 |
| 2 | Dylan Groenewegen |  | TJV | + 0:00:00 |
| 3 | Niccolò Bonifazio |  | TDE | + 0:00:00 |
| 4 | Maximiliano Richeze |  | DQT | + 0:00:00 |
| 5 | Edvald Boasson Hagen |  | TDD | + 0:00:00 |
| 6 | André Greipel |  | PCB | + 0:00:00 |
| 7 | Matteo Trentin | | MTS | + 0:00:00 |
| 8 | Jasper Stuyven |  | TFS | + 0:00:00 |
| 9 | Nikias Arndt | | SUN | + 0:00:00 |
| 10 | Peter Sagan |  | BOH | + 0:00:00 |
| 55 | Roman Kreuziger |  | TDD | + 0:00:20 |
